České pivo boduje ve světě, narazíte na něj v Brazílii, v Keni i na Antarktidě

Peru, Brazílie, Filipíny, Jižní Korea, Sýrie, Bahrajn, Keňa či dokonce Antarktida. I v těchto zemích narazíte na české pivo. Jeho popularita v zahraničí roste a spolu s tím roste také jeho vývoz. Letos od ledna do konce letních prázdnin pivovary vyvezly zlatavý nápoj za víc než 5 miliard korun.

Foto: Pixabay CC0, Public Domain

Za posledních deset let vzrostl export českého piva skoro o polovinu. Okolo 80 procent tvoří vývoz do zemí Evropské unie. Největší zájem je tradičně na Slovensku a v Německu, následuje Polsko, Švédsko a Maďarsko. České pivo ale míří prakticky na všechny trhy světa.

„Pivovary vidí, že tady v Česku už nahoru ty čísla nepůjdou, takže se snaží hledat různá zahraniční teritoria. A loví ve vodách i vzdálenějších - minulý rok jsme dokonce zaznamenali, že jsme měli pivo i na Antarktidě,“řekla Českému rozhlasu výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal zdůraznil, že se daří navíc vyvážet pivo sudové a tankové. Loni se točeného českého piva v sudech a tancích poprvé vyvezlo více než v lahvích a plechu.

V Česku je přitom trend opačný. I když se v tuzemsku prodeji piva daří, hospody bojují s odlivem konzumentů. Spíš než čepovanému pivu totiž Češi dávají přednost tomu lahvovému. V Česku se vypije více než 60 procent piva v plechovkách, lahvích a plastu.

O sládky se musí dělit

Foto: Ondřej Tomšů

Kromě piva roste v cizině také zájem o české sládky. Zahraniční pivovary jim nabízejí lepší peníze i možnosti. Vyškolení sládci pak na českém trhu, kde minipivovary rostou jako houby po dešti – zhruba každý týden vznikne jeden, chybí.

Situace je v současnosti taková, že na více než 470 českých pivovarů jich podle pivovarnického svazu připadá kolem 150. Řeší se to většinou tím, že jeden sládek pak obhospodařuje tři nebo čtyři pivovary.

Pomoci situaci s nedostatkem odborníků v pivovarnictví by v následujících letech mohl rostoucí počet studijních oborů. Ty vznikají hlavně z iniciativ středních a velkých pivovarů. Řada z nich spolupracuje se školami a budoucí sládky si vyhledává mezi studenty.

Například na Střední průmyslové škole potravinářských technologií v Praze letos pivovarský obor začalo studovat 45 nových studentů. Podle ředitele Milana Chmelaře se stále víc projevuje konkurenční boj pivovarů o nové technology výroby.

„Dneska je to boj o lidskou sílu. Pivovary vědí, že když s námi budou spolupracovat, tak si tam můžou vytipovat nějakého žáka a navázat s ním spolupráci. Může to být jak v rámci konkurenčního boje, tak i samozřejmě na ty studenty působí. I nám dávají různé nabídky inzerátů pro žáky," vysvětlil Českému rozhlasu.

Situaci s nedostatkem sládků pomáhají řešit i rekvalifikační kurzy, o které je v Česku stále větší zájem.