Ekonomika

Foto: Comisión Europea

Zatímco západní Evropa se řadu měsíců potýká s ekonomickou recesí, Česka jako by se to netýkalo - hospodářství - i když nijak závratně - roste. Je ovšem pravda, že za tímto klidem a relativním růstovým úspěchem stojí zejména domácnosti, které se nebojí utrácet za zboží i služby. I když málokdo o tom nejspíš přemýšlí sofistikovaně, trh zde působí a lidé se chovají racionálně. Češi, dříve proslulí svým sklonem ke spořivosti, zjistili, že úroky jsou nižší než inflace a poplatky u peněžních domů.

foto: EK
Zatímco západní Evropa se řadu měsíců potýká s ekonomickou recesí, Česka jako by se to netýkalo - hospodářství - i když nijak závratně - roste. Je ovšem pravda, že za tímto klidem a relativním růstovým úspěchem stojí zejména domácnosti, které se nebojí utrácet za zboží i služby. I když málokdo o tom nejspíš přemýšlí sofistikovaně, trh zde působí a lidé se chovají racionálně. Češi, dříve proslulí svým sklonem ke spořivosti, zjistili, že úroky jsou nižší než inflace a poplatky u peněžních domů. Rozvoj splátkového prodeje a lehký přístup k úvěrům dnes naopak podporuje tendenci k zadlužení se a okamžitému nákupu. I méně majetní lidé si díky nejrůznějším úvěrům kupují věci, na které v současnosti nemají. Velký boom v posledních dvou letech zaznamenaly právě spotřebitelské úvěry. Ty poskytují prodejci, banky i nebankovní instituce. Podle odborníků si půjčuje každý třetí Čech.

"Největší zájem o půjčky mají mladí lidé. Potřebují je nejvíce pro financování základních potřeb, bydlení, zařizování domácností."

Doplňuje ředitel Home Creditu Pavel Plahký. Získat zboží hned a hlavně bez placení je samozřejmě lákavé. Navíc při nákupu na spotřebitelský úvěr se zboží na rozdíl od leasingu stává hned majetkem kupujícího. Působí zde zřejmě ještě jiné faktory. Jednak si lidé asi ještě zcela nezvykli na dříve nebývalou skutečnost, že je mnohem více zboží než peněz, jednak mnozí možná podlehli iluzi, že letos vydělají víc než loni, takže úroky nezabolí. Nakupování na dluh má ovšem i své nevýhody. Podle Františka Lobovského ze Sdružení na obranu spotřebitele se nákup s pomocí spotřebitelského úvěru může poněkud prodražit.

"Na trhu najde spotřebitel produkty, za které při nákupu na úvěr vlastně zaplatí až o několik desítek procent víc."

Ceny úvěrů se u jednotlivých poskytovatelů samozřejmě liší. Jak uvádí Pavel Hejzlar z ČSOB, bankovní spotřebitelské úvěry jsou levnější než úvěry poskytované splátkovými prodejci. Na druhou stranu ale banky poskytují úvěry za přísnějších podmínek.

"Rozdíl je v tzv. roční procentní sazbě nákladů, která u spotřebitelských úvěrů - poskytovaných bankami - činí maximálně dvacet procent, kdežto u splátkových prodejců činí tato sazba třicet i více procent."

Jenže v tom je právě potíž. Kupující nemá tušení, o kolik víc zaplatí. Riskuje prostě, občas kvůli klamavé reklamě, různé nepříjemnosti.

"Spotřebitel se nedozví způsob, jak se stanoví roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr, nebo třeba není smlouva uzavřena tak, jak stanoví zákon, a mohou hrozit ještě jiné komplikace."

Dodává František Lobovský ze Sdružení na obranu spotřebitele. Určitou ochranu spotřebitelům zajišťuje zákon o spotřebitelském úvěru. Ten zohledňuje fakt, že spotřebitel je v naprosté většině případů slabší stranou smlouvy. A stanovuje proto její zákonný obsah. V případě stížností na využití spotřebitelských úvěrů se kupující může obrátit na Českou obchodní inspekci, která je v této oblasti dozorčím orgánem. Existuje ovšem ještě jedno riziko, a to velmi podstatné. O něm se dosud příliš nemluvilo. Více pozornosti získalo teprve v poslední době v souvislosti s chystanou finanční reformou. Nedávné průzkumy už ukázaly, že spotřebitelé začínají vidět svou budoucnost černěji než si ještě nedávno připouštěli. Tento trend potvrzuje i Vladimír Pikora z Volsks Bank CZ.

"Spotřebitelé začali očekávat růst nezaměstnanosti. To je přitom podle nás správný předpoklad. Očekáváme totiž, že počátkem roku 2004 padne nový rekord v míře nezaměstnanosti. Ta by se podle našich prognóz měla pohybovat kolem deseti a půl procenta. Předpoklad růstu nezaměstnanosti se proto odráží i v rozhodnutí spotřebitelů více spořit. Důvodem je pravděpodobně strach z toho, že se i oni dostanou mezi nezaměstnané."

S předpokládaným růstem nezaměstnanosti a neochotou řady firem dál zvyšovat platy kvůli spotřebitelské depresi na zahraničních trzích ale může být za pár měsíců s utrácením domácností konec. Znamenalo by to jednak zadrhnutí motoru českého ekonomického růstu, jednak by začalo hrozit, že mnozí lidé prostě přestanou splácet své úvěry. Bankovní ústavy zatím toto nebezpečí bagatelizují a riziko si nepřipouštějí. Dosud problémových, tedy po určitou dobu nesplácených úvěrů celkově poskytnutých domácnostem, je prý asi deset procent. Varování už ale zaznělo například od Mezinárodního měnového fondu, který považuje vysoký růst zadluženosti českých domácností za zneklidňující. Banky si samozřejmě na problémové úvěry vytvářejí rezervy. Daleko větší hrozba se proto v případě spotřebitelských úvěrů vznáší nad obchodníky. Pravda, někteří pozorovatelé připomínají, že firmám poskytujícím v posledních letech v hojné míře úvěry, se už jejich strategie stejně vyplatila. I kdyby prý v blízké budoucnosti neměly valný úspěch při vymáhání dluhů, na své si zkrátka už přišly. Jenže to možná platí pro velké obchodní řetězce. Menší obchodníky by mohla postihnout vlna bankrotů.