Den daňové svobody letos v kalendáři stagnoval

Také letos, stejně jako vloni, mohou Češi slavit Den daňové svobody už 14. června. Datum tohoto fiktivního dne vyhlašuje už od roku 2000 pražský Liberální institut. Znamená to, že od středy přestávají Češi obrazně řečeno vydělávat na stát a začínají vydělávat sami na sebe. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Od roku 2000 se podle Liberálního institutu posunul Den daňové svobody o osm dní směrem ke konci roku. To znamená, že stát rozhoduje o financích občanů ve větší míře než před šesti lety. Existují i jiné způsoby výpočtu onoho fiktivního dne v kalendáři. To ale není podle analytičky Markéty Šichařové ze společnosti Next Finance podstatné.

"Ať už počítáme Den daňové svobody jakýmkoliv způsobem, rozhodně se nám ukazuje, že na stát vyděláváme skoro polovinu roku. A už jenom tato informace je velice užitečná."

Pro srovnání daňové zátěže se používají daňové kvóty, které vyjadřují podíl výnosů daní na hrubém domácím produktu. Zahrnuje-li daňová kvóta také odvody na sociální, popř. i zdravotní pojištění, jedná se o tzv. složenou daňovou kvótu. Porovnáváme-li podle daňové kvóty, patří Česko podle údajů Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj mezi státy s poměrně nízkým daňovým zatížením. Použijeme-li ovšem srovnání podle složené daňové kvóty, už je to jinak. Tento fakt připomíná i hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, někdejší sociálnědemokratický ministr financí.

"Největším problémem naší daňové soustavy je velmi vysoká výše sociálního pojištění."

Jak uvádí Markéta Šichtařová, jde vlastně o skryté zdanění zaměstnance, které zároveň zdražuje práci.

"Na našich výplatních páskách vidíme jenom tu část daní, kterou odvádí přímo zaměstnanec. Ten ale nemá většinou ponětí o tom, jaké další odvody za něj odvádí sám zaměstnavatel, tedy kolik ten zaměstnanec zaměstnavatele dohromady stojí. Myslím, že toto skryté zdanění je velice nebezpečné a že by se mělo nějak veřejnosti oznámit, kolik činí skutečné daňové zatížení. Toto odvedené sociální a zdravotní pojištění rozhodně snižuje zisk zaměstnavatele, protože se mu prodražuje pracovní síla."

Mnozí ekonomové říkají, že u celkové daňové kvóty často nejde ani tak o její výši, jako spíše o její strukturu. Daňové zatížení práce by mělo být co nejmenší. Jinými slovy řečeno, daňová zátěž by se měla přesouvat do oblasti nepřímých daní, tedy především daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Zdaňovat by se měla spotřeba. Jde ale v podstatě o klasický střet levicové a pravicové koncepce. Levice preferuje spíše přímé daně, pravice nepřímé. A politika samozřejmě ovlivňuje i výši celkové daňové kvóty.

"To, jaká bude míra zdanění, a v závislosti na tom, jaký bude objem služeb, které poskytuje stát občanům, to je věc politického rozhodnutí. To je občanská nikoliv ekonomická záležitost. Lidé na to samozřejmě mají různé názory. Proto také volí různé politické strany."

Říká Pavel Mertlík. Podle dat OECD musí letos Češi odpracovat na pokrytí státních výdajů 158 dní. To je o 15 dní méně než je průměr Evropské unie. Ještě méně ale musí odpracovat Irové, Španělé nebo Slováci. Na Den daňové svobody si naopak ještě několik týdnů počkají například v Maďarsku, Dánsku či Švédsku.