Čeští zemědělci se bojí Evropské unie
Zdlouhavé vyjednávání představitelů členských zemí Evropské unie o tom, jak financovat rozšíření unie o deset kandidátských zemí, tedy včetně ČR, skončilo kompromisem. Zásadní rozpory přetrvávají zejména ohledně toho, jak kandidátské země zapojit do nákladné společné zemědělské politiky. Když dánský ministr Per Stig Möller vyzval kolegy, aby sdělili případná nová stanoviska k této otázce, rozhostilo se kolem stolu úplné ticho," vylíčil jeden z přítomných ministrů začátek debaty. Za co bojují čeští zemědělci?
"Čeští zemědělci nechtějí vstoupit do EU za současných podmínek. Znamenalo by to pro ně zhoršení jejich úrovně podnikání. EU nabízí pouze 25 procent z dotací, které dostávají zemědělci v členských zemích EU. A až v roce 2013 bychom se jim měli v těchto přímých platbách vyrovnat. Což je pro nás nepřijatelné, protože během těchto let by náš trh zaplavilo levnější zboží z Evropy. Už nyní platí Češi stejné peníze jako jejich kolegové z EU. Když se podíváte na podpory, tak zjistíte, že zemědělci z EU se vyplácí na jeden hektar zhruba 650 dolarů, českým zemědělcům na jeden hektar zhruba 130 dolarů."
"To by bylo krásné, ale to by musel schodek státního rozpočtu dramaticky stoupnout. Stále hledáme možnosti, jak sehnat prostředky. Pomocí garančního lesnického a rolnického fondu jsme zemědělcům vyplatili škody z povodní. Ministerstvo dělá doslova co může, aby pomohlo zemědělcům, ale když peníze nejsou, těžko je můžeme použít."
Premiér Vladimír Špidla během summitu kandidátských zemí EU v Kodani prohlásil, že Česká republika patří k "tvrdšímu jádru" uchazečských zemí a o podmínkách přijetí bude s Bruselem ještě "vážně" jednat. "EU se rozšíří, o tom není pochyb, a vstoupí do ní všechny státy z těch deseti, které budou chtít. Ten, kdo zůstane stranou, zůstane izolován zřejmě velmi dlouho," poznamenal český premiér. EU se na summitu v Bruselu mimo jiné dohodla, že žádný nově přijímaný člen nebude po vstupu platit do společného rozpočtu více, než z něj získá. "Z našeho hlediska je to začátek vyjednávací pozice... V detailech, polodetailech to samozřejmě nepovažujeme za uzavřenou věc, ale principiálně je to velký krok k rozšíření unie. Jsem si jist, že teď už není cesty zpět," uvedl k dohodě Špidla. Otázka zemědělství se však stává stále více ošemetnou záležitostí. Jaké budou podmínky pro Českou republiku nikdo neví.
Tvrdí Martin Severa z ministerstva zemědělství.
"Bez dorovnávání nízkých bruselských dotací z domácího rozpočtu se neobejdeme nejen my, ale ani další kandidátské země," tvrdí předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský, jeden z organizátorů středeční demonstrace před úřadem Vlády ČR. Mnozí zemědělci skandováním a peticí více či méně vyslovili nedůvěru českým státním úřadům, že kapitolu zemědělství vyměnili za jinou otázku.
"Největší strach mají zemědělci z toho, že vyjednavači vyměnili otázku zemědělství za jinou, tedy že nevýhodné podmínky v zemědělství se vykompenzují lepšími podmínkami v jiné oblasti. Nevím za jakou. Z toho mají tito lidé strach. Vezměte si, že lidí zaměstnaných v zemědělství v České republice jsou pouze tři procenta. Oprávněně se obávají, že na zemědělství se nebude tím pádem pohlížet jako na něco důležitého."
"My jsme úplně stejně nespokojení jako zemědělci. My jsme zespoda tlačeni zemědělci, kteří říkají: chceme 100 procent, chceme kvóty na mlíko takové a takové. My říkáme Evropské unii totéž. To znamená, že tyto demonstrace bereme jako vyjádření podpory našim vyjednavačům. My tu nejsme pro to, abychom zemědělcům říkali, že jejich požadavky jsou špatné, jsme tu, abychom se jim snažili vyhovět a pomoci."
