Česká centra připomenou Adolfa Loose v on-line projektu
Letošní rok je Rokem Adolfa Loose, jednoho z nejvýznamnějších světových architektů 20. století. Do projektu se zapojila i Česká centra. Připomínají tak 150. výročí jeho narození.
On-line projekt se jmenuje Adolf Loos - Pioneer of Modern Living. Prostřednictvím facebooku a instagramu se lidé seznámí nejen s průřezem jeho tvorby v Čechách a na Moravě, ale i s pozoruhodnou osobností českého rodáka. Adolf Loos je autorem například známé Müllerovy vily v Praze.
Sérii on-line prohlídek zahájila návštěva Winternitzovy vily se známým architektem Adamem Gebrianem. Řada lidí si při vyslovení jména Adolfa Loose vybaví jeho citát "ornament je zločin".
"Přitom ornament jako takový mu nevadil. Líbila se mu třeba přirozená struktura materiálu z velmi ornamentálních drahých mramorů nebo velmi rád používal v interiérech perské koberce. Občas se objeví nějaké vlysy. Není to tak, že by byl ostře vymezen proti ornamentu, ale především proti ornamentu, který je nemoderní," uvedl kurátor Filip Šenk.
Odmítal přebytečnou zdobnost, jíž se vyznačoval právě panující styl secese, a prosazoval stroze funkční a praktickou obytnou architekturu. Jeho domy nejsou rozvrženy na klasická patra.
Loos byl okouzlen praktičností Ameriky
Jak dodal Filip Šenk, Adolf Loos se ve své tvorbě vyjadřoval nejen k architektuře, ale téměř ke všemu od hudby, k oblečení, k účesům, k jídlu. I to by měl on-line projekt představit.
"Velmi výrazně vystupoval proti dobové secesi. Mluví třeba o tom, jak se má správně jíst, co má dělat člověk, aby byl moderní. Byl nadšenec Ameriky. V polovině 90. let 19. století odjel do Ameriky, kde strávil tři roky a naprosto byl okouzlen důrazem na praktičnost a jednoduchost řešení všeho - oblečení, kufrů, architektury. Když se pak vrátil zpátky do Evropy a hlavně do Vídně, tak se snažil o zavedení téhle západní kultury do střední Evropy. Jednou z věcí, kterou třeba propagoval, byl splachovací záchod."
Cílem on-line projektu je podle Filipa Šenka vytvořit co nejúplnější obraz myšlení i tvorby Adolfa Loose. Například při prohlídkách jeho staveb budou mít diváci možnost vidět, jak velký kladl důraz na podobu interiérů.
Odborníci tušili, že interiéry Bauerova zámečku navrhl Loos
Další streamovaná prohlídka po Winternitzově vile bude 23. července Bauerův zámeček v Brně, kde on-line návštěvníky doprovodí architektka Lenka Štěpánková.
"Právě ve 20. letech, když se Viktor Bauer se svou ženou a dětmi na zámeček přestěhoval a nechal si zařizovat od Adolfa Loose interiéry, tak začalo v sousedství zámečku vyrůstat Zemské výstaviště. Když byl zámeček rodině konfiskovaný, tak zůstal ve vlastnictví státu. Byl využíván jako restaurace pro zahraniční návštěvníky, pak jako závodní jídelna pro zaměstnance výstaviště. V patrech, kde rodina bydlela, byly kanceláře. Postupně se stopy Loosových úprav ze zámečku úplně vytratily. Hlavní reprezentativní mramorová jídelna, nazývaná Loosův sál, tam zůstala a celou dobu odborníci tušili, že to bylo dílo Adolfa Loose, ale postupně se úplně vytratilo z povědomí, že tam byly taky interiéry, ve kterých rodina bydlela, a že i na těch se Adolf Loos podílel. Šlo v té době o Loosovu největší zakázku v jeho rodném městě. Protože to však byly privátní interiéry a Viktor Bauer neměl potřebu je někde propagovat, tak se o této Loosově práci moc nevědělo a postupně po válce se na ní úplně zapomnělo."
V další srpnové on-line prohlídce zamíří diváci do Plzně, kde jsou v činžácích ukryty skvělé Loosovy interiéry.
Adolf Loos se narodil v Brně, ale celý život se pohyboval mezi Vídní, Paříží a New Yorkem. V České republice jeho autorství nese více než 30 budov a interiérů. Svým myšlením i realizacemi ovlivnil soudobou architekturu a směřování architektury v mezinárodním měřítku.
