Studentské bydlení v Česku: Kolejí je málo, pronájmy vyjdou na desetitisíce

Eislerova kolej

Najít v Česku střechu nad hlavou během studia se stává pro mnohé vysokoškoláky malou detektivkou s prvky survival hry. Koleje mizí z nabídky rychlostí závodního auta a ceny pronájmů, zvlášť ve velkých městech, připomínají spíš nájem luxusního apartmánu než studentského pokoje. V Praze či Brně už nestačí jen mít našetřeno a připojit se na inzertní portál – potřebujete hlavně dávku štěstí a nervy z oceli. Ať už jste prvák plný nadšení, nebo ostřílený magisterský student, hledání bydlení je dnes disciplína, na kterou vás žádná učebnice nepřipraví.

Koleje? Jen pro vyvolené

Koleje Matematicko-fyzikální fakulty UK v pražské Tróje | Foto: Marek Stožický,  Radio Prague International

Představa, že na začátku semestru dostanete klíč od útulného pokoje na koleji a starosti s bydlením tím končí, patří pro mnoho studentů spíš do nostalgických historek rodičů. Zájem výrazně převyšuje nabídku. Koleje se obsazují měsíce před začátkem semestru a kdo nestihne termíny žádostí, má jen malou šanci. „Poslala jsem žádost hned první den, kdy to šlo, a stejně jsem byla na čekací listině. Pak mi přišel e-mail, že se na mě nedostalo. Bylo to dva týdny před začátkem semestru,“ popisuje Klára, studentka druhého ročníku.

Univerzity v posledních letech čelí nárůstu počtu studentů, zatímco kapacita kolejí se nijak dramaticky nezvyšuje. Mnohé z nich jsou navíc v rekonstrukci, což situaci ještě komplikuje. Výsledek? Počet odmítnutých žádostí roste a studenti se musí poohlížet po soukromém trhu. Své místo na koleji kromě toho čím dál častěji získávají cizinci, kteří přijeli do Čech studovat ze zahraničí. Koleje v Praze jsou tak plné studentů ze všech koutů světa, na uchazeče z Čech ale už místo nezbývá.

Koleje Strahov | Foto: Marek Stožický,  Radio Prague International

Když už se navíc někomu poštěstí si místo na koleji vybojovat, často není ani o co stát. Vybavení strohé, hygiena nízká a zázemí nijaké. Příjemný pobyt tak rozhodně nikoho často nečeká. Nemusí to ale být pravidlem. Kvalita pokojů na kolejích v posledních letech roste a i nechvalně proslulé koleje na Strahově dostávají přívětivější tvář.

Čím dál tím větším trendem se také stávají soukromé koleje. V Praze jich stojí hned několik. Nespadají pod žádnou univerzitu či ministerstvo, ale fungují spíše jako hotel s možností dlouhodobého pronájmu. Kvalita ubytování to je sice vysoká, pro běžného studenta ale finančně naprosto nedosažitelná.

Kolej The Fizz je primárně pro zahraniční studenty | Foto: Marek Stožický,  Radio Prague International

Soukromé bydlení: Boj s časem i peněženkou

Pokud se studentovi kolej nepoštěstí, přichází na řadu pronájem bytu nebo pokoje. Jenže i tady přichází často náraz s realitou. V Praze, Brně nebo Olomouci nabídky mizí během hodin od zveřejnění a prohlídky se mění v přehlídku desítek zájemců. Makléři se sice tváří přátelsky, ale často naznačí, že majitel „preferuje pracující nájemníky“.

Palachova kolej | Foto: Marek Stožický,  Radio Prague International

„Na prohlídce bytu nás bylo asi patnáct. Majitel se hned ptal, kolik vydělávám a jestli mám smlouvu na dobu neurčitou. Když jsem řekl, že jsem student, jen se usmál a řekl, že dá vědět. Už se neozval,“ vzpomíná Tomáš, prvák na technické univerzitě.

Vysokoškolák s omezeným rozpočtem tak musí být připraven nejen na rychlé reakce, ale i na kompromisy – sdílení bytu s více lidmi, menší pokoje nebo lokality daleko od centra. Kdo hledá nízkou cenu, často končí na okraji města nebo v dojížděcí vzdálenosti, která spolyká drahocenný čas.

Student na kolejích | Ilustrační foto: Marek Stožický,  Radio Prague International

Navíc často soužití s více lidmi, které student často ani předem nezná, ve společném bytě s sebou nese značná rizika. V Praze se nájem třípokojového bytu pro tři studenty vyšplhá většinou přes 30.000 korun za měsíc. Stačí tak, aby jednomu ze spolubydlících vypadl finanční příjem a i ostatní mohou rychle mít hluboko do kapsy.

Finanční realita studenta

Studentský rozpočet se obvykle skládá z kombinace příjmů z brigád, podpory od rodičů apřípadně stipendií, která jsou často spíš jen směšnou záplatou na rostoucí výdaje. Jenže nájemné často spolkne většinu těchto peněz. A to mluvíme jen o bydlení – k tomu přidejte dopravu, stravu, studijní pomůcky a něco málo na volný čas. „Dělám brigádu čtyři dny v týdnu jen proto, abych zaplatil nájem. Někdy mám pocit, že do školy chodím jen mezi směnami,“ říká s nadsázkou David, student ekonomie.

Dělám brigádu čtyři dny v týdnu jen proto, abych zaplatil nájem. Někdy mám pocit, že do školy chodím jen mezi směnami
student David

Někteří studenti proto volí kreativní řešení: pronajmou si gauč v obýváku známého, přespávají u partnera nebo dokonce kombinují bydlení v několika městech podle rozvrhu. Není to ideální, ale pro mnohé je to jediná cesta, jak skloubit studium a finanční realitu.

Co dál?

Problém studentského bydlení není jen českou specialitou, ale v Česku má specifický rozměr kvůli pomalému tempu výstavby nových kolejí a raketově rostoucím cenám na trhu s nájmy. Řešení by mohlo přinést větší zapojení univerzit do tvorby dostupného bydlení, spolupráce s městy nebo podpora soukromých projektů, které by nabízely cenově přijatelné ubytování pro mladé.

Do té doby ale zůstává hledání bydlení pro studenta jednou z nejnáročnějších částí akademického života – možná náročnější než složení některých zkoušek. Protože zatímco na zkoušku se můžete připravit, na realitu českého trhu s bydlením vás nepřipraví vůbec nikdo.