Češi stále více ztrácejí strach z dluhů

Nákupy na splátky

Zadlužení českých domácností se po letošních Vánocích ještě zvýší. Tvrdí to většina ekonomů. Hodně Čechů si už zvyklo žít na dluh, respektive už se tolik neobávají dluhů jako ještě před pár léty. Nehrozí ale v Česku předlužení domácností? I takové hlasy se ozývají. Více už se dozvíte v ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.

Desetimiliónový český národ už dluží bankám více než čtvrt biliónu. A banky se přitom snaží, aby dlužil ještě víc. Ostatně, ještě před nějakými pěti lety představovalo vyřízení půjčky neuvěřitelné úřední martýrium a na získání kreditní karty mohli pomýšlet jen lidé s opravdu hodně vysokými platy. Dnes banky své kreditní karty zákazníkům vlastním i cizím doslova vnucují. To, že se lidé přestali bát dluhů dokládá i analytik Vladimír Pikora z Volksbank.

"Zadlužení domácností v posledních letech rychle roste. Podle našich propočtů koncem letošního roku bude na každého jedince připadat dluh převyšující 30 tisíc korun. Koncem roku 2002 to nebylo ani 18 tisíc. Není to totiž tak dávno, co lidé objevili krásu života na dluh. Úrokové sazby dlouhodobě klesaly a nabídka úvěrů domácnostem rychle rostla s tím, jak bankovní sektor více a více vycházel vstříc běžným spotřebitelům. Navíc se jako houby po dešti objevovaly splátkové společnosti, které bankám v této oblasti trhu konkurují. Při nákupu na dluh tak není často ani nutné opustit obchod a veškeré formality se zařídí na místě. Získat úvěr je daleko snazší než v minulosti."

Vladimír Pikora
Jak uvádí analytička Markéta Šichtařová ze společnosti Next Finance, zadlužení domácností u bank by se mohlo už na začátku nového roku přehoupnout přes hranici 300 miliard korun. Celkové zadlužení domácností je ale podle Šichařové mnohem větší.

"Takové ty různé splátkové společnosti a podomní prodeje v tom čísle nejsou zahrnuty. Ta statistika dluhů je vlastně podhodnocena."

Vladimír Pikora připomíná, že boom bankovních spotřebitelských úvěrů dosáhl vrcholu zhruba před dvěma roky. Nyní se už větší oblibě u veřejnosti těší právě velké společnosti specializované na splátkové prodeje. Podle jejich představitelů by měl prodej na splátky stoupnout před Vánocemi oproti minulému roku až o 20 procent. S nárůstem počítá podle Andrey Dobšíkové také společnost Home Credit.

"Přestože byl loňský rok pro naši společnost velmi úspěšný, předpokládáme i letos další meziroční nárůst. Zájem lidí o půjčky stále roste a výjimkou nebude ani letošní předvánoční období. Vánoce jsou spojeny se zvýšenými výdaji za nákupy, ale také třeba s akčními cenami zboží a výhodnými nabídkami splátkových produktů. Ochotu zadlužit se podporuje také letošní trend růstu reálných mezd u naší cílové skupiny. Letos tedy předpokládáme meziroční nárůst okolo deseti procent."

Markéta Šichtařová, foto: Autor
Mluvila jste o cílové klientele. Kdo do ní patří?

"Naše cílová skupina, to je skupina zákazníků zhruba ve věku 25 až 55 let a tito lidé patří spíše do nižší příjmové kategorie."

Pokud jde o banky, lidé se už delší dobu zadlužují nejvíce přes hypotéky. Jak podotýká Vladimír Pikora, pro banky jsou hypotéky přece jen bezpečnějším úvěrem.

