Česká rozvojová pomoc 2020: Zajištění přístupu k pitné vodě, podpora vzdělání, zdravotnictví

Česká pomoc v Etiopii, foto: archiv Česká rozvojová agentura

Bosna, Kambodža, Etiopie, Gruzie, Moldavsko a Zambie – 6 zemí, kam prioritně směřuje česká pomoc. O konkrétních projektech jsme mluvili s ředitelem České rozvojové agentury Janem Slívou.  

Česká pomoc v Zambii,  foto: archiv Česká rozvojová agentura

Snížení chudoby, zlepšení kvality života, udržitelný rozvoj ve světě - to jsou deklarované cíle vaší agentury.  S jakými projekty konkrétně v daných zemích pomáháte?

Jsme agentura založená na grantech. Větší agentury, jako je například francouzská AFD, využívají i další nástroje, jako jsou půjčky a mikrofinancování. Ale naše nástroje jsou poměrně jednoduché a přímé. Manažerům projektů poskytujeme granty na realizaci našich projektových nápadů - to je základní předpoklad. Nyní se zaměřujeme na různá odvětví v každé z našich zemí působnosti na základě priorit těchto zemí. Například v Etiopii jde o projekty zajišťující přístup k čisté vodě, tzn. zajištění vody, sanitace, hygienu. Dále se zaměřujeme na udržitelné využívání přírodních zdrojů a na vzdělávání. V Moldavsku naše pozornost směřuje také k zajištění čisté vody, hygienu a sociální služby. V Gruzii a Kambodži jsme silní ve zdravotnictví a sociálních odvětvích.

Koronavirus změnil způsob, jakým všichni pracujeme. Jak to ovlivnilo práci České rozvojové agentury?

Česká pomoc v Zambii,  foto: archiv Česká rozvojová agentura

I u nás to významně ovlivnilo způsob naší práce. Víte, že naše činnost závisí na cestování. Předkladatelé projektů, tedy nevládní organizace a společnosti, které najímáme k realizaci našich projektů, pak působí v daných zemích. A když nemohou cestovat, nemohou tyto projekty správně realizovat. Nebo jsme si to mysleli. Protože pandemie nyní rozpoutala obrovskou vlnu kreativity. Například mnohem více využíváme místní pracovní sílu a spoustu věcí děláme online. Nyní tedy měníme paradigma cestování. A kdoví, možná v takové práci budeme pokračovat i v budoucnu. Protože by to bylo určitě šetrnější ke klimatu.

Byly v letošním roce nějaké speciální projekty související s koronavirem?

Ano, například v Zambii nebo Etiopii se jednalo o rozsáhlé projekty na podporu hlavně zdravotnických služeb, přístupu k čisté vodě a v zásadě pomoci vzdělávat lidi, jak čelit a bojovat proti covidu. V nadcházejícím roce jich budeme mít více. Vláda nás zavazuje investovat určité procento našeho rozpočtu do projektů souvisejících s covidem.

Poskytujete dlouhodobou pomoc nebo se raději zaměřujete na krátkodobé projekty?

Česká pomoc v Moldávii,  foto: Česká rozvojová agentura

Jde o dlouhodobé cíle. Základní rozdíl mezi rozvojovou spoluprací a humanitární pomocí spočívá v tom, že humanitární pomoc je zaměřena na zmírnění bezprostředních potíží pramenících například z hurikánu nebo zemětřesení. Zatímco rozvojová spolupráce, což je to, co děláme, je zaměřena na řešení dlouhodobých problémů. Snažíme se výslovně posílit rozvojové priority partnerských zemí. Jedná se tedy o dlouhodobý proces a vyžaduje strategii a spolupráci mezi dárci. V současné době jsme v procesu hledání více podobně smýšlejících agentur, které by společně pracovaly na projektech a dosáhly tím pádem mnohem většího efektu.

Když se řekne dlouhodobé projekty, jak je to dlouhodobé? Řekl jste, že prioritní země stanovilo ministerstvo zahraničí. Jak dlouho zůstanete v jedné zemi, než se vydáte dál, a jak často jsou prioritní země revidovány?

