Češi tentokrát volili srdcem

Lídři všech politických stran, které budou po volbách zastoupeny v Poslanecké sněmovně, foto: ČTK
0:00
/
0:00

S výsledky sněmovních voleb už jsme vás podrobně seznámili, dnes bude čas na první shrnutí a analýzy. Nejprve se společně s kolegou Vilémem Faltýnkem zastavíme u hlavních změn, které voliči svými hlasy na české politické scéně vyvolali.

Shrňme si: Volby vyhrála ČSSD s pouhými 22 procenty hlasů. pro jejího hlavního rivala ODS hlasovalo ale pouze o necelá dvě procenta voličů méně. za nimi skončila nová strana TOP 09 se ziskem 16 a půl procenta, čtvrtá je KSČM a pátá další nová strana Věci veřejné. Co hodnotí jako největší překvapení francouzský politolog Jacques Rupnik?

Bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek,  foto: ČTK
"Do jisté míry mě překvapilo oslabení těch dvou velkých stran a pak že nástup nových stran byl tak razantní. Top 09 a Věci veřejné mají vítr v plachtách, ale tohle byl nečekaný úspěch."

Čím bylo podle něj oslabení ODS a ČSSD způsobeno?

"Je to prostě únava z permanentní konfrontace těch dvou velkých stran, z vyprázdněnosti politického diskursu a z toho, že dosavadní lídři se jevili jako symboly toho, co jsem právě zmínil."

Konfrontační styl obou stran už podle Rupnika neměl zázemí. Prezident republiky Václav Klaus naopak v sobotu prohlásil, že oslabení velkých stran není překvapivé, protože průzkumy veřejného mínění tento trend naznačovaly.

Foto: ČTK
Poprvé od vzniku Československa v roce 1918 odchází z parlamentní politiky křesťanská strana KDU-ČSL. Politolog Tomáš Lebeda to v první reakci označil za šok:

"Lidovci jsou strana, která byť samozřejmě měla celou řadu nepřátel, tak ale plnila úlohu středové strany, která je schopná kolaovat oběma směry, což nebylo nedůležité."

Vedoucí katedry politologie brněnské Masarykovy univerzity Stanislav Balík už tak překvapen není:

"Když se podíváte, jak se vyvíjela jejich volební podpora celostátní i místní, tak je to něco, k čemu muselo dřív nebo později dojít. Za stávajícího vedení, za stávajícího způsobu prezentace strany, za stávajícího výběru témat. Ta strana vsadila všechno na to, že je tou stranou pro podporu rodiny, ale vlastně nic víc."

Ondřej Liška,  foto: ČTK
Z parlamentní politiky odchází také strana Zelených. Její odstupujícíc předseda Ondřej Liška prý byl na podobný výsledek připraven:

"Zelená politika v žádném případě nekončí, my budeme pokračovat a komunální volby jsou pro nás samozřejmě obrovskou výzvou."

Volební účast podle Českého statistického úřadu dosáhla 62,6 procenta. Volební kampaň letos provázely i hlasy mobilizující k účasti ve volbách. Možná podobně intenzivně jako na začátku 90. let. Politolog Balík ale vidí podobnost spíš v něčem jiném než ve výzvách, aby lidé šli volit.

"Přitrovnal bych tyto volby k roku 1990 v tom, že lidé uvěřili, že můžou volit mimo zavedené strany. Ale je pravda, že to zhruba 18 procentům voličů nevyšlo, jejich hlas propadl. A uvidíme, co to udělá v příštích volbách, jestli budou příště hlasovat víc na jistotu a nebo jestli znovu půjdou cestou srdce, které jim říká, že šance tam je a je to lepší, než volit menší zlo."

Tolik k základním změnám, které sněmovní volby na české politické scéně přinesly. Vyvolaly také velké personální zemětřesení.