Čeští poutníci se vydávali do světa už před tisícem let
Cestovat do zahraničí je dnes samozřejmostí. Jen loni podle údajů ministerstva pro místní rozvoj vyjelo z České republiky do světa 36 milionů lidí. Jak se ale z Čech putovalo v minulosti? - Tomu se věnuje mezinárodní konference o poutnictví, která až do pátku probíhá v Příbrami. Více informací má Milena Štráfeldová:
Příbram nebyla pro mezinárodní setkání historiků, kteří se zabývají poutnictvím, vybrána náhodou. Svatá Hora u Příbrami je totiž jedním z tradičních mariánských poutních míst ve střední Evropě. Ročně ji navštíví přes sto padesát tisíc lidí.
"My teď právě hledáme možnosti, jak ty poutníky přilákat do města. A byli bychom rádi, kdyby tu strávili alespoň jeden nebo dva dny,"
říká příbramský starosta Ivan Fuksa. Mělo by k tomu pomoci i to, že od loňského roku se Svatá Hora spolu s rakouským Mariazellem stala členem sdružení evropských mariánských měst, kam patří například francouzské Lourdy, portugalská Fatima nebo polská Czestochowa. A právě v těchto městech se pravidelně konají konference o poutnictví. Program příbramského setkání upřesňuje jeden z jeho organizátorů, Daniel Doležal ze Státního okresního archivu v Příbrami:
"Tato konference sleduje historii poutnictví od samého počátku až do současnosti nebo do velmi nedávné minulosti a v celém spektru jeho šíře. To znamená od vlastního putování až po ty vedlejší projevy, jako je ekonomické zázemí a volný program poutníků."
Na poutě se Češi vydávali už v raném středověku - například sv. Vojtěch měl v úmyslu doputovat až do Jeruzaléma, benediktinští mniši ho však přesvědčili, aby zůstal v jejich klášteře v Římě. Za papežem do Říma se vypravila i Přemyslovna Mlada, pozdější zakladatelka kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Prvním Čechem, který se podle Kosmovy kroniky skutečně dostal až do Svaté země, byl kanovník Osel, křížové výpravy za osvobození Jeruzaléma se ale v polovině 12. století zúčastnil například i český panovník Vladislav II. Prof. Josef Žemlička z Historického ústavu Akademie věd vysvětluje, proč čeští bojovníci nedošli až do Jeruzaléma:
"Vladislav II. měl domácí konkurenci v jiné linii Soběslavovců a tato linie chtěla využít nepřítomnosti knížete k převzetí moci v zemi. Takže kníže z jakýchsi sebezáchovných pudů se vrátil dříve, než možná původně zamýšlel."
Poznatky o nejstarších českých poutnících čerpají historikové zpravidla jen z kusých připomínek v dobových kronikách. Přítomnost Čechů ve Svaté zemi však doložil i nedávný unikátní nález pěti českých mincí z 13. století.
"Čtyři jsou ražby moravské, pravděpodobně z Jihlavy, a pátá je ražba pražská z období okupace Prahy Přemyslem Otakarem v letech 1247 až 1249,"
doplnil Roman Zaoral z Univerzity Karlovy, který o vůbec prvním nálezu českých mincí v Palestině účastníky konference informoval.
