Čeští podnikatelé mohou nabízet své služby v celé EU o něco svobodněji

Začátkem minulého týdne, krátce před koncem roku, nabyl účinnosti zákon o volném pohybu služeb. Do českého právního řádu vtěluje evropskou směrnici, označovanou za jeden z nejvýznamnějších aktů evropského práva posledního desetiletí. Bude ale pro české podnikatele skutečně natolik přínosný?

Foto: Evropská komise

Už před rokem, 5. ledna 2009, česká vláda, ještě Topolánkova, schválila návrh zákona o volném pohybu služeb, který oběma parlamentními komorami prošel v červnu. Po dalším půlroce zákon nabyl účinnosti. Přesto je Česká republika podle všeho jednou z prvních zemí Evropské unie, které tuto směrnici vtělily do svého práva.

Aby se i čeští poskytovatelé služeb mohli více uplatnit na trzích států unie, musí být i tam přijaty obdobné předpisy. To je první věc, která může za jistých okolností kalit radost zastánců zákona. Tou druhou je pak značné okleštění původního návrhu evropské směrnice, který byl ve srovnání s její konečnou podobou mnohem velkorysejší.

Bedřich Danda

Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda ale i tak tento posun vítá: "Určitě je to dobře, že to bylo přijato. Ale otázkou je, jak se my tam uplatníme. Podle našeho názoru se jedná o příhraniční spolupráci, protože bude asi nákladné dělat nějaké služby z Prahy či z jiného města ze středních Čech."

O něco méně skepse v tomto směru ale vyjádřil v České televizi Lukáš Pachta z institutu pro evropskou politiku Europeum: "Já myslím, že prostřednictvím nových technologií se dá nabízet služba i na dálku. Takže rozhodně to není podle mě omezené výhradně na pohraniční oblasti. Samozřejmě u takových těch profesí jako instalatér, kadeřník, se to týká hlavně těch pohraničních."

Přesto se vyskytly obavy z toho, že některé země mohou podlehnout svodům protekcionismu a proti duchu evropské směrnice budou svými zákonnými úpravami klást faktické překážky tomu, aby na jejich území poskytovali služby podnikatelé, usazení v jiných členských státech unie.

Lukáš Pachta ale v České televizi uvedl, že uplatňování evropské směrnice by mělo být vynutitelné: "Já bych tady chtěl vyzvat vlastně všechny podnikatele České republiky, aby když narazí na jakékoliv administrativní překážky v různých zemích Evropské unie, aby s tím neváhali jít k soudu v té dané zemi. Když narazí v Německu, tak v Německu. Protože pravděpodobně ten soud bude muset vlastně jim dát zapravdu, že vlastně to byla chyba třeba Německa, že špatně tu směrnici implementovalo."

Jakých výhod se tedy nyní mohou přeshraniční poskytovatelé služeb domáhat a v čem je ten posun k lepšímu? V principu jde o to, že v Evropské unii již platí svoboda pohybu a pobytu jejích občanů a obdobně také svoboda usídlování podnikatelů a firem. Zřízení sídla nebo stálé provozovny ale vyžaduje splnění řady různých předpisů dané země, leckdy spojených s nemalými náklady. Nyní přeshraničnímu poskytovateli služeb stačí povolení nebo registrace, které k jejich poskytování získal ve svém domovském státě.

"Ta směrnice zavádí zjednodušení administrativy, to znamená, že členské státy budou uznávat například živnostenské listy, živnostenská povolení, vedená v České republice, a zavádí další instituty, jako je například zjednodušení požadavků na kvalifikace," potvrzuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa.

Mluvčí resortu Tomáš Bartovský ale dodává: "Nová legislativa neumožňuje dlouhodobě podnikat v tom jiném členském státě. Je tam ta podmínka dočasnosti. Jedná se opravdu spíše o realizaci konkrétních zakázek," což vysvětluje ono zdůrazňování slova přeshraniční. A dodejme také, že okruh služeb, které lze takto poskytovat, není neomezený.

"Z té směrnice jsou vyloučeny služby, které jsou v oblasti výkonu veřejné moci, například státní školství nebo v oblasti zdravotnictví, dopravy, některé sociální služby, audiovizuální... Na všechny ostatní v podstatě ta směrnice platí. To znamená, že spíše ten okruh, který vylučuje, je menší, než to, co povoluje,"říká náměstek Tlapa. A doplňuje informaci o další pozitivní novinku, která dokonce není omezená jen na přeshraniční poskytování služeb:

Martin Tlapa

"Je to takzvaný institut tichého souhlasu. To znamená, že v případě, že příslušný státní orgán nevydá ve stanovené době rozhodnutí o udělení či zamítnutí povolení k výkonu služby, tak se má za to, že povolení je automaticky vydané. To znamená, že ta nečinnost jednotlivých institucí nepůjde na vrub podnikatele a v řadě případů to vlastně dává větší sílu podnikatelům vůči státním institucím a úřadům."

Dalším významnou novinkou bude vznik instituce poskytující veškeré informace a možnost vyřídit si veškeré formality spojené s podnikáním v oblasti služeb. "Jsou to takzvaná Jednotná kontaktní místa, kde podnikatelé získají informace o tom, třeba jak zahájit podnikání nebo jak podnikat ve službách v jiném členském státě," upřesňuje mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Bartovský.

Jednotná kontaktní místa budou fungovat i elektronicky prostřednictvím internetu, takže bude možné si veškerá potřebná povolení zřídit z domova, přičemž kompetence Jednotných kontaktních míst budou vykonávat obecní živnostenské úřady. Jejich seznam najdou lidé na internetových stránkách ministerstva průmyslu a obchodu.

A jak dodává Martin Tlapa, na stránkách je také kapesní průvodce, "kde jsou vlastně vysvětleny všechny termíny, všechny pojmy. Je tam také seznam živnostenských úřadů, které slouží jako Jednotná kontaktní místa pro podnikatele, kam se mohou podnikatelé obrátit, pokud budou chtít podnikat v zahraničí. Tam dostanou základní informace, jak mají postupovat. A také tato kontaktní místa jim mohou sloužit k prosazování jejich práv na území jiných členských států."