Česko a Rakousko se dohodly na postupu proti kůrovci

Česká republika se ve čtvrtek probudila do dalšího pro polovinu října netypického dne. Na většině území sněžilo a teploty se pohybovaly okolo nuly. Takové počasí ale nekomplikuje život jen lidem, nesvědčí prý ani kůrovci. O přemnoženém lýkožroutu smrkovém se mluví nejčastěji v souvislosti s Šumavou, problém ale přesahuje hranice republiky. Vedou se spory o to, zda i v bezzásahových zónách národního parku s kůrovcem bojovat klasickými metodami nebo nechat les, aby si s ním přirozeně poradil.

Jakub Kašpar, foto: Libor Sváček, www.mzp.cz

Český ministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský kolega Nikolaus Berlakovich v úterý podepsali dohodu, jejímž cílem je riziko šíření kůrovce omezit. O co v dohodě jde, vysvětlil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.

"Ta dohoda říká, že na rakouské straně hranic, kde jsou hospodářské lesy, není tam národní park, bude vyhlášen speciální zvláštní režim v oblastech, které přiléhají k nejcennějším partiím Národního parku Šumava, jde konkrétně o oblast Smrčiny a Trojmezné. V oblasti Trojmezné už takový režim vyhlášen byl, v oblasti Smrčiny by měl být vyhlášen do května příštího roku."

Zvláštní režim by měl zajistit, že zásahy proti kůrovci nepovedou k holinám, které by otevřely šumavské lesy síle větru. Na rakouské straně není národní park ale běžný hospodářský les a proti kůrovce si tam zasahuje běžnými destruktivními metodami - strom se pokácí a odveze.

"V těch speciálních oblastech tzn. u Trojmezné a u Smrčiny bude tahle metoda trochu potlačena a bude se tam proti kůrovci zasahovat nedestruktivními metodami. Tzn. loupání nastojato, v případě, že ten kmen padne tak loupání vleže. Případná kácení s odvozem nebudou probíhat tak masivně."

Na české straně hranic byl vyčleněn 200 metrů široký pás, kde se proti kůrovce bude zasahovat. Ale nedestruktivními metodami např. houbou beauvaria bassiana, která kůrovcům škodí. Bude se taky používat metoda loupání stromů nastojato. v Oloupány budou také padlé stromy. V oblasti Trojmezné ale bude nadále trvat bezzásahový režim.

"Důležitou součástí dohody je česko rakouská společná expertní skupina, která ten stav lesa a stav populací kůrovce pravidelně monitoruje. Každý měsíc vyráží do terénu a zjišťuje aktuální stav a podle toho navrhuje ty konkrétní zásahy a v říjnu každého roku vždycky oběma ministerstvům, ve Vídni i v Praze, a Správě Národního parku Šumava předloží vyhodnocení toho předcházejícího roku a na základě toho se upraví případně plán péče o les v roce následujícím."

K situaci na Šumavě se tento týden vyjádřil i předseda Senátu Přemysl Sobotka. Podle něj by situaci mohla řešit česko-rakouská meziparlamentní komise.