Čtyři miliardy se ve skutečnosti neztratily

Některé příspěvkové organizace ministerstva kultury nevyúčtovaly správně peníze, s nimiž hospodařily. Nedostatky v účtech Národního divadla, Národní galerie, Národní knihovny a Státního památkového ústavu v Brně ve výši 4 mld. korun odhalil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole podkladů pro sestavení závěrečného účtu státního rozpočtu.

Čtyři miliardy se ve skutečnosti neztratily

Národní divadlo

Kontrola NKÚ se zaměřila na Ministerstvo kultury a čtyři z jeho příspěvkových organizací, a to za období do konce roku 2002. Od loňského podzimu do letošního jara provedl NKÚ vyhodnocení, z něhož vyplynuly významné nedostatky. Mezinárodní standardy pokládají za přijatelné, když špatná evidence v účetní uzávěrce nepřevyšuje dvě procenta z hodnoty výdajů či nákladů. Nedostatky v účetních uzávěrkách kontrolovaných příspěvkových organizací podle zprávy tento limit výrazně překročily, uvedl autor zprávy Jan Vedral:

"Ani jedna z kontrolovaných osob neprošla kontrolou tak, aby u ní nebyly identifikovány významné nesprávnosti a všechny kontrolované osoby se dostaly nad zvolenou hladinu významnosti. Na základě těěchto identifoikovaných nesprávností jsme tedy nakonec v kontrolním závěru museli konstatovat, že účetní závěrky těchto kontrolovaných osdob nepodávají věrný obraz účetnictví za období 2002 a nejsou tedy v souladu se zákonem o účetnictví a prováděcích předpisech. Celková nesprávnost kvantifikovaná v tomto kontrolním závěru přesáhla částku 4 mld. korun."

peníze

Mluvčí ministerstva kultury Kateřina Besserová upozorňuje, že uvedená částka nepředstavuje peníze, které se ztratily, ale "pouze" rozdíly v evidenci: "Ta zjištěná chyba rozhodně neznamená žádné porušení rozpočtové kázně nebo neoprávněné použití finančních prostředků. Jedná se spíše o administrativní pochybení."

Vedral tvrdí, že podstatným nedostatkem byl inventarizační řád, který naprosto nevyhovoval aktuálnímu zákonu o účetnictví. Besserová potvrzuje, že chyby nevznikly nepořádkem na ministerstvu, ale právě v důsledku neaktuálnosti předpisů:

"Já si nemyslím, že to je nepořádnost, ale možná je to způsobeno nedokonalostí původního inventarizačního řádu. Proto byl vypracován nový. A byl přesně stanoven postup při provádění inventarizací a přesně stanoveny povinnosti odpovědných zaměstnanců."

Tento druh chyb nelze podle Jana Vedrala bagatelizovat. Prostředí, kde není dodržován zákon o účetnictví, je totiž rizikové. Podle Jana Vedrala může netransparentnost účetnictví potenciálně krýt i skutečné ztráty majetku nebo k nim inspirovat.