Češi v Kambodži bojují proti dětské úmrtnosti a záplavám
Česká republika má v Kambodži privilegované postavení. A není divu - v zemi dodnes žijí stovky absolventů českých vysokých škol, včetně současného kambodžského krále. Čeští specialisté, zejména zdravotníci, se tu těší vynikající pověsti.
„Jmenuji se Alžběta Němcová, je mi 28 let a jsem porodní asistentka. Mám pětiletou praxi v Porodnici u Apolináře v Praze, převážně na rizikovém těhotenství a na porodním sále. Ráda cestuji, připadá mi to podstatné a zajímavé pro osobní rozvoj.“
Alžběta se právě vrátila ze své druhé dvoutýdenní mise v Kambodži. Tyto cesty, které se svými kolegy podnikla do jihovýchodní Asie v lednu 2022 a začátkem letošního roku, byly součástí projektu „České perinatologické ruce letí do Kambodži“. Jeho cílem je snížit úmrtnost matek, novorozenců a dětí do 5 let. Projekt realizuje Česká rozvojová agentura ve spolupráci s nadací Vita et futura.
„Naše první cesta byla spíš poznávací, inspekční. Účastnil se jí malý tým porodníků z naší kliniky. Druhá cesta, kterou jsme absolvovali letos v lednu, měla už jiný koncept. Byl to vlastně vzdělávací workshop. Jeli tam, kromě nás, porodníků, také anesteziologové, neonatologové, bioinženýři a IT specialisté.“
„Vzděláváme kambodžské lékaře a porodní asistentky, pro které jsou naše informace dost cenné. Přístup ke vzdělání je v Kambodži, vzhledem k minulosti země, velmi komplikovaný. Poskytujeme jim tedy videa a jiné edukační materiály, organizujeme e-learningové konference. Na jedné z nich jsme jim ukazovali, jak se používá ultrazvuk a jiné přístroje, které často od donorů dostanou, ale neumí je využít. Hlavně chceme, aby námi proškolení zdravotníci předávali informace dál, chceme je vlastně naučit učit se navzájem.“
Důležitou osobou v týmu je Ratanak, kambodžský bioinženýr trvale žijící v Čechách, který všechny materiály a přednášky překládá do khmerštiny.
„Jazyk je pro úspěch tohoto projektu asi nejzásadnější. Kdybychom vše prezentovali anglicky, kambodžští zdravotníci by si zapamatovali tak 5% informací, protože většina jich anglicky neumí“, vysvětluje Alžběta. A dodává, že ani francouzsky se dnes v zemi bývalé Indočíny příliš nedomluví.
Péče o matku a dítě
Ve srovnání s Francií, Německem, ale například i Čínou nebo Jižní Koreou patří Česká republika spíše k menším donorům, kteří se podílejí na obnově sedmnáctimilionového Kambodžského království. Země totiž dodnes pociťuje následky brutálního teroru Rudých Khmerů. Po svržení genocidního režimu v roce 1979 Češi velkou měrou přispěli k obnovení lékařské péče v zemi.
Česko-kambodžský příběh se ale začal psát o něco dřív, konkrétně v roce 1962, kdy do Prahy přijel studovat tehdy devítiletý Norodom Sihamoni. Současný kambodžský král tu zůstal dvanáct let, vystudoval tanec a dodnes prý mluví lépe česky než khmersky.
