Daniel Šimek se chystá zdolat Mont Blank jako první český hemofilik
Třiadvacetiletý Daniel Šimek se jako první český hemofilik pokusí v červenci zdolat vrchol nejvyšší hory Alp Mont Blanc. Přestože trpí poruchou srážlivosti krve, chce zdolat horu, na kterou by si netroufl leckterý zdravý člověk.
Díky moderní léčbě se Daniel Šimek připojí na začátku července k dalším osmi lezcům-hemofilikům. Svým výstupem podpoří mezinárodní projekt Save One Life, jehož cílem je pomáhat pacientům s hemofilií v méně rozvinutých zemích světa. Účast na expedici je ale podmíněna tím, že na ni student vybere 4 000 eur - ty poputují přímo k lidem s hemofilií na úhradu jejich léčby.
„Výstup na Mont Blanc (4 807,81 m n. m.) je pro mě další výzvou, kterou chci pokořit. Hory nejsou můj hlavní koníček a jsem si vědom, že výstup nebude jednoduchý, i proto nesmím podcenit přípravu. Při studiu vysoké školy šel sport trošku stranou, takže se teď snažím dostat do kondice - běhám, plavu. Před samotným výstupem budeme mít tři dny na přípravu, musíme se adaptovat na místní podmínky," říká pro Český rozhlas Daniel Šimek, student čtvrtého ročníku Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Je jedním z asi tisíce lidí v Česku, kteří hemofilií trpí. Tuto vrozenou chorobu charakterizuje nedostatek tzv. koagulačního faktoru, takže se krev nesráží a pacientům způsobuje spontánní krvácení, například do kloubů.
Dříve by byl výstup nemožný
Výpravu povede horolezec Chris Bombardierem. Ten jako první hemofilik na světě zdolal tzv. Korunu planety neboli sedm nejvyšších vrcholů jednotlivých kontinentů.
„K projektu mě přizval sám Chris, který vede organizaci Save One Life. Ta pomáhá hemofilikům v rozvojových zemích. Takže jsem rád, že kromě zdolání hory mohu také pomoci pacientům, jako jsem já, a to v zemích, kde nemají to štěstí na stejně dostupnou léčbu jako v České republice," říká Šimek, který reprezentuje pacientskou organizaci Český svaz hemofiliků.
„Dříve se hemofilikům sportování nedoporučovalo, hlavně z důvodu rizika spontánního krvácení nebo úrazu. Díky profylaktické léčbě už ale můžeme srážlivost krve upravit tak, že sport nepředstavuje zásadní problém. Doporučujeme ale nekontaktní sporty, jako je cyklistika, plavání nebo běh," připomíná lékařka Světlana Köhlerová z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno, která o Daniela pečovala v dětství.
Jeho současný lékař Petr Smejkal uvedl, že podobný výstup je možný pouze díky pokroku v léčbě. Ještě na začátku 90. let by byl nemyslitelný. Pacienti s hemofilií neměli k dispozici profylaktickou léčbu, takže čelili i několika krvácením do kloubů ročně. To vedlo k nevratnému poškození kloubů a často k invaliditě. „Dnes si pacienti od malička nitrožilně doplňují koagulační (srážlivý) faktor, případně dostávají tzv. nefaktorovou léčbu. Oba způsoby léčby hemofilie pak velmi účinně zlepšují srážlivost krve, aby nedocházelo ke spontánním krvácením," vysvětluje MUDr. Smejkal.
Dodnes jezdí na tábory hemofiliků
Boj s nemocí Danielu Šimkovi usnadnila i organizace Hemojunior, která aktivně pomáhá dětem s hemofilií. Daniel se díky ní seznámil s ostatními vrstevníky, kteří se s touto nemocí potýkají. „Hemofilii mají téměř vždy kluci. Spoustu jsem jich poznal na táborech, které pořádal Český svaz hemofiliků. Jezdím na ně dodnes, teď už ale jako vedoucí," přibližuje Daniel.
Sám se s hemofilií v dětství vyrovnal relativně rychle, na táborech ale poznal řadu hemofiliků, kteří se s touto nemocí tak lehce nesmířili. „Některým dětem to trvá delší dobu. Společné tábory jim v tom hodně pomáhají," vysvětluje Daniel.
