Česko má námitky k jednotnému bankovnímu dohledu EU

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha

Ve čtvrtek a v pátek probíhá v Bruselu klíčový summit Evropské unie. Šéfové států a vlád se na něm budou snažit vyřešit dopady hospodářské krize a zejména vznik společného dohledu nad evropskými bankami. Český postoj bude hájit premiér Petr Nečas. Praha je podle něj připravena vznik bankovního dohledu v EU zablokovat - a to tehdy, když bude ohrožena stabilita českých bank. Česká vláda také nedávno rozhodla o vlastním opatření proti krizi, schválila takzvanou finanční ústavu.

Petr Nečas, foto: ČTK
Česká republika podmiňuje souhlas s bankovním dozorem vyřešením sporných bodů. Pokračuje premiér Petr Nečas z ODS.

"Těžko můžeme souhlasit s povinným půjčováním například mezi národními fondy garancí vkladů tak, jak je uvažováno v některých návrzích. Pokud nebudou tyto problémové otázky vyřešeny tak, aby byla zajištěna garance pro stabilitu českého finančního sektoru, tak jsem připraven tento návrh zablokovat."

Podle Petra Nečase patří ČR mezi tři země OECD, které nemusely bankám pomáhat. Premiér dodal, že český postoj k bankovní unii není ojedinělý.

"Ve svém postoji nejsme izolováni. Je velmi blízký postoji holandské vlády nebo švédské vlády. Tady skutečně fungujeme v jakési širší koalici."

Skepticky se k jednotnému dohledu vyjadřují čeští exportéři. Podle nich by začleněním Česka do bankovní unie mohlo být přímo ohroženo zdraví nejvýznamnějších bank a většiny proexportně orientovaných společností. Dlouhodobě je proti i Česká národní banka. Pokračuje komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček.

Foto: Archiv Radia Praha
"Jde především o obavy jednat ze ztráty vlivu našeho bankovního dohledu, ale jednak i jisté obavy z toho, že je to šito horkou jehlou a že je to připraveno prostě narychlo, že by to mohlo eventuelně ohrozit stabilitu českých bank, které jsou velmi silné jak z hlediska kapitálu, tak i z hlediska vkladů, ale jsou vlastněny těmi hráči ze západní Evropy, takže možná se centrální banka obává, že by vznikly přeci jen nějaké možnosti, jak transferovat více peněz z českých bank."

Jan Macháček ale dodává, že Česká republika by neměla bránit ostatním zemím ve schválení návrhů, které podle něj povedou k větší soudržnosti eurozóny.

"Jedna rovina je, že pro Českou republiku to v tuto chvíli není třeba - a to je skutečně diskutabilní téma - že pokud nejsme v eurozóně, zda se potřebujeme stát součástí centralizovaného bankovního dohledu. Nevidím ale jediný důvod, pro bychom to měli se pokoušet vetovat a zamezit ostatním v tom, aby se na tomto dohodli. Je logické, že eurozóna potřebuje více integrace, že potřebuje více integrace, že potřebuje prostě nějaké prvky společného bankovního dohledu. Pokud toho Česká republika nechce být toho součástí a má to nějak prodiskutováno a vyargumentováno, tak ať není."

Miroslav Kalousek (vlevo) a Karel Schwarzenberg, foto: ČTK
Premiéři a prezidenti budou v Bruselu jednat také o dalších návrzích na prohloubení fiskální a hospodářské unie a také o reformách, které by eurozóna měla podstoupit. Unijní prezident Herman Van Rompuy v této souvislosti například navrhl, že by se mělo zvážit, zda nevytvořit samostatný rozpočet eurozóny. Debaty o něm jsou ale na úplném začátku. Česko se také snaží samo omezit zadlužení vlastního státu. Do sněmovny míří tzv. finanční ústava, která má mimo jiné zpřísnit rozpočtová pravidla pro obce a kraje. Pokud veřejný dluh stoupne nad 50 procent hrubého domácího produktu, bude muset vláda podle návrhu požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry. K prvním aktivním opatřením by se přitom mělo přistoupit už při překročení hranice dluhu 40 procent HDP. Řekl to ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek.

"Překročí-li tedy zadlužení 40 procent, pak bude vláda povinna zdůvodnit tuto míru zadlužení v Poslanecké sněmovně, předložit účinné návrhy opatření a současně nastává poměrně tvrdé omezení státních záruk."

Příslušný zákon o rozpočtové odpovědnosti by měl platit od roku 2014. Ministerstvo financí ho bude připravovat příští rok a předloží ho do 30. dubna. Počítá také se zřízením rozpočtové rady. Měla by mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a hodnotit ho, či sledovat transparentnost hospodaření s veřejnými prostředky.