O dalších českých stopách v Kambodži mluví Barbora Žák Vlasová z České rozvojové agentury:
„Československo bylo jednou z dvaceti zemí, která v 80. letech uznala kambodžský pro-vietnamský režim. Rozvojová spolupráce začala už tehdy, právě v oblasti zdravotnictví. Proto když dnes vyjedete do Kambodži, ještě tam můžete vidět nemocnice československo-kambodžského přátelství. Česko má dlouhodobě vynikající výsledky v oblasti péče o matku a dítě, proto je to jedno ze stěžejních témat, kterým se v Kambodži zabýváme.“
Kambodža zaznamenává v posledních letech rychlý ekonomický vývoj. Míra chudoby se tu sice snížila z 50 procent v roce 2009 na současných zhruba 15 procent, ovšem 8 milionů Kambodžanů stále žije na hranici chudoby a také kojenecká úmrtnost zůstává vysoká, vysvětluje Barbora Žák Vlasová:
„Z našeho výzkumu provedeného v roce 2018 vyplývá, že v Kambodži ročně zemře 6 000 novorozenců. Vzhledem k tomu, že místní statistiky opravdu nejsou dobře vedené, je skutečná úmrtnost pravděpodobně vyšší. Já sama jsem v roce 2018 po Kambodži jezdila a snažila jsem se oficiální čísla ověřovat. Zjistila jsem, že nemocnice spoustu případů vůbec nezapisují. V některých případech byly ženy s potenciálně komplikovanými porody posílány domů, aby nemusely být zahrnuty ve statistikách jako případy, které nedopadly dobře.“
Kambodža nemá systém zdravotního pojištění. Dostupnost a kvalita zdravotní péče, včetně té o těhotné ženy a novorozence, se odvíjí od finanční situace rodiny a také od místa, kde žije. Zatímco v Národní pediatrické nemocnici v hlavním městě Phnompenhu je péče na výborné úrovni, v odlehlejších oblastech země jsou k dispozici často jen zdravotní centra bez lékařů a bez sanitek, popisuje porodní asistentka Alžběta Němcová:
„My se v rámci projektu staráme o zlepšení péče v provincii Kampong Chhnang a v Národní pediatrické nemocnici v Phnompenhu. V té provincii, která je velká zhruba jako Středočeský kraj, je jen jedna nemocnice, kde je možné udělat císařský řez. V takzvaných Health centrech jsou potom jen zdravotní sestry. Chtěli jsme tato místa navštívit, abychom věděli, jak fungují, jak se starají o pacienty v případě komplikací.“
„V naší provincii je jen jedna sanitka a zhruba dva lidé, kteří jsou schopni ji řídit. Jinak se jezdí tuk-tukem nebo na skútru. Skoro každý, kdo přijde do nemocnice, dostane infuzi. A s ní potom také odejde. Takže je možné vidět pána na skútru a za ním paní, která si drží pytlík s infuzí, a takto odjíždějí domů.“
Česká republika rekonstruovala provinční porodnici v Kampong Chhnangu a vybavila také neonatologické oddělení v Národní pediatrické nemocnici v hlavním městě. To je v současnosti jediné kambodžské zařízení s inkubátory pro nedonošené děti a v rámci projektu „České perinatologické ruce letí do Kambodži“ tu také dlouhodobě působí čeští lékaři. Program se snaží podpořit, aby se matky s rizikovým těhotenstvím dostaly na toto specializované pracoviště ještě před porodem.
V rámci této spolupráce přijede skupina kambodžských zdravotníků v březnu do Prahy a celý projekt vyvrcholí na podzim, poslední misí českých odborníků do Kambodži. Ta by měla být zaměřena mimo jiné na použití telemedicíny, upřesňuje Alžběta Němcová:
„My odborníci vytváříme edukační materiály, následně přeložené do khmerštiny, a naši IT specialisté vyvíjejí tři typy aplikací. Jedna z nich je určena laické veřejnosti, tedy ženám, kterým bude sloužit jako průvodce těhotenstvím. Druhá je pro zdravotníky a bude obsahovat odborné informace a videa. Třetí by měla sloužit ke sběru dat. V Kambodži je běžné, že i chudí lidé mají ty nejkvalitnější chytré telefony, takže šíření informací přes aplikace tu má určitě budoucnost.“
Český systém zachraňuje životy při povodních
Na využití digitálních technologií je založen i další úspěšný český projekt v Kambodži.
Vyvinula ho humanitární organizace Člověk v tísni, která v zemi působí od roku 2008. Jde o systém včasného varování před záplavami EWS (Early Warning System) 1294, pojmenovaný podle bezplatné telefonní linky, na které se mohou Kambodžané do systému přihlásit.
