Člověk v tísni pomáhá v Arménii se vznikem továrny na vlnu
Arménie teď prochází největšími změnami za posledních třicet let. Pomáhají tu i Češi, mimo jiné organizace Člověk v tísni. Jak uvedl její ředitel a spoluzakladatel Šimon Pánek, v provincii Širak vzniká manufaktura na zpracování vlny, která pomůže zdejšímu regionu.
Malá továrna by se měla rozjet už v březnu. Vzniká v tak trochu zapomenutém kraji kolem Gjumri. Místní se tu zabývají především zemědělstvím, dodává Viktor Vilhelm z osady Agarak:
"Chováme krávy, ovce, prasata a slepice. Pole oséváme přenicí a ječmenem. Někteří pracují v zahraničí, převážná část v Rusku. Špatné je, že odjela hlavně mládež. Ale ani v Rusku už si nevydělají tolik jako dřív. Můj syn a dva vnuci se už vrátili. Pracovali v Moskvě na stavbě."
Ve zdejším regionu je nezaměstanost 40 procent
Mnoho mužů odešlo ze zdejšího regionu za prací a zůstaly ženy. Právě na ty je projekt zaměřen."Oni tvrdí, že zhruba 40 rodin, které dřív pěstovaly ovce a dělaly z toho nějaké produkty, má zájem projít tréninkem. Chtějí si obnovit znalosti, a doma z hrubého materiálu z té fabričky tkát koberce, a další věci, jako se tu tady dělalo kdysi, než se to zarazilo," dodává Šimon Pánek.
Pro vesnici Amasia by měl mít projekt zásadní význam. Cílem je vytvořit řetězec, který manufakturu propojí s chovateli ovcí. V regionu je totiž 40 procentní nezaměstnanost, uvedl předseda regionální obchodní komory provincie Širak Karen Gomcjan:
"Myslím si, že to bude mít pozitivní dopad. Továrna dá práci asi 60 lidem, což je pro Amasii hodně. Je to vlastně takový startup, který chceme dál rozvíjet, protože obchodní potenciál je v této sféře velký. My to podporujeme, a je to jeden z našich cílů."
Další projekt míří na rozvoj turistiky
Člověk v tísni působí v Arménii už 15 let. Projekt Vlna pro práci není jediným, který v Arménii organizuje. Jak dodává Šimon Pánek, zaměřují se i na rozvoj turistiky, neboť Arménie je levná, bezpečná a zajímavá země. Chystají se obnovit turistickou stezku."To je na jihovýchodě Arménie, také v chudém kraji. Stezka, kterou obnovujeme, začíná v Gorisu, a má 250 kilometrů. Je to také z peněz EU. Oba projekty mají podobný objem, zhruba půl milionu euro a jsou na dva roky. Projekt v Gjumri je jedním z deseti pilotních projektů regionálního rozvoje, který spolufinancuje i arménská vláda."
Ta projekt považuje za možnost, jak investovat v nejzapadlejších místech Arménie.