Právnické osoby na území EU

V právní rubrice budeme pokračovat na téma podnikání v zemích EU. Tentokrát se však místo fyzických budeme věnovat právnickým osobám.

Opět vítám ve studiu magistra Filipa Čeladníka, advokátního koncipienta pracujícího v advokátní kanceláři PETERKA and PARTNERS a doktoranda na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V minulém díle jsme společně hovořili o volném pohybu fyzických osob, podnikatelů, na území Evropské unie. Tématem dnešní diskuse bude možnost volně zakládat právnické osoby v jiných členských státech Unie.

Foto: Evropská komise

"Jak bylo řečeno při naší poslední rozpravě, volný pohyb osob se v případě osob samostatně výdělečně činných chápe jako svoboda usadit se v jiném členském státě za účelem podnikání, přičemž stěžejním aspektem této svobody je zejména uznávání vysokoškolských diplomů, které jsou vyžadovány k výkonu předmětné činnosti. Ovšem svoboda usazovaní za účelem podnikání se vztahuje i na obchodní společnosti. Předesílám, že obchodní společnost je právnickou osobou založenou na účelem podnikání. Podle českého právního řádu je obchodní společností veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a nově evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Poslední dvě zmíněné společnosti jsou upraveny právem Evropských společenství, které je nadřazené národním právním řádům."

Tyto poslední dvě společnosti nejsou úplně známé. Mohl byste je krátce charakterizovat?

"Evropská společnost, obecně označovaná jako Evropská akciová společnost, kterážto je upravena Nařízením Rady o statutu evropské společnosti, je de facto evropskou podobou akciové společnosti, neboť její kapitál, který musí činit minimálně 120.000 EUR, je rozvržen na určitý počet akcií. Evropská společnost může vzniknout jedním z pěti způsobů, např. fúzí alespoň dvou akciových společností z různých států EU. Z toho je patrný ten nadnárodní, evropský prvek. Evropské hospodářské zájmové sdružení je sdružením, které umožňuje svým členům propojit některé ze svých ekonomických aktivit s aktivitami ostatních členů sdružení při zachování vlastní ekonomické a právní nezávislosti. Tato forma společnosti začasté slouží jako právní rámec pro koordinaci a organizaci ekonomických aktivit s aktivitami ostatních členů. Dlužno dodat, že komunitární právo obsahuje ještě Nařízení o Evropské družstevní společnosti. Základním účelem této družstevní společnosti je podle zmíněného nařízení - uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejich hospodářských a sociálních činností, zejména uzavíráním smluv se členy na dodávky zboží či poskytování služeb nebo na provedení prací takového druhu, které družstevní společnost provádí nebo obstarává."

Vraťme se zpět k našemu tématu, tedy k možnosti založení obchodní společnosti v jiném členském státě.

"Samotná svoboda právnické osoby usadit se v jiném členském státě vychází ze zásady rovnosti, jež je imanentní jednotnému vnitřnímu trhu a stanovuje zásadu, že občan má právo založit podnik, a to v jakékoliv právní formě, v jiném členském státě za stejných podmínek jako občan tohoto členského státu. Základním principem podnikání v Evropské unii je rovněž zásada svobody pohybu služeb a svobody poskytovat služby. O volném pohybu služeb se ještě krátce zmíním později. Podnikatelé si tedy jsou, podobně jako zaměstnanci rovni a nesmí být v žádném případě diskriminováni ve vztahu k podnikatelům z dané členské země."