Český paradox: studenti patří k nejpracovitějším v Evropě, ale jejich práce jim kariéru nestaví
Najít si práci při studiu je dnes pro české vysokoškoláky téměř samozřejmostí, bez ní by se většina studentů ani neobešla. Přes devadesát procent z nich během semestru na vysoké škole pracuje, ať už kvůli financím, nebo ve snaze získat zkušenosti. Jenže realita ukazuje, že najít práci v souladu se studijním oborem je mnohem složitější, než by se mohlo zdát. Většina studentů proto končí v gastronomii, obchodě nebo službách – tedy v pozicích, které jim sice nájem zaplatí, ale jen málo přispějí k budoucí kariéře. Pro mnohé z nich to ve výsledku vede jen k frustraci
Práce nutná pro přežití
Podle výzkumů Eurostudentu pracuje při studiu v Česku více než devadesát procent vysokoškoláků, což je jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Důvody jsou jasné: náklady na bydlení, dopravu a stravu se neustále zvyšují a studentská stipendia na jejich pokrytí jsou spíše směšná. Bez přivýdělku by si podle dostupných dat nemohla dovolit studovat až třetina studentů. „Na brigádu jsem nastoupil už v prvním semestru, jinak bych prostě nezaplatil nájem v Praze. Rodiče mi sice trochu pomůžou, ale všechno by neutáhli,“ vysvětluje David, student ekonomie.
Situace je ale složitější. Mnozí sice vydělávají dost na to, aby pokryli základní náklady, ale na získávání oborové praxe musí často rezignovat. To přitom znamená, že skutečné zkušenosti do životopisu začnou sbírat až mnohem později, v mnoha případech až po skončení celého studia.
Brigáda versus zkušenost
Jen malá část studentů, zhruba pětina, si nachází práci přímo související s jejich oborem. Většina je odkázána na pozice s minimálními nároky na kvalifikaci – číšník, prodavač, recepční. „Poslala jsem desítky životopisů do IT firem, ale skoro nikdo mi ani neodpověděl. Nakonec jsem skončila za barem, protože tam mě vzali hned,“ říká Aneta, studentka druhého ročníku informatiky.
„Když jsem měl dvě brigády najednou, dohromady skoro čtyřicet hodin týdně, začal jsem vynechávat přednášky. Nakonec jsem jednu práci opustil, jinak bych to nedal.“
Tomáš
Na druhé straně, někteří studenti si i v podobných pozicích najdou pozitiva. Pochvalují si alespoň získanou disciplínu a schopnost organizovat čas. Jana, která studuje pedagogiku a současně pracuje na recepci menšího hotelu, popisuje: „Ta práce mě naučila řídit si čas a jednat s lidmi. Není to sice učitelství, ale něco mi to dává.“ Přesto si přiznává, že by raději sbírala zkušenosti přímo ve školství.
Kolik hodin je ještě únosných
Otázkou zůstává, jak práce ovlivňuje samotné studium. Výzkumy Národního institutu SYRI ukazují, že pokud studenti pracují kolem dvaceti hodin týdně, na výsledcích se to výrazně neprojevuje. Naopak, studenti, kteří mají pravidelnou pracovní zátěž, bývají v učení disciplinovanější. Problém nastává, když se pracovní nasazení blíží třiceti hodinám týdně a více. V takových případech už výrazně roste riziko, že studium bude prodloužené, nebo dokonce nedokončené.
„Když jsem měl dvě brigády najednou, dohromady skoro čtyřicet hodin týdně, začal jsem vynechávat přednášky. Nešlo to stíhat. Nakonec jsem jednu práci opustil, jinak bych to nedal,“ vzpomíná Tomáš, student ekonomie.
Cesta ke kariéře? Pro menšinu
Navzdory obtížím se občas podaří najít práci, která má k oboru blízko. Takových případů je ale málo a konkurence je obrovská. Firmy často požadují zkušenosti, které studenti ještě nemají, nebo pracovní úvazky, které nejsou slučitelné se školním rozvrhem. „Díky štěstí jsem se dostala na stáž v marketingové agentuře, ale nabídky jsou vzácné. Kamarádky z ročníku dělají servírky, protože do oboru je nikdo nechce bez praxe vzít,“ říká Karolína, studentka marketingu.
Bez přivýdělku by si podle dostupných dat nemohla dovolit studovat až třetina studentů.
Ne vždy je to však jen o neochotě firem. Někdy si studenti volí brigády mimo obor vědomě, protože tyto pracovní pozice nabízí rychlý nástup, flexibilní směny a okamžitý výdělek. Ve srovnání s neplacenou nebo symbolicky odměňovanou praxí ve firmách dává smysl volit zaměstnání, které pokryje životní náklady.
Život mezi dvěma světy
Tlak mezi školou a prací provází mnoho vysokoškoláků celé studium. Přednášky, semináře a zkoušky se musí sladit se směnami a brigádami. Ne vždy to jde hladce. „Měla jsem ranní směnu a odpoledne písemku z chemie. Byla jsem tak unavená, že jsem to úplně pokazila. Pak jsem si řekla, že musím ubrat, i kdybych měla mít méně peněz,“ svěřuje se Petra, studentka farmacie.
Na druhé straně, studenti oceňují, že český pracovní trh je brigádám otevřený a možnost přivydělat si mají téměř všichni. Problém ale zůstává: jen minimum těchto pracovních pozic skutečně připravuje na budoucí kariéru.
