České vysoké školy potřebují vnitřní diferenciaci, říká profesor Matějů

Na české vysoké školy letos přichází rekordní počet nových studentů. Bylo překročeno magické číslo sto tisíc. S rostoucím počtem studentů se ale také množí hlasy varující před snížením kvality výuky. Vysoké školy v zahraničí se masovosti studia brání tím, že zavádějí jakési elitní studijní programy. Podobným směrem letos vykročila i pražská VŠE. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Vysoká škola ekonomická zavádí v novém školním roce projekt, který má tuto univerzitu profilovat jako školu, která nabízí prestižní vzdělání.

"Je to program, který nabízí talentovaným studentům něco, s čím se nesetkají v průběhu běžného studia, ať už bakalářského nebo inženýrského stupně."

Říká proděkan Podnikohospodářské fakulty VŠE Ivan Nový. Kurz nad rámec běžného studia potrvá čtyři semestry a zapojí se do něj i odborníci z praxe a ze zahraničí.

"Budeme velmi intenzivně spolupracovat s největšími a nejúspěšnějšími firmami, které rovněž zapojíme do výuky. A lidově řečeno přitáhneme i naše partnery ze zahraničí, partnery, kteří patří mezi špičky v oboru, ať už v Německu nebo ve Spojených státech."

A jak bude probíhat výběr studentů? Samozřejmě bude brán ohled na studijní výsledky. Podle Ivana Nového těch kritérií bude víc.

"Chceme, aby to byly takové trošíčku renesanční osobnosti, aby věděly víc než jen o své vlastní odbornosti."

O komentář jsem požádal člověka, který se problematice vysokých škol dlouhodobě věnuje, profesora Petra Matějů ze Sociologického ústavu Akademie věd. Ten je nyní pracovně ve Spojených státech a projekt pražské VŠE se mu zamlouvá.

Profesor Matějů zároveň upozorňuje, že obavy o pokles úrovně výuky na českých vysokých školách kvůli rostoucímu počtu studentů nejsou vůbec nové. Za vznikající problémy si ale podle něj mohou samy vysoké školy.

"Víte, o tom se u nás už mluví hodně dlouho a vysoké školy se měly od roku 2001 na tento trend připravit a měly zavést tzv. strukturované studium. To znamená, že do těch nejnižších stupňů, zpravidla bakalářského studia, se může přijmout skutečně mnohem více studentů, než se běžně přijímá. Teprve do vyšších stupňů, magisterského a logicky doktorského se bude přijímat méně. To znamená, že kvalita zůstane zachována, tedy ta kvalita, která na vysokoškolském vzdělání je zpravidla středem pozornosti, to jsou ti gradační a postgraduální studenti. Na druhou stranu bychom byli schopni vzdělávat daleko více vysokoškoláků na té nejnižší úrovni. Řada českých vysokých škol to ale nevzala vážně. Dnes se diví, že najednou jim přichází mnoho uchazečů. V podstatě je musí brát, protože na ně dostávají od státu peníze, a logicky se obávají, že budou muset takzvaně zředit výuku. Na to se měly připravit před mnoha lety."