Čeští malíři z Kalifornie
Výstava ve Westwoodu oslavuje české umělce, kteří přijeli na západní pobřeží Spojených států od konce 19. století do sametové revoluce v roce 1989.
Výstava představuje díla Huga Antona Fishera nebo Franka Kočího, kteří oba pobývali v San Francisku. Z jižní Kalifornie se k nim přidávají jména jako Godfrey Vesely nebo Frederick Kann. K vidění jsou i díla soudobých umělců jako George Kargera, Jerryho Gebr, Oton Kovařík nebo Jarka Wilcoxe. Výstava v Belmont Village Westwoodu je otevřená do konce roku 2022. Náš spolupracovník Ája Bufka si o ní povídal s kurátorem výstavy a českým generálním konzulem v Los Angeles Jaroslavem Olšou ml.
Co vás inspirovalo k uspořádání výstavy historie malířské tvorby krajanů v Americe?
Nápad na výstavu českých malířů tvořících v Kalifornii vlastně přišel během mého studia historie filmu. Skutečnost, že se jednalo o málo známou historii krajanů pracujících v hollywoodských atelierech. Tenkrát to nebyli žádni herci ani režiséři, ale byli to trikaři. Lidé, kteří vytvářeli filmová kouzla v době, kdy ještě nebyly počítače. Tehdy to znamenalo, že museli být velice kvalitní malíři. Kreslili pozadí na dekorace, na sklo objekty, které se potom použily v trikových záběrech. Museli to být machři ve svém oboru. Ukázalo se, že řada z nich pocházela z Československa. Zaujal mé především Emil Kosa mladší. Dostal Oscara v šedesátých letech za velkofilm Kleopatra. Ale v kinematografii se pohyboval už od dvacátých let. Pracoval ve stejném studiu jako další krajané. Jejich jména mě naváděla k evropskému původu.
Pomáhaly i jiné zdroje?
Samozřejmě. Nejdůležitější byly při výzkumu publikace o dějinách kalifornského malířství a velký slovník napsaný asi před čtyřiceti roky. Ten zahrnuje všechny umělce, kteří na západním pobřeží Spojených států tvořili až do roku 1940. Nebyla to žádná záživná četba, ale bylo tam mnoho zajímavých informací. Typicky česká jména s poznámkou „narozen v Rakousku“. Podíval jsem se podrobněji a ukázalo se, že se jednalo o součást Rakouska-Uherska známou jako Bohemie. Dnes mam zhruba seznam asi čtyřiceti lidí, u kterých je víc než pravděpodobné, že se narodili na území dnešního Česka. Největším problémem u řady z nich bylo, že se jejich tvorba většinou nezachovala. To neplatí třeba pro Kosu, ale např. v případě velmi zajímavé malířky Boženy Šulcové, známé jako Boža Hessová, se ví o pouhých pěti zachovaných pracích ve veřejných sbírkách. Aspoň se mi podařilo zjistit její datum narození a navrátit ji tak do povědomí veřejnosti.
Jak velký byl problém určení národního původu?
Emil Kosa mladší byl donedávna označován jako americko-francouzský malíř. Narodil se sice v Paříži českému otci a francouzské matce, ale po její smrti se otec s tehdy předškolním synem vrátil do Čech. A tatínek si vzal druhou manželku, ta už byla Češka a tak se stal typickým Čechem. Vystudoval v Praze uměleckou školu a potom se odstěhoval do Ameriky. Proslavil se v Hollywoodu nejenom jako filmový trikař, ale i krajinář. Pokud si vezmete do ruky kteroukoliv knížku o malířství v jižní Kalifornii, v každé z nich jsou reprodukce jeho tvorby. Zjistil jsem, že v šedesátých letech minulého století navštívil Prahu, ale s nikým se tam nepotkal a nikdo si ho ani nevšiml, přestože byl v Los Angeles velice slavným. To dokazuje, že v Československu nikdo netušil, že člověk, který dostal Oscara za výtvarnou tvorbu, byl vlastně Čech.
Kdo další vás zaujal?