"I zde rostl objem poskytnutých úvěrů každým rokem o desítky procent. Celkově na hypotékách dnes dluží domácnosti dvakrát více než v případě spotřebitelských úvěrů. Na rozdíl od ni jsou však hypotéky z pohledu bankovního systému bezpečnější, protože jsou jištěny nemovitostí"

A tady jsme u té druhé stránky zadlužování. Úvěr je bezesporu skvělá věc, má spoustu výhod a jen jednu nevýhodu. Je nutné ho začít splácet. A v tomto ohledu zde vždy bude jisté riziko. Kdy by se mohla zadluženost domácností stát nebezpečnou?

"To je dost složité říci, protože některé úvěry jsou daleko bezpečnější než jiné. Jinými slovy, pokud poroste zadlužení u hypoték, pak zde nevidím žádný problém. Daleko horší je zadlužení u spotřebitelských úvěrů. Tam často není třeba ani nějaké větší zajištění, není tam zapotřebí ručitel, a proto je zde také daleko větší míra špatných úvěrů. Pokud by rostlo rychlým tempem zadlužování se u spotřebitelských úvěrů, určitě by to nebylo zdravé. Nicméně v současnosti se zdá, že zadlužování u spotřebitelských úvěrů roste pomaleji než u hypoték, a tak se domnívám, že zde není nějaký problém."

Říká Vladimír Pikora z Volksbank. Andrea Dobšíková ze společnosti Home Credit nabízí optimističtější pohled.

"Do problémů se splácením se dostává minimum našich klientů. Je to způsobeno tím, že naše know-how neustále zdokonalujeme. Jinými slovy, inovujeme systém vyhodnocování žádostí o úvěr. Snažíme se zkrátka o zodpovědné úvěrování. I proto lze říci, že procento klientů, kteří se dostanou do problémů se splácením, u naší společnosti dlouhodobě klesá."

Existuje vůbec nějaká spolehlivá hranice míry zadluženosti? Markéta Šichtařová z Next Finance tvrdí, že ne. Problémem je ale podle ní rychlost růstu zadlužení ve společnosti, která ještě nedávno měla k dluhům spíše negativní vztah.

"Žádná spolehlivá hranice neexistuje. Žádný ekonom ještě nevymyslel nějaký ukazatel, podle kterého by se zadlužení mělo řídit. Já si myslím, že v České republice máme ještě prostor pro velmi vysoký další nárůst zadlužení. V České republice se zhruba tak 15 procent zboží dlouhodobé spotřeby kupuje na spotřebitelský úvěr. Ovšem v západní Evropě, v některých zemích, je to i přes 80 procent. To znamená, že u nás je možno to zadlužování stále ještě zvyšovat. To, co ale dělá našim ekonomům vrásky na čele, není celkové zadlužení, ale spíše rychlost jeho nárůstu. Problém u nás je totiž v tom, že lidé tady nebyli zvyklí se zadlužovat a najednou si zvykli na život na dluh. Mohlo by se tedy stát, že ti, co s tím nemají z minulosti zkušenost, to zadlužení přeženou a nebudou s to dluhy splácet. Neumí s dluhy zacházet."

Vypadá to tak, že hnacím motorem zadlužení je spíše mladší generace, jejíž životní styl se blíží tomu západoevropskému. Chtějí rychle dosáhnout dobré životní úrovně. Je to i váš postřeh?

"Zadlužují se všechny věkové skupiny. Máte ale pravdu, že mladší lidé jsou více náchylní k novým trendům, ochotněji se jim přizpůsobují, takže jsou i náchylnější k zadlužování."

A nedívá se ta mladší generace na zadlužování tak trochu lehkovážně, dejme tomu optikou současných příjmů a vírou ve schopnost si ty příjmy udržet i v budoucnu?

"Svým způsobem ano. Když se zadlužujeme, musíme si samozřejmě věřit, že i v budoucnu budeme s to si ty příjmy udržet. Necítím se ale povolána k tomu, abych soudila, zda to je či není lehkovážné."

Jen tak pro srovnání. V Česku je nyní bankovní míra zadluženosti domácností k hrubému domácímu produktu necelých deset procent. Naproti tomu průměr "staré" patnáctky Evropské unie činí téměř 60 procent.