Čeští podnikatelé pronikají do Mongolska

Dvě země odlišné kulturou i v ekonomice - to je Česko a Mongolsko. Při bližším pohledu se ale obě potýkají s podobnými hospodářskými problémy. Obě zavedly v 90. letech kuponovou privatizaci, řeší třeba i korupci. Zájem českých podnikatelů o Mongolsko stoupá. Češi vidí svoji šanci třeba v oblasti geologie, těžby nerostných surovin nebo vodního hospodářství.

Mongolsko, foto: Adagio / Creative Common 3.0 Unported

Mongolsko je zemí, která zůstává velmi chudá. Ekonomika země je založena na zemědělství a pastevectví. Velmi rychle se ale rozvíjí. Růst byl v minulém roce dvojciferný, činil 17,5 procenta. Samotná země ukrývá bohaté nerostné suroviny a tím láká podnikatele. Jedno z česko-mongolských setkání se uskutečnilo letos na jaře. Popisuje ho velvyslanec v Mongolsku Václav Jílek.

"V letošním roce vlastně poprvé na posledním zasedání smíšeného výboru přijeli i čeští podnikatelé z Čech, Byla to velmi početná a reprezentativní skupina českých podnikatelů. Přijela už s konkrétními návrhy a vizemi. Zatím je to v rovině dokumentů a "letter of intent" a memorand o porozumění, které ale vypadají velmi nadějně. Pakliže se alespoň většina z toho zrealizuje, pak nemám obavy a perspektivy vzájemné obchodní výměny jsou velké. Potenciál byl zatím velmi nevyužit."

Na posledním zasedání výboru čeští podnikatelé uzavřeli zakázky za 4 miliardy korun. Úspěchu podnikatelé nebrání ani politické zřízení - Mongolsko je od devadesátých let parlamentní republikou s voleným prezidentem. V Praze funguje od roku 2004 česko-mongolská obchodní komora. A v jakých oblastech by Češi by mohli uspět, vypočítává Václav Jílek.

"Především geologie - v tom máme už historickou tradici - se zaměřením i na hydrogeologii, protože voda je stejně tak důležitá pro Mongolsko jako ty nerostné suroviny. Ty jsou zatím prozkoumány jen z jedné třetiny. Už nyní je jasné, že Mongolsko má takové zásoby nerostných surovin, že pokryje potřeby celého světa. A to zbývají ještě dvě třetiny, které jsou neprozkoumané."

Mongolsko ale nenabízí jen nerostné suroviny, podnikatelé mohou přispět k řešení problémů v zemi.

"Kromě oblastí, které jsem zmínil, je to ochrana životního prostředí, protože to je problém, se kterým se Mongolsko už nyní potýká. Pakliže se předpokládá další dynamický rozvoj těžebního průmyslu, ale i oblasti energetiky, kde i my máme co nabídnout, tak oblast životního prostředí bude jedna z těch, kde se i naše firmy budou angažovat."

Ulambátar, foto: Chinneeb / Creative Commons 3.0 Unported

Další slibnou oblastí je stavebnictví. Už bývalé Československo se podílelo na budování mongolské infrastruktury. První hospodářské dohody mezi zeměmi pocházejí z 50. let 20. století. Současné obchodní dohody, mimo jiné o ochraně českých zakázek, shrnuje Pavla Žáková z českého velvyslanectví v Ulambátaru.

"Smluvní základnu máme v tomto směru poměrně širokou a dobře zabezpečenou. Už z konce 90. let uzavřenou bilaterální investiční dohodu, takzvanou investiční dohodu o podpoře a ochraně českých investic. Máme uzavřenou i dohodu o zabránění dvojího zdanění a také hospodářskou dohodu, která vlastně zakládá institut smíšených výborů."

Mongolsko je také jednou z prioritních zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. České projekty se zde zaměřují nejen na předávání zkušeností z transformace ekonomiky, ale také sociální otázky nebo prevenci obchodu s lidmi. Pokud se podíváme na mongolský export do Česka, reprezentovaly ho loni hlavně suroviny živočišného původu a oblečení, mezi kterým měly největší zastoupení výrobky z kašmírské vlny.