Česká želízka na OH v Londýně
První české želízko - střelkyně Kateřina Emmons - se v sobotu v olympijské výhni na medailový kov nepřetavilo, čtvrté místo zabolí. Ještě více pak musí mrzet Tomáše Berdycha vyřazení z tenisového turnaje hned v prvním kole. Není ale všem dnům konec. Další sportovci už drží pořadník na své šance zapsat se do olympijské historie nějakým cenným úspěchem. Bude mezi nimi někdo z českých reprezentantů?
Tři roky po druhé světové válce Londýn podruhé hostil olympijské hry. Za Československo tam soutěžilo 77 sportovců, z toho 14 žen, kteří získali 11 medailí - 6 zlatých, 2 stříbrné a 3 bronzové a skončili na celkovém 8. místě v počtu získaných medailí. Na těchto hrách zářila legenda československé atletiky Emil Zátopek, který vyhrál běh na 10 kilometrů a na poloviční trati byl druhý. Zlato ve welterové váze vyboxoval Július Torma, tři zlaté vypádlovali kanoisté a kajakáři.
Mezi těmi, kteří by mohli dosáhnout na stupeň nejvyšší, je bezesporu skifař Ondřej Synek. Je to jeho třetí start na olympijských hrách a cíl si stanovil vysoký - získat zlatou medaili. Mistr světa z roku 2010 si ale na druhou stranu uvědomuje, že olympijský závod je závod jako každý jiný. Přesto se chce vrátit domů z Londýna jako nejlepší skifař světa.
Kajakářka Štěpánka Hilgertová už byla na pěti olympiádách, a i proto si chce pravděpodobně své poslední hry náležité užít. Z romantického hotelu u slalomového kanálu se přestěhovala do vesnice mezi ostatní sportovce, aby nasávala atmosféru, a klidně na tréninky jezdí i hodinu autobusem. Po týdnu trénování se sžila i s novou lodí. K předolympijskému tréninku přistupovala velmi zodpovědně, a tak pro ní nacházel slova chvály trenér a manžel v jedné osobě Luboš Hilgert:
"Sice každý zkušený závodník už docela ví a sám cítí, co by měl, ale každý, i ten nejlepší, potřebuje někoho, kdo má nadhled z toho břehu. A bez té zpětné vazby ze břehu by to asi nefungovalo," doplnila jeho svěřenkyně.
Ve sbírce má Štěpánka Hilgertová dvě zlaté medaile. Když vyhrála v Atlantě, porazila i australskou kajakářku Myriam Jerusalmiovou-Foxovou. V pondělní londýnské kvalifikaci proti ní stála její dcera Jessica. "Kdybych měla dceru, tak bych jí tady také nezacláněla," usmívala se matka pětadvacetiletého syna Luboše.
"Člověk nemůže přemýšlet o hovadinách jako na té hladké čtvrtce. Tam jsem běžela a říkala jsem si, odkud zrychlím, nebo že mě podbíhají a co se stane, když mě podběhne další... Tady člověk běží a říká si: 'Jedna překážka, super, levá noha a znovu levá noha.' Člověku to rychleji ubíhá."
Na otázku, zda se dají v rozběhu a semifinále dlouhých překážek ušetřit síly na případné finále, Denisa Rosolová odpověděla:
"Zůza jí neporadí. Myslím, že se nedá spekulovat, nedá se spoléhat na to, že člověk zatáhne v konci. Musí běžet svůj rytmus a vypustit maximálně posledních osmdesát metrů. To už nehraje až takovou roli," zareagovala Zuzana Hejnová, která nedávno na mítinku Diamantové ligy v Monaku porazila úřadující mistryni světa Lashindu Demusovou i olympijskou šampionku z Pekingu Melaine Walkerovou. Čtvrtá skončila Denisa Rosolová.
Oštěpařka Barbora Špotáková, jedna z největších českých kandidátek na olympijské zlato, podřídila přípravu právě olympijským hrám v Londýně. I proto nejela do Helsinek na nedávný evropský šampionát. Důvodů bylo hned několik. Tím zásadním, proč trenér Jan Železný neposlal Barboru Špotákovou na mistrovství Evropy, byl paradoxně ten, že je nejlepší českou atletkou. A ta musí vyhrávat.
"Kdyby to byla závodnice jiného typu, je to něco jiného, ale na ní leží ta tíha. A dvakrát za rok, navíc v tak krátké době, to není jen o tom výkonu, to je nejen o psychice, ale také o únavě. Kdyby šla na Evropu, třeba by vyhrála nebo udělala medaili, ale byla by unavená v hlavě. A já místo toho potřebuju, aby se těšila," vysvětlil světový rekordman a navíc trojnásobný olympijský vítěz Jan Železný. A je patrné, že Barboru Špotákovou dobře zná, i když ji trénuje jenom rok a půl.
"Vždycky je dobré znamení, když má člověk znovu chuť trénovat, a pak předvést na olympiádě to, s čím bude spokojený," tvrdí Barbora Špotáková, která za 12 let v oštěpařské špičce přesně ví, jak její tělo reaguje a co potřebuje její psychika.
Olympiáda, to jsou také kolektivní sporty. Česko je v Londýně zastoupeno týmem basketbalistek. Myšlenky trenéra české basketbalové reprezentace Lubora Blažka se kolem olympiády točily už dlouho:
Doufejme, že nejen v basketbalu žen.
