Česká ekonomika si růstem cen pohonných hmot zřejmě poradí

Ceny pohonných hmot na světových trzích postupně rostou a český trh dlouhodobě samozřejmě nemůže být tohoto tlaku ušetřen. Náklady na dopravu se pak zase v konečném důsledku vždy projeví na cenách prakticky všeho zboží. Hrozí v tomto ohledu české ekonomice nějaké drama, nebo se jí podaří tyto cenové tlaky postupně vstřebat?

Ceny pohonných hmot na českém trhu letos nejprve zhruba do poloviny února klesaly, poté začaly růst. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 dnes v průměru stojí téměř 31,50 Kč, motorová nafta je ještě o více než korunu dražší. Některé titulky straší dalším prudkým růstem cen až k letním 40 korunám za litr. Analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka na serveru Novinky.cz předpověděl na léto 36 korun, do budoucna ale nevyloučil ani cenu 40 korun za litr benzinu. Hlavní ekonom společnosti Next Finance Vladimír Pikora to ale považuje za přehnané.

"Ceny benzinu v České republice rostou, ovšem nerostou nikterak závratně, jak se může zdát z některých mediálních titulků. Když se podíváme, kde byla cena benzinu před dvěma roky, tak zjistíme, že byla o jedno procento nižší, nežli dnes. Takže ten nárůst nebyl nikterak dramatický. Dramatičtější byl nárůst u ceny nafty, tam je to dáno tím, že cena nafty výrazně podražila k benzínu, protože je teď nedostatek nafty ve Spojených státech, tak se převáží z Evropy a proto v Evropě takto dočasně podražila nafta k benzínu. Nicméně samotný bezin není za poslední dva roky nikterak dramaticky dražší, nežli byl před těma dvěma lety."

Ceny ropy na světových trzích postupně rostou už dlouho a už dost času uplynulo od chvíle, kdy byla překročena magická a před pár lety nepředstavitelná hranice 100 dolarů za barel, když dnes je ještě o čtvrtinu vyšší. České spotřebitele do určité míry chránil dlouhodobý růst koruny kombinovaný s poklesem dolaru, tento cenový tlumič se však zřejmě již vyčerpává. Podle Pikory je to však ještě trochu složitější.

"Za ty poslední dva roky cena ropy v korunách vzrostla o 17 procent. Cena benzinu, ta finální cena, vzrostla ale jenom o procento. Z toho myslím že je velmi patrné, že ta samotná cena ropy nehraje až takovou roli. Je tam v pozadí ještě celá řada dalších složek, které ten dopad změkčují. Jednak to, že velkou část té finální ceny tvoří daně a tam se už neprojevuje přímo ta cena suroviny. Krom toho je tam také nějaká marže a ta marže je v současnosti velmi nízká. Takže těch faktorů, které stojí v pozadí, je výrazně více, není to jenom cena ropy. Ten benzin u nás nesleduje cenu ropy úplně slepě."

Vladimír Pikora
Vzhledem k nízkým maržím a dlouhodobě rostoucím cenám ropy Pikora sice předpokládá, že ceny pohonných hmot ještě v Česku porostou.

"Ovšem nedomnívám se, že by ten nárůst byl nějaký dramatický a ty vize, o kterých se v posledních dnech mluví, že benzin bude za 40 korun za litr ještě v letošním létě, to já si prostě myslím, že k tomu nedojde. Ten nárůst nebude tak raketový a nebude tak velký. A už vůbec se neobávám toho, jak některá média straší, že se přestane jezdit na silnicích. Když se podíváme zpětně, tak za několik posledních let ceny benzinu u vzrostly a vůbec se nejezdí méně."

Náklady na dopravu se v konečném důsledku vždy nějak projeví na cenách ostatního zboží. Ekonoma Vladimíra Pikory se ptáme, zde se dá mezi těmito cenami najít nějaká přímá úměra.

"Samozřejmě, ta souvislost zde existuje. Není ale nějak stoprocentně pevná, protože v ekonomice se lidé snaží šetřit, takže ve chvíli, kdy něco zdraží, tak se snaží nahradit něčím jiným, co zdražilo méně. V každém případě samozřejmě platí, že ve chvíli, kdy zdraží doprava, tak se to projevuje ve všech finálních cenách výrobků. Takže třeba i v rohlících se projeví ten nárůst, ale nebude nikterak dramatický a projevuje se až s velkým zpožděním, protože to jsou položky, které jsou často nasmlouvávány dopředu třeba na kvartál, na pololetí, a nereagují na nějaký jednorázový výkyv, spíše reagují na dlouhodobý průměr. A ve chvíli, kdy tento dlouhodobý průměr roste, tak samozřejmě i ta cena dopravy a třeba i ty rohlíky potom podraží. Ale protože ten dlouhodobý průměr zase neroste tak rychle, tak se to neprojeví nějak rychle ani v cenách potravin."

Pro případ prudkého tlaku cen pohonných hmot například na ceny potravin se objevily úvahy o tom, že by vláda mohla načas ztlumit tyto dopady snížením spotřebních daní. Ty totiž na konečné ceně mají nezanedbatelný podíl, vysvětluje analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka.

"Daně tam jsou dvě. Jedna je spotřební daň, ta tvoří u nafty 9,95 Kč za litr a DPH tady u této ceny je zhruba 6,20 Kč. Takže je to poměrně velká částka. Pokud by ta cena byla jen za surovou ropu, tak se pohybuje někde kolem 12,50 plus zhruba 2 koruny za rafinaci."

Vladimír Pikora je však ve věci případného snižování spotřební daně velmi opatrný, podle něj by se pak muselo něčím vyvážit.

"Tak jestli potom vláda třeba zase by ji zvýšila v době, kdy by ceny komodit na světových trzích poklesly, aby došlo k vykompenzování toho negativního dopadu na veřejné finance, tak proč ne. Musíme si uvědomit, že ve chvíli, kdy se ta daň sníží, tak se to zase projevuje ve státním rozpočtu, ve veřejných financích, že by do státního rozpočtu mohlo přitéct více peněz a že ty peníze by mohly být někde použity. A musíme si uvědomit, že Česká republika má dlouhodobě problémy s veřejnými financemi. Takže určitě to je líbivé a já nebudu říkat, že bych nechtěl levnější benzin. Ale na druhou stranu zase vím, že státní rozpočet ty peníze potřebuje," uzavírá ekonom Vladimír Pikora.