Česko se připojilo k dohodě o ochraně svědků trestných činů

Foto: ČTK

Dohodu o spolupráci při ochraně svědků podepsalo ve čtvrtek devět evropských zemí včetně České republiky. V rámci takzvaného Salcburského fóra, kterému Česko předsedá, dohodu schválili ministři vnitra ve Štiříně u Prahy. Smlouva má pomoci ke kvalitnějšímu boji proti organizovanému zločinu.

Ministr vnitra Jan Kubice podepsal 24. května na zámku Štiřín v rámci Salcburského fóra smlouvu o ochraně svědků, foto: ČTK
Vrchní ředitelka sekce pro mezinárodní vztahy na ministerstvu vnitra Kateřina Flaigová-Vronská řekla Radiu Praha, co smlouva upravuje.

"Smlouva o ochraně svědků je regionální smlouva mezi devíti státy, která se týká spoluprací příslušných složek a ulehčení jejich práce při relokaci svědků a při jejich ochraně v případě nadnárodních případů."

Doplňme, že dohodu podepsali všichni účastníci s výjimkou Polska. To ale prohlásilo, že k ní přistoupí v nejbližší době. A jakých konkrétních situací se smlouva týká?

"Je například potřeba dopravit svědka dejme tomu z Rakouska do Maďarska. V takovém případě dosud funguje, že příslušné složky, které svědka doprovázejí s ním mohou cestovat pouze na hranici státu. Poté složitě procedurou ho přebírají složky dalšího státu. Tato smlouva zaručuje, že ty složky státu, kde je ten svědek pod ochranou, ho mohou doprovodit až na místo určení."

Jak říká Kateřina Flaigová-Vronská, myšlenka ochrany svědků není vůbec nová.

"Poprvé tuto myšlenku přinesli slovinští kolegové v prosinci 2010. Od té doby probíhala expertní jednání, která byla zakončena na posledním jednání na jaře tohoto roku. Dalo by se říci rok a půl."

Foto: Tachymetre / Creative Commons
Mimo důležité smlouvy o ochraně svědků se také jednalo o evropských záležitostech a vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru. Česká republika jejich úsilí o vstup podporuje, řekl ministr vnitra Jan Kubice. Bulharsko a Rumunsko všechny podmínky pro vstup do systému bez hraničních kontrol podle Česka splnily. Ministra Kubice řekl, že není dobré, aby se měnila pravidla v průběhu hry.

"Je závazkem přistupujícího členského státu splnit podmínky, aby do Schengenu mohl vstoupit. V případě Rumunska a Bulharska se domníváme, že ke splnění podmínek došlo. Nic by nemělo bránit tomu, aby tyto dvě země do Schengenu vstoupily. Proto jsme vzhledem k tomu, že byly určité členské země, které vstup Rumunska a Bulharska zablokovaly, tak my jako Salcburské fórum už poněkolikáté jsme se snažili o další aktivitu v té podpoře."

Ministři hovořili také o vzájemné podpoře kandidátů zemí Salcburského fóra na vysoké funkce v agenturách Evropské unie. Pokud nebudou národní zájmy bránit této spolupráci, budou se snažit kandidáty zemí Salcburského fóra oproti jiným upřednostňovat. Páteční program se týkal takzvaného Europolu - tedy o systému spolupráce, který pomáhá čelit organizovanému zločinu v zemích Evropské unie. Jeho členy jsou všechny země EU. Jak říká Kateřina Flaigová-Vronská, spolupráce by měla zůstat dobrovolná.

"Budeme pro to, aby nadále platil princip dobrovolnosti při zasílání informací Europolu, protože se domníváme, že je zbytečné ukládal členským států, další povinnosti. Mělo by být v zájmu členských států, aby Europolu co nejvíce informací poskytli sami. Není potřeba je k tomu nutit."

Salcburské fórum vzniklo v červenci roku 2001. Mimo Česka a Slovenska sdružuje Slovinsko, Maďarsko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko a Rakousko. Zaměřuje se na policejní spolupráci, hraniční kontroly nebo ilegální migraci. Ministři vnitra devíti zemí se setkávají dvakrát až třikrát ročně.