Z té mladší generace Jiří „George“ Karger. Byl velice aktivním členem krajanské komunity v Los Angeles od šedesátých let až do smrti. Kromě malého katalogu jeho tvorby z osmdesátých let se o něm moc neví, ale mělo by se na něho upozornit.
Jaké byly náměty tvorby krajanských malířů?
Většina z nich pracovala na kresbách pozadí ve filmových atelierech, v technice převládaly oleje i akvarely. Co se týče námětů, jednalo se proto především o krajiny. To neznamená, že by tu nebyli naivisté, portrétisté a figurativní tvůrci. Například Jaroslav „Jerry“ Gebr ve volných chvílích portrétoval celebrity jako Kim Novak a nebo Orsona Wellese atd.
Dalo by se říct, že pořekadlo „Co Čech to muzikant“ se v Hollywoodu změnilo na „Co Čech to malíř"?
Asi ano, protože metropole kinematografie v začátcích potřebovala takovéhle umělce. Jen okrajově se o tom na výstavě zmiňuji. Mnoho výtvarníků ve dvacátých a třicátých letech se z celé Ameriky tady snažilo prorazit. Mohlo za to nejenom výborné počasí ale i zajímavá práce v ateliérech a možnost tvorby v nádherných místních národních parcích s neohraničenou inspirací.
Ve výstavní síni není mnoho zarámovaných originálů....
Dovedete si představit, kolik by u těch nejslavnějších stála jejich pojistka? Současně ale u řady z nich jsme bojovali s tím, že jejich díla nejsou dnes dostupná a nezachovala se.
Co připravujete dalšího? Mám už skoro hotový seznam úspěšných československých filmařů působících v raném Hollywoodu. Je jich více než stovka.
Návštěvnické ohlasy
Klavírní virtuos a sběratel umění Fabio Banegas okomentoval vlastní pocity z návštěvy jednoduše: „Retrospektivní výstava o českých malířích v Kalifornii pro mě byla silným zážitkem.
Zaujala mě umělecká díla Franka Kočiho a Fredericka Kanna, které jsem neznal, a nyní plánuji jejich tvorbu začít sbírat sám. Vzhledem k již známým dovednostem českého národa v umění mě však nepřekvapil talent, kreativita a rozmanitost stylů, se kterými jsem se na výstavě setkal. Co pro mě bylo fascinující, byla pečlivá kurátorská práce a výzkum, který realizoval kurátor Jaroslav Olša mladší a jeho tým. Každého umělce a umělecké dílo doprovázel velmi informativní text vyprávějící o umělcově životě a kariéře. Pan Olša jr. ve svých poznámkách hovořil o „udržení těchto umělců při životě“, což je cíl, kterého se jemu a jeho týmu touto výstavou jistě podařilo dosáhnout.“ Jedna z mála žijících výtvarnic zde vystavených děl, Jarka Wilcox litovala, že se už s kolegy nemůže setkat a vyměnit si s nimi zkušenosti: “Nadchlo mě, že se na stěnách výstavního prostoru v prudérní Americe, kromě mých vzpomínkových děl na Prahu, mohla objevit i moje figurativní tvorba. Nerozumím tomu proč je tady v umění nahota odsuzovaná.“
Jaroslav Olša, jr. (*1964, Praha) je český diplomat, orientalista, autor literatury faktu a překladatel. Kromě pracovní povinnosti má v oblibě historii kinematografie a science fiction. Přeložil mnoho povídek, sestavil několik žánrových antologií a publikoval řadu článků. Jako kurátor zorganizoval v Los Angeles výstavu československých předválečných filmových plakátů a nedávno i výstavu “Czech Painters in California“. Ta ve spolupráci s Belmont Village Westwood a SVU /Czechoslovak Society of Arts/, právě probíhá až do začátku roku 2023.
Související
-
Fabio Jiříček Banegas: Argentinský pianista s moravskými kořeny
Pomáhá objevovat neznámé autory a sní o tom, že si jednou zahraje v některém z nádherných koncertních sálů v České republice.
-
10 nejznámějších českých malířů
Jejich malby zdobí foyer Národního divadla, Obecní dům nebo Pražský orloj. V cyklu RPI představujeme umělce, kterým se podařilo uspět ve světovém měřítku.
