České kulturní slavnosti
Až do 17. října trvají "České kulturní slavnosti" - cyklus hudebních festivalů, jehož mediálním partnerem je mimo jiné Český rozhlas. Projekt pod záštitou Ministerstva kultury a čestného výboru složeného z významných osobností českého kulturního života - cembalistky Zuzany Růžičkové, klavíristy Ivana Moravce, dirigenta Jiřího Bělohlávka, herce Radovana Lukavského, malíře Josefa Jíry a publicisty Ivana Medka - pořádá sdružení "Česká kultura". Blíže o něm Evelina Himalová.
"České kulturní slavnosti" zahrnují v současnosti osm regionálních festivalů. V květnu je odstartovalo "Tanvaldské hudební jaro" (1. - 29.5.), pokračovaly "Martinů Festem" v Poličce (16. - 30.5.), "Bystřickými zámeckými slavnostmi" v Bystřici pod Hostýnem (11.. 29.6.), "Festivalem komorní hudby v Českém Krumlově" (25.6. - 2.7.), a právě probíhá - od 7. srpna do 18. září - "Královský hudební festival ve Zlaté Koruně". Následovat budou ještě "Heroldův Rakovník" (12. - 19.9.) a "Turnovský podzim" (28.9. - 15.10.), a "Pražskými komorními slavnostmi" - ve dnech od 3. do 17. října - letošní ročník v hlavním městě České republiky vyvrcholí.
Na otázku, v čem spatřuje význam propojení všech zmíněných festivalů do společného projektu s názvem "České kulturní slavnosti", jejich hlavní dramaturg, přední český violoncellista a předseda sdružení "Česká kultura" Jan Páleníček Radiu Praha odpověděl...
"V přínosu kvalitní kultury do jednotlivých regionů. To sloučení těch festivalů do toho cyklu má smysl především v tom, že se nám daří o něco lépe získat finanční prostředky na tento celek, než kdyby sháněl jednotlivý drobný festival jakoukoli podporu finanční sám pro sebe. Nám se podařilo získat několik velice osvícených sponzorů, ale celou řadu i menších, ti přispívají na tento celkový obraz kulturní, a my pak podle potřeby prostředky rozdělujeme jednotlivým festivalům; dodáváme jim to, co jim chybí do jejich rozpočtu z městské podpory."
Společná potřeba systematické podpory "národního umění", tj. umění, které představuje a dále rozvíjí tvůrčí a interpretační tradice Čechů, Moravanů a Slezanů, je - podle Páleníčka - v souvislosti s narůstající celoevropskou ekonomickou a společenskou globalizací, velmi důležitým atributem a jednotícím prvkem. Jak dále zdůraznil, dramaturgická rozmanitost "Českých kulturních slavností", koncipovaná ve prospěch všeobecné vzdělanosti českého národa, by měla oslovit široké vrstvy kulturní veřejnosti všech věkových kategorií. Proto vedle klasických komorních a orchestrálních koncertů je počítáno i s pořady pro mládež, folkovými a jazzovými večery, které se vlastně už staly samozřejmostí, stejně jako prezentace různých etnických projevů. Doprovodným programem přehlídek jsou divadelní představení, výstavy obrazů předních českých výtvarníků a řada dalších akcí. "Vpodstatě jsou to multikulturní festivaly,"říká Páleníček, ale s tím, že jejich gró spočívá v hudbě. A ta, byť se její výběr týká třeba i těch populárnějších žánrů, musí být ovšem vždy především kvalitní...
"Je to alfa a omega celého tohoto našeho počínání. My se domníváme, že chceme-li vrátit publikum do koncertních síní, je třeba mu nabídnout to nejlepší, čím tato země disponuje. A podaří-li se přizvat na tyto festivaly opravdu ty vynikající umělce, kteří přinášejí skutečnou kvalitu, jestli je to Vihanovo kvarteto, Kvarteto Martinů, Panochovo kvarteto - nebudu hovořit o tom, že nám bylo velkou ctí, že loni na 'Pražských komorních slavnostech' vystoupil profesor Ivan Moravec, z těch mladých je to Jaroslava Pěchočová, vynikající pianistka, Jana Nováková, hvězda houslí současná, atd. - pak máme záruku, že se publikum do koncertních sálů vrátí."
