Čeští výzkumníci pomáhají nastartovat lesnictví v Gruzii

Malebná hornatá oblast Aragvi v Gruzii, která je i díky významnému přispění České rozvojové agentury od roku 2021 chráněnou krajinnou oblastí, se potýká s nedostatkem pracovních příležitostí a vylidňováním. K vyřešení problémů by mělo přispět trvale udržitelné lesnictví. Položit jeho základy pomáhají také výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně.

„Pracujeme v lokalitě, kde jsou tuhé zimy, parná léta a tisícihlavá stáda dobytka,“ popisuje na webu Mendelovy univerzity přírodní podmínky v Aragvi Pavel Peška z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie.

Chráněná krajinná oblast Aragvi má rozlohu téměř 100 tisíc hektarů a rozkládá se ve třech samostatných údolích asi 80 kilometrů od gruzínského hlavního města Tbilisi. Lesy se tam podle výzkumníků v něčem podobají těm v Česku.

Foto: Jana Zelingerová, Ministerstvo zahraničních věcí ČR

„Oblast má dlouhou historii osídlení. Dokladem jsou například ovocné stromy, které se roztroušeně nacházejí i ve vysokých nadmořských výškách, nebo hlavové stromy, což jsou jedinci, kterým byly pravidelně seřezávány větve pro zajištění krmiva nebo paliva pro místní obyvatele. U nás známe podobné tvary stromů například u proutkařských vrb, ale v Aragvi se jedná většinou o buky nebo habry. Prudké svahy pokrývá pestrá směs původních druhů listnatých dřevin místy přecházejících v pastviny nebo porosty rododendronů,“ popisuje dále Peška.

Výzkumníci v oblasti vyhodnocují stav lesních ekosystémů, provádí inventarizaci lesů, na jejímž základě vypracují pro celou oblast lesní hospodářský plán. Celý proces se neobejde bez zázemí pro využití a zpracování dřeva, především pro výrobu palivového dřeva a dřevěného uhlí, které je legální cestou poměrně těžko dostupné.

„Zejména výroba dřevěného uhlí má velký potenciál, protože v oblasti převažují tvrdé listnaté dřeviny, které jsou pro tyto účely nejvhodnější. Pozitivní zkušenost s výrobou dřevěného uhlí máme navíc již z realizace podobného projektu v Mongolsku,“ přiblížil Tadeáš Štěrba z Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brně jeden českých lesnických projektů. Kromě Mongolska dělali Češi lesnické projekty také v jižní Americe nebo i v Africe.

Semináře a školení

Podle odborníků je pro úspěšné nastartování trvale udržitelného lesnictví v Aragvi důležité, aby probíhajícím změnám porozuměli místní obyvatelé.

„Při spuštění projektu jsme mezi místními obyvateli provedli průzkum veřejného mínění s řadou otázek, například zda ví, že žijí na území CHKO, jaké to má na jejich život dopady, kolik dříví ročně spotřebuje jedna rodina, jaké druhy dřevin preferují. Následně jsme udělali osvětovou kampaň v podobě distribuce letáků s cílem zvýšit jejich informovanost o projektu i aktivitách samotných. Stejný typ průzkumu budeme opakovat v samotném závěru projektu. Pořádáme taky semináře a školení, kde ukazujeme, co a s jakým výsledkem jsme už v rámci projektu udělali,“ přiblížil informační aktivity v Aragvi Štěrba.

Foto: Jana Zelingerová, Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Vzbudit zájem o lesnické dění v oblasti se vědci snaží i mezi žáky místních škol. Ještě na letošek chystají ukázky lesní pedagogiky a natáčení dokumentárního filmu.

Česká republika již delší dobu rozvíjí partnerství s Gruzií, jako s jednou ze šestice prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce. Jednou ze tří hlavních oblastí, kam směřuje v Gruzii česká pomoc, je zemědělství a rozvoj venkova včetně podpory udržitelného rozvoje horských regionů.