Církve jsou zklamány tím, že prezident podepsal novelu církveního zákona

Prezident Václav Klaus podepsal novelu církevního zákona, který přes senátní veto schválila Poslanecká sněmovna. Stalo se tak hlasy sociálních demokratů a komunistů. Zástupci církví jsou zklamáni. Nedávno se totiž na Klause obrátili s prosbou, aby novelu nepodepsal. Obsahuje podle nich opět sporné pasáže týkající se evidence charit a vzdělávacích zařízení, které už před dvěma lety zrušil Ústavní soud.

Kardinál Miloslav Vlk

Jádrem sporu se státem je podle církví otázka, zda se zákon dotýká jejich práva zřizovat podle vlastních norem duchovní i jiné instituce. Ústavní soud před dvěma lety zrušením pasáží o kontrole zakládání nových církevních subjektů zastavil pro církve nepřijatelné pokusy o odtržení diakonií, charit a církevního školství od církví.

Prezidentův podpis pod spornou novelu církevního zákona teď vyvolal roztržku mezi Hradem a Pražským arcibiskupstvím. Kardinál Miloslav Vlk prezidenta obvinil, že podpisem normy porušil ústavu. V ústavě je podle něj jasné slovo o svobodě církve, která v tomto zákoně není respektována. Předseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Jan Graubner, řekl, že novelu církevního zákona chápe jako zaujetí nepřátelského postoje vůči věřící třetině obyvatel země. Podle něj dává zákon velkou moc úředníkům, například v otázce církevního školství.

"Rozhodují o udělení či odejmutí právní subjektivity. Je to nerovnoměrné, protože u jiných právnických osob to dělají soudy. Bude-li zákon striktně vysvětlován, tak nebudou uznávat právní subjektivitu například církevních škol. Jestli budeme muset přejít na formu společnosti s ručením omezeným /s.r.o./, tak nás to bude stát desítky milionů korun. V republice je zhruba stovka církevních škol a při založení každé s.r.o. je třeba složit 200 tisíc korun. Tak to je jeden negativní rys."

Podle arcibiskupa Graubnera přežily církve 40 let komunismu, dokážou tedy přežít i s novelou církevního zákona prosazenou komunisty a socialisty. Podobný názor má i převor břevnovského kláštera benediktínů Petr Siostrzonek.

"Já si myslím, že život církve za těch 2000 let žádnými zákony ani císařskými, ani královskými, ani prezidentskými, ani sněmovními nebyl nikdy umlčen natolik, aby církev přestala žít. Vím, že se budou podnikat kroky k Ústavnímu soudu a že není všem dnům konec. Jsem optimista v tom, že se najdou další vstřícné kroky a že se opět všechny strany posadí ke společnému stolu a dají hlavy dohromady."

Prezident Václav Klaus, foto: Zdeněk Vališ

Prezident Václav Klaus je výroky církevních představitelů hluboce zklamán a dotčen. Zpochybnil tvrzení církví, že novela vznikala bez dialogu s nimi a že při její tvorbě nebylo přihlédnuto k jejich názorům. V odpovědi Ekumenické radě církví argumentoval tím, že právnické osoby, které mají podle českého právního řádu jistá práva a povinnosti, jsou něco jiného než vnitřní orgány církve. A jak dodal, jako prezident především musí respektovat vůli svobodně zvoleného parlamentu bez ohledu na to, že v něm nyní má převahu politický směr, za jehož stoupence se nepovažuje. A jak se na kritiku církví dívá ministerstvo kultury - pod které církve spadají? Více Simona Hradílková z úseku vnějších vztahů.

"Ministr kultury se domnívá, že reakce církví je naprosto logická. Schválení zákona v této podobě, jak byl předložen jeho předchůdcem Pavlem Dostálem, považuje za předčasné. On sám nastartoval dialog mezi církvemi a státem od 1. ledna 2006 a věří, že ke vzájemné dohodě dojde. Nicméně jako ministr musí respektovat rozhodnutí sněmovny a prezidenta České republiky. Koneckonců poslední slovo bude mít stejně Ústavní soud."