Češi si začínají zvykat, že elektřina je zboží
Elektřina bude v příštích letech stále dražší, a to i dost citelně. Ukázalo se to ostatně při historické startu na pražské energetické burze. Na ní se začalo opatrně obchodovat 17. července. Minulý týden se rozjelo další kolo obchodování a při něm se už cena elektřiny zvýšila na vyšší úroveň než v Německu. Více se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Cena nám potom skokově vzrůstala v závislosti na tom, jak vzrůstala cena na okolních trzích. Veřejnost, bohužel, tento růst nikde neviděla. Pocítila ho ale jednou ročně. Dovolil bych si poukázat na určitou paralelu s vývojem cen ropy na světových trzích. Cena ropy jde nahoru, jde dolů. Lidi vědí, že když jde cena ropy nahoru, tak to brzy pocítí u čerpacích stanic. Obdobně by tomu mělo být do budoucna s elektrickou energií."
Je ale tento příklad korektní? Vždyť cena elektřiny na rozdíl od benzínu za posledních 15 let nikdy dolů nešla.
"Závisí na tom, na jaký region se díváte. Pokud se díváte do Česka, tak tomu opravdu tak nebylo. Podíváte-li se, řekněme na region Skandinávie, tam lze podobný trend zaznamenat."
Od energetické burzy si tedy odborníci slibují především zvýšení transparentnosti cenové tvorby. To je navíc i jeden z požadavků vyplývajících z liberalizace evropského trhu s energiemi. Vývoj cen energií je tak určován nabídkou a poptávkou.
"Burzovní systém funguje tak, že každý účastník obchodování může do burzovního systému zadat svou objednávku na nákup či prodej elektrické energie. Dojde-li k protnutí nabídky a poptávky, je obchod spárován a transakce se realizuje. Cena, za kterou se transakce realizuje, je veřejná a bude denně publikována na našich webových stránkách."
Co tedy burzovní systém přinese podnikům?
"Mohou sledovat vývoj ceny na trhu a podle toho mohou činit rozhodnutí, zda si chtějí zabezpečit danou cenovou úroveň řekněme na dva tři roky dopředu, pokud věří, že cena elektrické energie půjde nahoru. Věří-li naopak, že cena elektrické energie bude klesat, budou se snažit zabezpečit své energetické potřeby na co nejkratší čas a využít možného poklesu cen."
A jak ovlivní vývoj na burze domácnosti?
"Tam si myslím, že ten efekt bude - řekl bych - dlouhodobější. Myslím, že energetická burza vytvoří konkurenční prostředí mezi dodavateli ke konečným zákazníkům. A tito dodavatelé mohou vytvořit různé ceníky podobně, jak to známe u mobilních operátorů. I tady mohou vznikat různé cenové tarify."
Trh ale už ukazuje, že globální nabídka elektřiny v Evropě není a nebude s to držet krok s růstem globální poptávky. A nelze se utěšovat tím, že v Česku se stále ještě vyrábí dost elektřiny.
"Máme tady volný pohyb zboží a elektrická energie nepochybně zbožím je. Může se stát, že pokud by byla elektrická energie levná v Česku, obchodníci ji tady nakoupí a vyvezou do okolních států."
Minulý týden Energetická burza Praha zaznamenala velké obchody. Během jednoho dne se prodala dvě procenta roční tuzemské spotřeby. Obchodují se kontrakty na roky 2008 až 2009 a kromě tuzemských obchodníků mají největší zájem ti z Balkánu a ze Slovenska. Poptávka zvyšuje ceny. A ty už o víc než jedno euro překročily ceny na německé burze, platilo se až 56 euro za megawatthodinu. To ovšem neznamená, že domácnostem by mohly ceny narůst třeba až o 30 procent. Na burze se vytváří cena tzv. silové elektřiny, velkoobchodní cena, a ta koncovou cenu pro zákazníky ovlivňuje zhruba ze 40 procent. Jak upozorňuje Lukáš Výlupek ze společnosti A.D.L., ve hře jsou totiž ještě distribuční společnosti a také státní Energetický regulační úřad.
"Přestože by ceny komodity mohly narůst až řekněme o 30 procent, tak to ještě neznamená, že se cena elektřiny pro domácnosti o 30 procent zdraží. Velká část této ceny je regulována a pro domácnosti to proto bude znamenat zvýšení ceny pouze asi o 12 procent. Na co si domácnosti musí zvyknout, je to, že elektřina se opravdu stává komoditou."
Právě s cenou elektřiny pro domácnosti a pro podniky jsou ale velice nespokojeni členové Spolku proti nemravným cenám elektřiny. Kritizují ČEZ, že dosahuje zisku pomocí růstu cen a vytkli si za cíl zmrazit ceny této energie. Potvrdil to člen spolku Jiří Chvojka.
"ČEZ je státní podnik, takže to považujeme za další vybírání skrytých daní. Prostě nás to našláplo k tomu, že jsme založili takový spolek."
Spolek už vyzval Energetický regulační úřad, aby ukázal, jakým způsobem se stanovují ceny elektřiny, a aby zahájil cenovou kontrolu v ČEZu. Podle spolku má Energetický úřad povinnost detailně zkoumat ceny elektřiny tak, jako to dělá například u cen plynu.