Třiadvacetiletému Sin Seoulimu a jeho rodině zachránil systém včasného varování život.
„Zažil jsem už několik povodní“, vypráví. „Při té poslední jsem dostal přes systém pokyn k evakuaci. Když jsem vyšel z domu, viděl jsem, že voda stoupá. Za pár hodin byla výš a za chvíli ještě výš. Vzal jsem tedy naše osobní věci a pak jsme se ženou a s dětmi šli nahoru na kopec.“
Učitelka Davy Tith bydlí v malé rybářské vesnici v provincii Kampot, v jižní Kambodži, poblíž Thajského zálivu, kde se mimo jiné pěstuje známý Kampotský pepř. I tato vesnice na břehu řeky Praek Tuek Chhu byla mnohokrát zasažena povodněmi a tajfuny.
„Do systému včasného varování jsem se přihlásila v roce 2017, na radu mé sousedky“, vypráví mladá žena. „16. července 2018 jsem dostala na telefon hlasovou zprávu o nebezpečí povodně. Zabalila jsem věci a šli jsme k mé matce, která bydlí dál od řeky. Předtím jsem varovala i sousedy.“
Kambodža patří mezi 15 zemí s největším rizikem přírodních katastrof na světě. Opakované povodně jsou nebezpečím, které postihuje více než 25 procent kambodžské populace. Člověk v tísni vyvinul unikátní systém včasného varování po velkých povodních, které v roce 2010 zasáhly většinu provincií. Francouzka Anouk Chaptal pracuje pro Člověka v tísni v Kambodži už několik let a je manažerkou tohoto projektu, podpořeného řadou mezinárodních dárců. Vysvětluje, jak systém funguje:
„Systém jsme spustili v roce 2013 ve spolupráci s kambodžskou vládou, tedy s Národním výborem pro omezování následků přírodních katastrof. Nejprve jsme technologii testovali v provincii Pursat, která byla jednou z nejpostiženějších v zemi. Potom byl systém rozšířen na celé území Kambodži.“
„Na mostech nad řekami jsou umístěna čidla napájená solární energií. Ta v reálném čase monitorují výšku hladiny řek. Ve chvíli, kdy začne řeka nebezpečně stoupat, informuje systém přes internet místní úřady a ty mohou poslat zprávu přímo registrovaným obyvatelům v ohrožených oblastech.“
Tato varování pomáhají lidem připravit se na různé přírodní katastrofy, včas se evakuovat a zabezpečit svůj majetek. Zprávy byly také používány v době covidové pandemie. Podle Anouk Chaptal se systém neustále vylepšuje, aby byl jejich dosah co největší:
„Máme několik komunikačních kanálů. Lidé se mohou zaregistrovat do systému na lince 1294 a v případě hrozícího nebezpečí od nás automaticky dostanou varovnou zprávu. Tuto naši službu už využívá 140 000 lidí. Zprávy šíříme také pomocí rozhlasového vysílání a veřejných reproduktorů instalovaných ve městech s vysokým rizikem záplav.“
„V současnosti pracujeme na rozšíření systému prostřednictvím sociální sítě Telegram, jež je v Kambodži velmi využívaná. Ve spolupráci s největším mobilním operátorem v zemi, který má přes 8 milionů zákazníků, chceme spustit varování přes SMS zprávy. Ty by chodily na mobil všem lidem v rizikové oblasti, tedy i těm, kteří nejsou zaregistrování v systému EWS.“
Extrémní výkyvy počasí a s nimi spojené záplavy si v Kambodži v letech 2011 až 2013, tedy ještě před spouštěním systému EWS 1294, vyžádaly více než 400 životů. Během vydatných dešťů, které v roce 2022 zasáhly 14 provincií na severozápadě země, rozeslal systém celkem 275 tisíc varovných zpráv.
Člověk v tísni a Česká rozvojová agentura realizují v Kambodži mnoho dalších projektů, zaměřených například na vzdělávání mládeže, na začlenění osob s postižením, na podporu zemědělců nebo na rozvoj biomedicíny.