Prioritní země se čas od času mění. Pracujeme v pětiletých cyklech, takže to je časový rámec. V zásadě jsou tyto země každých pět let revidovány. Je dobré si položit otázku, jak dlouho v těchto zemích zůstaneme, protože projekty, které realizujeme, mají dlouhodobý účinek. Takže i když opustíme zemi, desítky projektů, které jsme tam provedli, budou po mnoho dalších let fungovat pro veřejný prospěch.

To znamená, že v zásadě pomáháte těmto zemím nebo jejich lidem, aby si mohli v budoucnu pomoci sami?

Česká pomoc v Moldávii,  foto: Česká rozvojová agentura

To je přesně ono. Jen bych naše aktivity nazval rozvojovou spoluprací. Spolupracujeme se zeměmi na jejich rozvojových prioritách a projektech. A jak říkáte, pomáháme jim dlouhodobě si pomáhat.

Jak důležitá je spolupráce s českým soukromým sektorem při poskytování rozvojové pomoci?

Účast soukromého sektoru je samozřejmě klíčová. Veřejný sektor nikdy nemůže sám zvládnout všechny výzvy. Česká rozvojová agentura má program zaměřený na spolupráci se soukromým sektorem: nazývá se B2B (business to business). A podporuje expanzi českých podniků do rozvojových zemí. Program je docela úspěšný, i když bychom chtěli, aby se o naši podporu ucházelo více společností. Je však na čem stavět. Je zřejmé, že rozvojová spolupráce je pro české podniky velkou příležitostí. Otevírá mnoho dveří a může být odrazovým můstkem pro něco mnohem většího. Řekněme, že začnete s půl milionem českých korun od České rozvojové agentury, získáte dobrou pověst a řadu kontaktů. A pak se můžete ucházet o velkou mezinárodní smlouvu. Pracujeme tedy se soukromým sektorem. Je to priorita a my se radujeme pokaždé, když česká společnost s naší podporou boduje v zahraničí.

Jak velký je zájem Čechů o podnikání daleko od domova? Protože to nemůže být snadné.

B2B projekt v Myanmaru,  foto: Česká rozvojová agentura

Každý rok dostáváme desítky nabídek. B2B existuje již několik let a každý rok dostáváme kolem 40 – 50 nabídek. Mít 50 společností v malé zemi, jako je Česká republika, které chtějí začít podnikat v zahraničí, není špatné. Nyní bychom chtěli expandovat, ale myslím, že už teď jsme v dobré situaci.

O jakých oblastech mluvíme? Jaké byly některé z nejúspěšnějších projektů v tomto B2B schématu za posledních několik let?

Když se zaměříme konkrétně na B2B, je těžké jmenovat jen jeden nebo dva projekty, protože každý projekt, který děláme, významně přispívá k rozvoji v daných zemích, ale například v Kambodži pomáhá česká společnost s naší podporou místním farmářům s produkcí pepře světové úrovně.  Tento projekt je v Kambodži velmi oceňovaný. A je zřejmé, že když komercializujete takový podnik, je to výhoda pro každého.

Česká pomoc v Zambii,  foto: archiv Česká rozvojová agentura

Jak se v průběhu let změnila práce České rozvojové agentury? Pokud jde o to, zda posíláte zboží, odborníky nebo služby, došlo k významné změně ve způsobu, jakým pomáháte?

Řekl bych, že hlavní změnou je, že už nejsme start-up. Agentura existuje již dvanáct let. Vyvinuli jsme se a stali jsme se zavedeným a uznávaným mezinárodním dárcem. Velkou věcí pro nadcházející roky bude zapojení ČRA do evropských projektů. Rádi bychom se připojili k Team Europe, volnému seskupení rozvojových agentur, rozvojových bank a Evropské komise, a hráli hlavní roli při realizaci evropských projektů. Na toto se tedy v příštích letech zaměříme a chtěli bychom, aby Česká rozvojová agentura byla hrdou a nedílnou součástí Team Europe.

Česká rozvojová agentura působí v šesti takzvaných prioritních zemích, a to Bosně, Kambodži, Etiopii, Gruzii, Moldavsku a Zambii. Seznam zemí vychází ze Strategie rozvojové spolupráce České republiky sestavené Ministerstvem zahraničních věcí České republiky a je platný do roku 2023. Výběr určuje řada kritérií – příjem v zemi, přítomnost českého velvyslanectví, aby bylo možné projekt snadno monitorovat, nutnost intervence dárců atd.