Cesta sibiřských čápů s batůžky skončila nezdarem

A teď se vydáme do dalekých krajů. Na sklonku loňského léta jsme vás informovali o projektu Nová Odysea. Česká expedice se tehdy vydala na Sibiř, aby mohla sledovat migraci sibiřských čápů černých. Našla a označila tři čápy. Ti dostali na záda miniaturní baťůžky s vysílači, aby bylo možné sledovat, kam odletí zimovat. Jak tedy vše dopadlo?

Možná si vzpomínáte, že sibiřští čápi černí dostali jména podle ruských Romanovců - Petr, Roman a Kateřina. Jejich cestu sledovala česká expedice od září do konce roku. Jak uvedl její člen Miroslav Bobek z Českého rozhlasu, nejrychlejší byla cesta samečka Romana.

"Směřoval přímo k jihozápadu a celá ta cesta mu trvala jenom 11 dnů. Během jednoho dne uletěl i 565 kilometrů. Zimoval potom ve východním Turkmenistánu. Pohyboval se v takovém pásu, který je dlouhý víc než 100 kilometrů."

Čáp Petr postupoval daleko pomaleji. V Turkmenistánu podnikl pokus o let do Afghánistánu, pak se vrátil a znovu vyletěl do pohoří Hindúkuš, kde zahynul. |Nejpřekvapivější však bylo sledování třetího čápa - samičky Kateřiny. Ta zamířila přímo na jih, kde jsou vysoké horské štíty. Pokusila se o přelet, vrátila se, ale poté přeletěla přes pohoří Ťan-Šan a přilétla do Číny. Tady zůstala asi 10 týdnů a vypadalo to, že bude zimovat. Všechny ale překvapila a vydala se dále na jih. Dvakrát se vrátila, ale napotřetí se jí podařilo přeletět pohoří Karákóram.

"To byl asi nejvýznamnější okamžik pro nás, nejenom toho sledování, ale možná celé té doby, kdy sledujeme tah čápů černých, protože Karakoram je druhé nejvyšší pohoří světa. Jeho součástí je osmitisícovka K-2 a na dohled od téhle osmitisícovky Kateřina Karakoram přeletěla."

Dolétla až do údolí v Himalájích v blízkosti Nanga Parbatu. Poté, co překonala tuto neuvěřitelnou cestu, zahynula. Ze satelitních dat vyplývalo, že ji zřejmě někdo zabil a vysílač se nachází v nějakém domě. Krátce poté se ozvali pákistánští ochránci přírody, kteří projevili o osud Kateřiny velký zájem a českou expedici do Pákistánu pozvali. Hledání vysílače nebylo vůbec jednoduché.

"Oni řekli, že v té oblasti, kde ten vysílač je, jsou drsní lidé, kteří by to, že chceme získat vysílač zpět, mohli vidět velmi negativně. Že by to mohli brát tak, že je obviňujeme z krádeže a že jednání s nimi by mohlo být velmi riskantní."

Nakonec byl vysílač objeven. A po delších jednáních za pomoci pákistánských průvodců pozvali majitelé zdejší usedlosti členy expedice k sobě domů. Ukázalo se, že Kateřinu zastřelili dva synovci majitele domu. Zimovalo zde větší množství čápů, bohužel si kulka našla právě Kateřinu.

"Přitom, že to je velmi tragické, je docela dobrá zpráva to, že Kateřinu nezastřelili proto, že by měla vysílač nebo kroužky, toho si všimli až poté, co ji mrtvou sebrali."

Vysílač se nakonec podařilo získat zpět. Jelikož expedice byla asi 500 kilometrů od místa, kde v Afghánistánu zahynul čáp Petr, rozhodla se toto místo prozkoumat taky. Využila pomoci společnosti Člověk v tísni, která zde působí. Už samotná cesta byla dobrodružná a nakonec se expedice zastavila asi 20 kilometrů od místa, kde měl být vysílač.

"My jsme zastavili ve vesnici, která se jmenuje Angor, a vzápětí jsme se dozvěděli, že hory v tom směru k vysílači jsou zaminované."

Když zvážili všechna pro a proti - což byli především terén pod sněhem, miny a Talibanci, rozhodli se na místo nejít. Otázka, kde přesně sibiřští čápi černí zimují, byla tedy zodpovězena jen částečně.

"Asi ti čápi, kteří zahynuli, by nejspíš směřovali do Indie. Uvidíme, jestli se nám letos podaří získat prostředky na to, abychom mohli označit další čápy na Sibiři, teď už i novými lehčími vysílači, a jestli se nám podaří zjistit, kudy a kam létají."