České školy bez hranic se znovu setkaly v Praze

V pondělí proběhlo na ministerstvu zahraničí v Praze pravidelné, už čtvrté mezinárodní setkání Českých škol bez hranic. Sjely se sem desítky učitelek, které v těchto školách po celém světě vyučují. A řešily se tu i problémy, které je v současné době nejvíce trápí. Jsou to požadavky na akreditaci učitelů, povinnost nadále zapisovat žáky do kmenových škol v České republice a také další financování českých škol v zahraničí.

Stanislav Kázecký a Tomáš Grulich

Paříž, Berlín, Brusel, Londýn, Mnichov nebo Ženeva - to je jen neúplný výčet Českých škol bez hranic, které ve světě působí v současné době. Děti zahraničních Čechů i ze smíšených rodin se v nich učí češtinu a základní vlastivědné reálie o České republice. První taková škola vznikla v Paříži před sedmi lety. K současnému počtu Českých škol bez hranic je ale nutné přičíst i víc než dvě desítky škol přidružených a spřátelených, které vyučují podobným způsobem a které se v budoucnu mohou stát součástí této stále se rozšiřující sítě. Jsou nejen v Evropě, ale i v Severní nebo Jižní Americe, v Austrálii a na Novém Zélandě. Vznik těchto škol souvisí i s tím, že získávají stále větší podporu ze strany českých úřadů:

"V posledních letech velmi výrazně preferujeme právě podporu výuky českého jazyka nad ostatními aktivitami, protože to považujeme za důležité,"

Lucie Slavíková - Boucher

říká zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničních věcí Stanislav Kázecký. Zakladatelkou první České školy bez hranic v Paříži a později i celé jejich sítě ve světě je lékařka Lucie Slavíková - Boucher. Další školy podle ní nyní vznikají i ve Spojených státech.

"V tomto školním roce proběhl projekt, který měl za úkol zmapovat zájem o výuku češtiny na území USA a Kanady. Tento projekt byl částečně podpořen ministerstvem zahraničních věcí. Ukázalo se, že zájem na tomto území je velký. Samozřejmě není nový, protože česko-slovenská komunita je tam historicky největší. Je tam spousta česko-slovenských spolků, které vždy do určité míry udržovaly jazyk a tradice. Vždycky měly vazbu k Československu a České republice."

Letos v létě proběhlo v New Yorku první informativní setkání českých škol:

Česká škola bez hranic v New Yorku, foto: Milena Štráfeldová

"Například v New Yorku se vyučuje už tradičně, velice dlouho. Ve Filadelfii se učí už asi tři roky. Dále je to Baltimore, Chicago, kde je velká česká komunita. Pak by tam ale byli úplní nováčci, jako například Dallas v Texasu, kde se malá skupinka zorganizovala v rámci Sokola. Na západním pobřeží je velká skupina v Silicon Valley, kde vznikla velká škola. Hned od počátku měli myslím sedmdesát žáků. Dále skupina lidí v Portlandu, Los Angeles, Orange County a v San Diegu."

Zájem rodičů i dětí o české školy ve světě stále roste. Je to dáno i tím, že do zahraničí vyjíždějí za prací mladé české rodiny s předškolními nebo školními dětmi. Za několik let se budou zase vracet do Česka a rodiče chtějí, aby si děti udržely dobrou češtinu. Od 1. ledna letošního roku sice zanikla povinnost, aby děti českých občanů skládaly nejméně jednou za dva roky rozdílové zkoušky v kmenové škole v České republice, povinnost hlásit děti do těchto kmenových škol ale v zákoně zůstala. Předsedkyně sněmovního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Anna Putnová proto připravila návrh na novelu zákona:

Anna Putnová

"V současné době se na mne obrátili zástupci Českých škol bez hranic s požadavkem, zda bychom zvážili povinnost zapisovat se do kmenových škol. Chápu, že pro řadu lidí v zahraničí může být tato povinnost a tato administrativní každoročně opakovaná činnost docela velkou zátěží. Takže jsem připravila novelu, kterou jsme dali k připomínkování ministerstvu školství, aby zvážilo, zda je možné, aby tento zápis nebyl povinný, ale dobrovolný."

Samotné práce Českých škol bez hranic si poslankyně velmi váží:

"Je nesporné, že udělali obrovský kus práce. Měla jsem možnost vidět v Paříži výsledky toho, co dokázali. Dokázali to díky obrovskému úsilí a nasazení a taky fakticky svépomocí. Já si myslím, že ty výsledky jsou nezpochybnitelné. Jsou to takoví vyslanci České republiky v zahraničí a myslím, že jejich práci je potřeba ocenit a také podpořit."

Na chod Českých škol bez hranic v současné době přispívají ministerstva zahraničních věcí a především školství. Letos poprvé získaly školy přímý finanční dar. Jejich další financování v příštích letech ale není stoprocentně zajištěno. A právě to České školy bez hranic vnímají jako problém. Jejich dlouhodobý školní program totiž zahrnuje děti od 18 měsíců až do 15 let.