Česko zatím o půjčce na záchranu eura nerozhodlo

O naší půjčce na záchranu eura se stále jedná. Není jisté, zda Česká republika peníze půjčí a kolik to případně bude. Po pondělní telekonferenci ministrů financí Evropské unie byla z návrhu dohody o půjčce pro Mezinárodní měnový fond vypuštěna částka 3,5 miliard eur, kterou měla Česká republika poskytnout. Její zástupci upozornili na to, že podmínky půjčky by byly pro země mimo eurozónu méně výhodné, protože by musely poskytnout vlastní devizové rezervy.

Miroslav Kalousek
Představitelé eurozóny se na summitu minulý týden dohodli, že poskytnou MMF půjčku 200 miliard eur. Peníze by fondu půjčily centrální banky eurozóny a dobrovolně i další země unie. Fond by následně půjčil peníze ohroženým zemím v Evropské unii. Česko mělo podle původního návrhu poskytnout asi 90 miliard korun, což je zhruba desetina devizových rezerv centrální banky. Pokud by Česko mělo měnovému fondu půjčit, nabízeli bychom výrazně nižší částku. Podle ministra financí Miroslava Kalouska takový požadavek uznali i ministři financí Evropské unie. Státy s vlastní měnou jsou totiž podle Kalouska v nevýhodě:

"Není fér, aby se částky pro země mimo eurozónu počítaly stejným klíčem jako pro země eurozóny. Země eurozóny poskytují svoji vlastní měnu, kterou jim tiskne Evropská centrální banka, zatímco země mimo eurozónu by musely poskytnout svoji skutečnou část devizových rezerv, která by jim také mohla chybět."

Petr Nečas
Na základě této připomínky vypadly jednotlivé rozpočítané částky pro země mimo eurozónu, tedy i 3,5 miliardy eur pro Česko. Peníze dodá jen eurozóna a to 150 miliard, jak slíbila. Pomoc zemí mimo ni zatím vyloučily Británie a Bulharsko. Po jednání se objevily nepotvrzené informace o tom, že Česko už peníze MMF slíbilo.

"Vláda ještě nerozhodla, budeme se této věci věnovat a předpokladem dalšího kroku je intenzívní diskuse s Českou národní bankou, především s bankovní radou. Ve svém důsledku ty prostředky neposkytuje český stát, ale Česká národní banka,"

uvedl premiér Petr Nečas. Chce další informace a analýzy. Půjčku odmítl prezident Václav Klaus. Uvedl, že pro Česko je nevýhodou, když se Evropa bortí. Ovšem o tom, že euro musí skončit, je přesvědčen dlouhou dobu.

"Ještě umím pochopit, že opozice, která nenese vládní odpovědnost, lehkomyslně volá po dalším zvyšování našeho zadlužení. Ale vládní strana, která má v rukou klíčový resort ministerstva financí, by se k tomuto volání připojovat neměla."

Podle ministra financí Miroslava Kalouska je však stabilizace eurozóny i v našem zájmu a Česko by nemělo z hlavního proudu v unii vybočovat. Jednotní nejsou ani ekonomové. Například guvernér ČNB Miroslav Singer Hospodářským novinám řekl, že účast Česka na půjčce by byla bezprecedentní koncentrací rezerv centrální banky v jedné instituci a hrozí, že se MMF zadluží příliš. Jak prohlásil hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček, pokud věříme, že nám půjčku fond nesplatí, de facto věříme v jeho bankrot. A pokud zbankrotuje, pak Bůh s námi. Veškeré naše rezervy nám budou k ničemu, dodal Sedláček.

Mezitím země přijímají rozpočtové škrty. Nedávno Itálie, nyní škrty připravuje Španělsko. Další země čerpají záchranné úvěry. Portugalsko získalo z Mezinárodního měnového fondu téměř 74 miliard korun. Po Řecku a Irsku je už třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc.

Foto: archiv Radia Praha
Evropští představitelé se také dohodli na návrhu nové smlouvy o hlubší ekonomické integraci. K 17 zemím eurozóny se však odmítla připojit Británie, třetí největší ekonomika EU, a devět dalších členů EU, včetně České republiky, si vzalo čas na rozmyšlenou. Rozhodovat bude konečná podoba smlouvy, která by měla zabránit opakování současné dluhové krize. Na jejím vzniku se však do značné míry podílelo to, že si řada států žila nad poměry.