Kardinál Vlk zpovídal i na lešení. Jeho pohřeb bude v sobotu v katedrále sv. Víta

Pohřeb kardinála Miloslava Vlka bude 25. března v pražské katedrále svatého Víta. Zemřel v sobotu ve věku 84 let. V posledních měsících trpěl rakovinou plic s metastázemi do kostí. Svoji nemoc netajil. Hned poté, co se dozvěděl, že mu lékaři nedávají šanci, vše zveřejnil a začal přijímat návštěvy. Na konci ledna si telefonoval i s papežem Františkem.

Kardinál Miloslav Vlk, foto: ČTK

Sobotní zádušní mši bude sloužit arcibiskup Dominik Duka. S kardinálem Vlkem se znal už od studentských dob. Ocenil, jak po pádu komunismu budoval církev:

"Byla to léta spolupráce, jak oficiální, tak i v době podzemí. Stal jsem se i jeho nástupcem. A mohu ocenit práci, kterou udělal pro církev, i pro celou českou společnost, protože byl po dvě etapy předsedou Evropské biskupské konference. V křesťanském světě kardinál Vlk - Praha - Pražské jezulátko, byly určité pojmy."

Jak dodal církevní historik Jaroslav Šebek, na den pohřbu kardinála Vlka připadá slavnost Zvěstování Páně. Zorganizovat takto významný pohřeb, který bude veřejný, nebude podle něj jednoduché.

"Je to pohřeb, který bude určitě jeden z těch velkých pohřbů, nejenom desetiletí. Kardinál Vlk byl velmi známý v evropských i světových kruzích, proto očekávám velkou účast zahraničních hostů."

Podle Šebka se kardinál Vlk významným způsobem zasloužil o česko-německé usmíření i o nové zhodnocení role Mistra Jana Husa.

Podle literárního historika Martina C. Putny se Vlk stal arcibiskupem pražským v nesmírně složité situaci, kdy církev hledala svoje místo ve svobodné společnosti. Po odchodu z čela české katolické církve se podle Putny začal vyjadřovat mnohem otevřeněji a kritičtěji k věcem ve společnosti.

Když nesměl kázat, pracoval jako myč oken

Kardinál Miloslav Vlk, foto: Zdeněk Vališ

Miloslav Vlk velkou část svého života bojoval s totalitním režimem. Po vojně vystudoval na Karlově univerzitě archivnictví. Později pracoval jako sekretář budějovického biskupa. Tehdejší režim mu ale zakázal veřejně kázat a tak zpovídal věřící třeba na ulici, zavzpomínal před časem ve vysílání Českého rozhlasu:

"Našel jsem si místo v takové malé uličce Magdalény Rettigové. Opravovali tam nějaký dům a bylo tam lešení. Tam jsem zpovídával, na tom lešení. Po čase jsem zjistil,, že to estébáci objevili. Člověku, který neměl souhlas, bylo zakázáno dělat cokoliv. Nejen veřejně, ale i soukromě."

Pracoval proto jako slévač, soustružník nebo umývač oken na Václavském náměstí. Ke kněžské činnosti se dostal až po roce 1989. Devět let stál v čele české biskupské konference. Kardinálem ho jmenoval papež Jan Pavel II. V roce 1994. V roce 2007 oslavil kardinál Miloslav Vlk 75. narozeniny a v souladu s církevním právem nabídl papeži Benediktu XVI. rezignaci. Ten ji přijal až o tři roky později.

Ministr Herman: byl to férový chlap

Kardinál Miloslav Vlk, foto: ČTK

Ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL ocenil Vlkovu osobnost i jeho pojetí církve:

"Já jsem Miloslava Vlka poznal jako férového chlapa, kterému vždycky o něco šlo. Měl vize, které se snažil uskutečňovat. Jeho pojetí církve jako součásti společnosti, nikoliv jako nějakého exkluzivního klubu na vrcholu hory Olymp, mi byla a je sympatická a blízká."

O kardinála Vlka se v posledních měsících staralo občanské sdružení Cesta 121. Jeho předseda Antonín Randa uvedl, že kardinálovi nedožité 85. narozeniny by mohl připomenout koncert:

"My jsme se s panem kardinálem domlouvali, ještě než nastoupil na chemoterapii, že bychom 17. května, kdy měl oslavit 85. narozeniny, pro něj udělali koncert. Chceme ho udělat i teď, takže se bude odehrávat v Karlínském kostele. Karlín měl hodně rád. Také jsme měli možnost tam o něho nějakou dobu pečovat."

Pražské arcibiskupství uvedlo, že ostatky zemřelého kardinála Miloslava Vlka budou ve čtvrtek odpoledne vystaveny v pražské katedrále sv. Víta a v pátek odpoledne v kostele sv. Benedikta na Hradčanech.