Co s přebytečnou vakcínou?

Veškerá opatření učiněná ke snížení dopadů pandemie prasečí chřipky v Česku stála dosud státní rozpočet 336 milionů korun. Z původního milionu objednaných dávek za 220 milionů korun jich stát odebral 700 tisíc. Tuto informaci předala v pondělí vládě ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Foto: Brian Hoskins / Stock.XCHNG

O vakcinaci proti prasečí chřipce není u nás příliš velký zájem. Zatím se využila jenom desetina odebraných očkovacích dávek, sdělila náměstkyně ministryně zdravotnictví Markéta Hellerová:

"Ve vakcinačních centrech bylo proočkováno 28 970 lidí a v ordinacích praktických lékařů těsně nad 40 tisíc. Nejvyšší proočkovanost se podařila u osob s chronickými kardiovaskulárními onemocněními a s onemocněními dýchacího ústrojí. Určitě v tom hrálo roli i to, že část z nich se pravidelně nechává očkovat na běžnou chřipku."

Vakcínu si nechalo píchnout pouze 11 tisíc zdravotníků, odmítl ji prezident Václav Klaus i premiér Jan Fischer. Nabízí se otázka, zda nákup takového počtu očkovacích látek neznamená mrhání penězi. Když tento problém vznesli novináři na tiskové konferenci po jednání vlády, předsedu vlády to značně rozlítilo:

Markéta Hellerová

"To rozhodování bylo samozřejmě velmi obtížné. Dnes všichni víme, jak jsme to měli udělat - nekoupit ani jednu vakcínu, to by bylo nejlepší! Velmi rád bych se tady nechal s vámi vyfotografovat, když byste kladli otázky, co že vláda udělala, kdyby sem ta chřipka vtrhla."

Také předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula odmítá tvrzení, že vláda přecenila riziko pandemie prasečí chřipky:

"My jsme nakoupili vakcínu pouze pro 10 procent populace. Tady je paradoxní, jak se chovaly jednotlivé země v rámci Evropy. Když se podíváme na sever, kde třeba Norsko, Finsko, Holandsko se pohybovaly v proočkovanosti mezi 70 až 80 procenty, což je obrovské číslo, a pak se podíváme sem, do centrální Evropy, kdy Německo, Rakousko, my jsme se pohybovali někde mezi 4 až 7 procenty, a konkrétně Česká republika pod jedním procentem. Takže říkat, že my jsme přecenili to riziko, asi není možné. Berme to tak, že toto opatření je skutečně preventivní. My očkujeme proto, abychom se do budoucna chránili, a nikdy nemůžeme říci, že ta pandemie bude závažná, nebo ne. Jsou pro to jenom pouze signály."

Roman Prymula

Jaký tedy bude osud přebytečných očkovacích látek?

"Do 30. června svážíme všechno, co zbylo. Musí se zhodnotit, jestli je to dál použitelné. Ve strategických zásobách zůstane minimálně 120 tisíc očkovacích vakcín, a my zvažujeme jejich využití u seniorů v ústavech sociálních služeb,"říká ministryně zdravotnictví Dana Jurásková a dodává, že kdo se nechá na podzim očkovat proti sezónní chřipce, dostane jednu vakcínu proti třem typům chřipky najednou. Mezi nimi bude i ta pandemická. Ministryně Jurásková si ale je vědoma toho, že málokdo si nechá píchnout vakcíny dvě jenom proto, aby se zásoby využily:

"Pravděpodobně bude část genotypu chřipky nové, to znamená chřipky A, součástí té sezónní vakcíny. Je tady málo pravděpodobné, že bychom očkovali pacienty dvojím vpichem. Vyčkáme, protože ta vakcína bude k použití, jaký virus převáží, jestli to bude více typ A, nebo se opravdu potvrdí předpoklad, že to bude typ B. Pokud by to byl typ A, tak je samozřejmě na místě touto vakcínou očkovat."