Český Krumlov má nejzachovalejší barokní divadlo na světě

Foto: Zdeňka Kuchyňová

Dnes se vydáme na hrad a zámek do Českého Krumlova. Svojí rozlohou patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Nejdřív trochu čísel. Je tu na čtyřicet budov a palácových stavení, pět zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Z cesty, která vede k zámku, jsou krásné výhledy na řeku, která obtéká vysoký skalní ostroh.

Foto: Zdeňka Kuchyňová
Dnes se vydáme na hrad a zámek do Českého Krumlova. Svojí rozlohou patří k nejrozsáhlejším ve střední Evropě. Nejdřív trochu čísel. Je tu na čtyřicet budov a palácových stavení, pět zámeckých nádvoří a sedm hektarů zámecké zahrady. Z cesty, která vede k zámku, jsou krásné výhledy na řeku, která obtéká vysoký skalní ostroh. Na zámku turistům nabídnou poznání historie všech důležitých rodů, které Český Krumlov vlastnily, dále apartmá rodiny Schwarzenbergů, unikátní barokní divadlo, muzeum a věž. Zdejší zámecká nádvoří zůstávají otevřená i v noci a tak se areálem můžete potulovat i poté, co jste navštívili známou točnu - divadlo v zámeckém parku.

"Jen pro zajímavost, návštěvnost našeho zámku se pohybuje kolem 350 tisíc lidí za rok. K tomu můžeme připočítat další kulturní a společenské akce. Pohybuje se to kolem půl milionu lidí za rok," uvedla provozní manažerka Tereza Hofbauerová. Jak dodala, významnými majiteli Českého Krumlova byli Rožmberkové. Najdete zde i portrét dámy v bílých šatech. To je známá bílá paní rožmberská. Má se za to, že představuje paní Perchtu.

Tereza Hofbauerová,  foto: Zdeňka Kuchyňová
"Tato dáma skutečně existovala, byla to dcera Oldřicha z Rožmberka. Bohužel neměla šťastné manželství. Byla provdána za Jana z Lichtenštejna. Psala svým bratrům i otci dopisy, kde si stěžovala na manželovo chování. Ty dopisy se dochovaly, dokonce vyšly i knižně. A právě díky tomu potom byla spojována s tou bílou paní."

Na zámku jsou originální místnosti, které patřily Vilému z Rožmberka. Právě jemu vděčíme za renesanční přestavby ze 16. století. Je zde i replika šat jeho poslední manželky Polyxeny. Na zámku najdete i typické pětilisté růže, které se staly symbolem tohoto rodu.

"Rožmberkové vlastnili tento majetek po dobu tři sta let, až do roku 1602, kdy jej poslední pán z Rožmberka Petr Vok musel prodat císaři Rudolfu II. a to z důvodu velkých dluhů. Dalších 20 let tady Habsburkové přímo nepobývají, je to pouze jeden z jejich majetků. Pobýval zde však nelegitimní syn císaře Rudolfa II., což byl don Julius D'Ostia. Ten zde také zemřel."

Foto: Zdeňka Kuchyňová
Pozornost všech návštěvníků krumlovského zámku poutá zlatý eggenberský kočár. Vévodí celé místnosti a byl vyroben v roce 1638 v Římě.

"Je vyroben z ořechového dřeva a zlacen plátkováním. Tento kočár byl tažen šestispřežím a doprovázel ho Jan Antonín na koni. Tento kočár sloužil pouze jednou a to pro přepravu darů papeži. Jan Antonín byl totiž vyslán do Říma, aby sdělil papeži Urbanovi VIII., že byl zvolen nový císař Ferdinand III. A právě pro tuto misi si nechal v Římě vyrobit kočár. Později byl rozebrán na menší části, ty byly převezeny do Štýrského Hradce a později na Český Krumlov. Bohužel už není kompletní. Uvnitř bylo textilní vybavení. Bylo podobné jako kostýmy, které se nám dochovaly. Byly to kostýmy tzv. trabantů, což byly osoby, které doprovázely kočár. Běžely vedle něho."

Zámkem bychom mohli procházet ještě dlouho, my se však přesuneme do komnat rodiny Schwarzenbergů, kteří zámek vlastnili od roku 1719 do 1947. Tehdy o majetek přišli kvůli speciálnímu zákonu Lex Schwarzenberg. Nejvíc autentické je apartmá kněžny Eleonory. Vypadá skoro stejně jako v první polovině 19. století.

