Církevní restituce se zřejmě do sněmovny vrátí

Problémy kolem nedořešených církevních restitucí trvají. Normu sice v pátek v noci schválili poslanci, Senát ji ale zřejmě vrátí. Církevní restituce se prakticky řeší už od roku 1989 a obce mají kvůli průtahům už léta problémy. Například na pozemcích zabavených církvím, stojí školy a stát nemůže parcely obcím prodat.

Alena Hanáková

Návrh zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi počítá s vracením nemovitostí a s finanční kompenzací. Církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních. Ministryně kultury z TOP 09 Alena Hanáková tvrdí, že vyrovnání státu s církvemi je nezbytné:

"Pokud se nám podaří prosadit tento zákon, může po 22 letech skončit období nejistoty, období, ve kterém obce neměly možnost rozvíjet své stavební či komerční aktivity kvůli některým nedokončeným restitucím."

Například v Sezemicích u Pardubic stojí na církevních pozemcích základní škola. Stejná je situace i v nedaleké Býšti, uvedl její nezávislý starosta Ladislav Mlateček:

Foto: ČTK

"U nás je problém v tom, že celá řada pozemků je v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale my je musíme udržovat."

A protože nejsou vlastnické vztahy vypořádány, nemohou v Býšti například požádat o dotace na opravu školní budovy.

Proti církevním restitucím je opozice. Podle šéfa poslanců KSČM Pavla Kováčika by stát neměl v době ekonomické krize vracet církvím částku v takové výši:

"Jestliže takový zákon předkládá vláda, která se nazývá vládou rozpočtové odpovědnosti, tak kde je ta rozpočtová odpovědnost, která zasekává momentálně 57 miliard do schodku?"

Bohuslav Sobotka, foto: ČTK

Rozruch ve sněmovně vzbudil protikatolický projev bývalého předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka. Například uvedl, že preláti chtějí jen vliv a mamon. Opoziční poslanci se snažili zdržovat jednání několik hodin. Michal Babák z Věcí veřejných četl stanovisko klubu, jehož součástí byla církevní historie až od Velké Moravy. Když se dostal do středověku, předsedající Miroslavě Němcové (ODS) došla trpělivost. Odebrala mu slovo, protože podle ní nemluvil k věci, a porušoval tak jednací řád. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka tvrdí, že přijetí zákona je velmi riskantní, protože může znamenat prolomení restituční hranice z 25.února 1948:

"Může to znamenat nové kolo restitučních požadavků ze strany dalších subjektů, například šlechty, která se prozatím nedomohla navrácení svého majetku. A obáváme se, že přijetí tohoto zákona může destabilizovat majetkové poměry, které byly založeny po druhé světové válce i na základě dekretů prezidenta Beneše."

Petr Gazdík

Zákon teď jde do Senátu, kde má opozice většinu a tak je podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky téměř jisté, že v září předloha zase skončí ve sněmovně. Vládní koalice pak bude muset pro přehlasování Senátu získat 101 hlas. Pro předlohu však nyní hlasovalo 93 ze 182 přítomných poslanců. Proti jich bylo 89. Poslanci prosadili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim majetek patřil. Neprošly například opoziční návrhy, aby ze zákona vypadla finanční náhrada, nebo aby církve dostaly jen ten majetek, který prokazatelně užívaly. Podle šéfa poslanců TOP 09 Petra Gazdíka měla opozice dvacet let na to, aby vyjednala s církvemi tyto kompromisy. Již dříve uvedl, že v případě nepřijetí zákona nedojde k oddělení církve od státu a do budoucna může výrazně narůst počet muslimských duchovních.

"K tomu, aby se někdo stal muslimským duchovním, nepotřebuje vysokou školu teologického charakteru. Oni ho prostě jmenují. To znamená, že tady může geometricky narůst počet duchovních a my je budeme muset zaplatit."

Joel Ruml

Českobratrská církev evangelická už ví, jak by získané prostředky využila, pokud by se všechno podařilo dotáhnout do konce. Její nejvyšší představitel a také předseda Ekumenické rady církví Joel Ruml dodal:

"My bychom chtěli vést církev tak, aby to, co z tého náhrady má přijít, byl úplně vedlejší příspěvek, aby se církve naučila samofinancovat. To znamená žít z vlastních zdrojů a tyto prostředky, pokud budou, tak využít pro příležitostné věci - diakonické, charitativní, osvětové a tak dále."

Navracení církevního majetku, který zabavil komunistický režim, se řeší prakticky od listopadu 1989. Podle katolického arcibiskupa a předsedy České biskupské konference Dominika Duky získají 20 procent nekatolické církve a Federace židovských obcí, dalších 20 procent pak připadne klášterům, a 60 procent římskokatolickým diecézím.