Národní divadlo a Státní opera Praha v jednom

Projekt samostatné Státní opery v Praze po 20 letech končí, oznámil nedávno ministr kultury Jiří Besser. Opera se sloučí s Národním divadlem. Stát, který jejich provoz financuje, si od toho slibuje výraznou úsporu. Provoz operního domu se podle Jiřího Bessera už několik let pohyboval v červených číslech, umělecká kvalita inscenací byla kolísavá a ministerstvo teď prý musí řešit liknavost předchozího vedení resortu, které podle ministra kultury nezastavilo finanční propad opery.

Jiří Besser: foto ČTK

"My skutečně nic nerušíme, dochází k transformaci,"řekl v kulečníkovém sále Nosticova paláce v Praze šéf resortu kultury Jiří Besser. Oznámil tímto, že projekt samostatné Opery Praha po dvaceti letech končí. Před palácem v té době stála asi padesátka odpůrců proměny Národního divadla a Státní opery. Petici za zachování samostatnosti obou souborů podepsalo zhruba 20.000 lidí. Tamní odboráři zastoupení Miloslavem Svobodou trvali na zachování samostatné Státní opery:

"My se domníváme, že se ještě dá nějak bojovat a je to naší povinností, protože teď se nejedná o nás jako o jedince, ale jedná se o českou kulturu, protože tímto způsobem se opravdu zlikviduje opera v Čechách. Ze Státní opery zbude pouze nápis na štítu historické budovy."

Ministerstvo kultury je ale rozhodnuto - od nového roku budou Národní divadlo a Státní opera fungovat pod jedním účtem. Nově se spojí sólisté opery a sólisté baletu, postupně vznikne jeden velký Národní balet. Soubory orchestrů zůstanou v každém divadle zvlášť určitě do konce roku 2014, potvrdil šéf Zlaté kapličky Ondřej Černý. Ten také od letošního jara vede Státní operu:

Ondřej Černý, foto: ČTK

"Z hlediska času a všech transformačních kroků včetně investičních celků, které se plánují, jde skutečně o velmi ambiciózní a zcela mimořádný plán v dějinách Národního divadla."

Ministerstvo kultury už příští jaro vypíše konkurz na nového šéfa takto spojeného Národního divadla. Černého šestiletý mandát končí o rok později. "Takže je v celku logické, že ministerstvo kultury si klade otázku, kdo bude řídit Národní divadlo po tomto termínu, " soudí Ondřej Černý. On sám neuvažoval o tom, zda se do konkurzu přihlásit:

"Já jsem si tu otázku zatím vůbec nepoložil, takže na ní nemohu odpovědět."

První obava ohledně plánu na sloučení byla, že Státní opera zanikne, že skončí jedno velké divadlo v Praze. Ondřej Černý k tomu řekl:

"Možná právě proto se celý ten proces děje, protože pokud se podíváte dneska na minulých dvacet let Státní opery, tak byla v neustálém ohrožení. Pokud tedy dojde k tomu, k čemu v tuto chvíli dochází, tak bude garantováno, že ta krásná budova bývalého Neues Deutsches Theater, dneska Státní opery, bude plnohodnotně zachována pro operní a baletní provoz. Myslím, že s odchylkami, ale v intencích toho, že se tam bude dělat především světový operní repertoár, a bude mít perspektivu, protože Státní opera vskutku v posledních deseti, patnácti letech žádnou perspektivu neměla. Takže je to potřeba skutečně vnímat jako naopak záchranu Státní opery, a to jednak provozu v této budově, ale svým způsobem i značky."

Vedle pravidelných ročních příspěvků muselo ministerstvo kultury za těch 20 samostatných sezon divadelního domu dodat Státní opeře navíc desítky milionů korun. V roce 2002 měla schodek ve výši téměř 24 milionů korun, o dva roky později pomohl zřizovatel dorovnat ztrátu 20 miliony korun, v loňském roce opět Státní opera Praha hospodařila s deficitem, tentokrát 13,5 milionu korun. Narozdíl od Státní opery je od roku 2004 v Národním divadle hospodářský výsledek vyrovnaný, uvádí se ve zveřejněné koncepci ministerstva kultury.