Foto: Zdeňka Kuchyňová
"Kněžna Eleonora se svým manželem několikrát navštívila Anglii. Byli vyslanci při korunovaci britské královny Viktorie. Eleonora se do Anglie zamilovala a nechala si přestavět Hlubokou do podoby, ve které je dnes. Je to romantický tudorovský styl. Hlubokou pak přesunuli své hlavní sídlo. Měli tam už tekoucí vodu a elektřinu."

V apartmá dokonce leží kniha podepsaná kněžnou Eleonorou. A co četla? Byl to Robinson Crusoe. Měla tu i zástěnu, která však neměla nic skrývat, ale zařídit, aby propouštěla světlo, ale na kněžnu od okna netáhlo. Zdejší zámecká knihovna je bohatá, není však určená veřejnosti, ale pouze badatelům. V zámku je i dlouhá chodba, která je využívána v rámci Dne s handicapem, kdy se vozíčkáři bez problémů dostanou do druhého patra.

Naprostým unikátem je však na Krumlově nejzachovalejší barokní divadlo na světě. Srovnatelné najdete jen ve švédském královském paláci. Původní zmínky o něm pochází už dob rodiny Eggenberků, kdy bylo v roce 1685 vystavěno původní divadlo. Schwarzenbergové ho nechali přestavět do podoby, ve které ho známe dnes. Téměř vše pochází z druhé poloviny 18. století. Díky systému drážek - tzv. mašinérie byly možné různé efekty i rychlé výměny scén.

Foto: Zdeňka Kuchyňová
"Do současné doby se nám dochovalo 13 kompletních scén. Uvidíte scénu zahrady, ale dochoval se také soukromý pokoj, vojenské ležení, přístav, chrám, les a tak dále. Jednotlivé části se dají různě kombinovat s jinými částmi. Výměna scény trvá 10 až 12 vteřin. To je také jeden z principů barokního divadla. Je to velmi rychlá výměna scény."

Divadlo se využívá zhruba pět krát do roka a mnozí návštěvníci čekají právě na rychlé výměny scén. Pro originály je však důležité klima a vlhkost. Proto jsou omezeny i prohlídky. Denně sem přijde jen pět prohlídek po dvaceti lidech. To, že vlhkost divadlu neprospívá, je vidět při experimentálních představeních. To je v divadle 150 osob a na vlhkosti je to znát. Proto se zde klasické divadlo hrát nemůže. V 18. století se však na scéně používaly i pyrotechnické efekty a létací stroje, které jsou dodnes funkční, stejně jako stroje pro výrobu deště, větru či bouře.

"V dolní mašinérii jsou ještě propadla, která sloužila pro zjevování různých nadpřirozených bytostí. Z horní mašinérie se potom ovládá tzv. létající stroj. Na jevišti se tak mohla zjevovat různá božstva. Součástí našich sbírek je také stroj pro výrobu efektů vlnobití, takže i lodě a delfíni mohli být vidět na jevišti. Někdy se nám stává, že se zákazníkům, kteří čekali na sluníčku na pátém nádvoří, zdá, že se tu nesvítí a dožadují se toho, abychom rozsvítili. Divadlo je přitom osvětlené."

Foto: Zdeňka Kuchyňová
Dochovalo se na 600 originálních kusů barokních kostýmů. Také ty potřebují zvláštní klima a proto jsou uchovány v depozitářích. Veřejnost je může vidět například při dnech památek. Největším sálem na zámku je Maškarní sál. Na jeho zdech můžete napočítat 135 postav a každá z nich má svůj vlastní stín. Jedna z nich se dívá na svůj stín i do zrcadla, ukázala nám jednu z postav Tereza Hofbauerová.

"Najdete tam postavy z komedie dell'arte. Můžete tam nalézt postavy Dottore, Harlekýn, Pulcinella, tak dál. Sál sloužil při různých společenských zábavách. Na stěnách jsou zrcadla, která sloužila k tomu, aby odrážela světlo svíc, ale sloužily také pro efekty. Když se tam bavila společnost ve světle mihotavých svící, postavy jako by ožívaly. Jsou tu i dva kostýmy, které se dochovaly, jsou to tzv. dvojité kostýmy - půl den, půl noc, půl muž, půl žena. Takže jedna osoba, mohla hrát dvě rozličné role."

Na rozdíl od zámeckého divadla se Maškarní sál využívá při konání různých koncertů.

10
48.810719400000
14.315023900000
default
48.810719400000
14.315023900000