Denní souhrn zpráv
Ve slovenském Martině si připomněli vznik Československa
Slovensko si připomíná 100 let od přijetí Martinské deklarace, kterou se přihlásilo k Československu. Reprezentanti obou zemí zdůrazňovali historický význam společného státu i bezprecedentní těsné vazby, které mezi oběma republikami trvají po rozpadu Československa v roce 1992. Oslav výročí podpisu Deklarace slovenského národa (Martinské deklarace) a vzniku ČSR se v centru Martina zúčastnily stovky lidí.
Český prezident Miloš Zeman prohlásil, že díky vzniku Československa (ČSR) před sto lety Češi a Slováci neztratili svoji národnost a jazyk. "Oběma našim národům hrozilo odnárodnění. Čechům hrozila germanizace, Slovákům hrozila maďarizace. Toto výročí (vzniku ČSR) si připomínáme především proto, že díky těmto událostem jsme neztratili svoji národnost, jazyk," uvedl Zeman, který ocenil současné vztahy mezi oběma zeměmi. Vzájemnou spolupráci vyzdvihl slovenský prezident Andrej Kiska.
Životnost Dukovan by se podle Babiše mohla prodloužit o deset let
Životnost jaderné elektrárny Dukovany by se mohla prodloužit o deset let. Řekl to premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš před odletem na Slovensko. Podle něj o tom jednali zástupci vlády se společností ČEZ na poslední schůzce. Dosavadní předpoklady odhadovaly životnost Dukovan do roku 2035. Náklady na prodloužení životnosti by dosáhly 20ti miliard korun, nový jaderný blok by vyšel na zhruba 200 miliard. Česko chce taky podle Babiše zvyšovat podíl jádra ve výrobě elektřiny, je ale třeba zvažovat všechny alternativy.
ČEZ, ve kterém stát drží zhruba 70 procent, provozuje vedle Dukovan také jadernou elektrárnu v Temelíně. Obě se na celkové spotřebě elektřiny v Česku podílejí ze 38 procent. ČEZ se brání investici do nových jaderných bloků bez určité formy státní podpory.
Tomáš Tuhý končí ve funkci policejního prezidenta
Policejní prezident Tomáš Tuhý skončí ve své funkci 31. října. Po 27ti letech u policie přechází do diplomacie. Od června bude působit jako velvyslanec na Slovensku. Tuhý na tiskové konferenci uvedl, že policie teď nemusí řešit žádný zásadní problém - zmínil mimo jiné, že se mu podařilo od nástupu do funkce na jaře 2014 navýšit počet policistů o 3 tisíce tabulkových míst. Od policie odchází Tomáš Tuhý na základě vlastního rozhodnutí.
Od listopadu policii dočasně povede 1. náměstek Martin Vondrášek. Ministerstvo vnitra vyhlásí na nového policejního prezidenta nabídkové řízení. Podle médií by se možným nástupcem Tuhého mohl stát ředitel pardubické krajské policie Jan Švejdar.
Veřejné finance nejsou podle Národní rozpočtové rady dlouhodobě udržitelné
České veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné, a to i přes očekávaný růst ekonomiky a daňových příjmů. Ve své první Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada.
Kvůli stárnutí obyvatelstva podle ní dluh veřejných peněz dosáhne v roce 2068 až 230 procent HDP. To je víc, než teď má jakákoli země EU včetně Řecka. Možným řešením, jak zabránit takovému vývoji, je podle zprávy zvýšení daní, posunutí věku odchodu do důchodu nebo snížení důchodů vzhledem k průměrné mzdě.
MMR: Počet sociálních pohřbů v Česku loni stagnoval na 1450
V Česku se loni uskutečnilo 1450 sociálních pohřbů, meziročně o dva více. Jejich počet je zhruba stejný posledních šest let, ve srovnání s rokem 2007 je ale více než desetkrát vyšší. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Vároši. Tyto pohřby zajišťují obce a MMR jim pak proplácí oprávněné náklady. Loni náklady na tyto pohřby vzrostly o 1,7 procenta na 9,75 milionu korun.
Podle údajů Českého statistického úřadu za loňský rok v Česku zemřelo 111.400 osob, nejvíce za posledních 20 let. Meziročně počet vzrostl o 3,4 procenta. Sociální pohřby tvořily 1,3 procenta. Obce tyto pohřby vypravují na základě zákona o pohřebnictví a jeho vyhlášky.
ČSÚ: Dobrovolníci v roce 2016 odvedli práci za 6,4 miliardy Kč
Dobrovolníci v Česku odpracovali v roce 2016 celkem 46,13 milionu hodin a zdarma odvedli práci za 6,41 miliardy korun. Proti roku 2015 tak lidé v neziskových organizacích věnovali dobrovolnicky prospěšné činnosti téměř o milion hodin víc. Hodnota práce byla vyšší zhruba o půl miliardy. Údaje zveřejnil na tiskové konferenci Český statistický úřad (ČSÚ).
Podle statistiků postupně přibývá neziskových organizací, mezi které patří spolky, nadace, obecně prospěšné společnosti, církevní organizace, ale i profesní komory, politické strany, zájmová sdružení firem či veřejné vysoké školy a asociace zdravotních pojišťoven. V roce 2014 jich v Česku existovalo 129.061, předloni pak 137.594. Dobrovolníci působí ve zdravotnictví, sociálních službách, v kultuře, sportu, při ochraně životního prostředí, vzdělávání či práci s dětmi. Pracují ale také v politických stranách a hnutích.
Arnika: Spolana byla loni opět největším znečišťovatelem
Neratovická chemička Spolana v roce 2017 počtvrté nejvíce znečišťovala životní prostředí kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Vyplývá to z žebříčku, který dnes na tiskové konferenci prezentovala ekologická organizace Arnika a který čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Podle Pavla Kaidla, mluvčího holdingu Unipetrol, kterému Spolana patří, postavení v žebříčku odráží fakt, že společnost je v Česku jediným výrobcem kaprolaktamu. Společnost podle mluvčího do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investuje desítky milionů korun a objem emitovaných látek snižuje. Kaprolaktam je základní surovina pro výrobu polyamidu 6, který se používá v textilním průmyslu nebo ve výrobě plastů.
Arnika hodnotí množství vypouštěných látek podle vlivů na lidské zdraví nebo životní prostředí. "Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady. Spolana vede i žebříček největších znečišťovatelů látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, protože využívá měkké freony," řekl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady.
Zemřel biochemik Emil Paleček, držitel ceny Česká hlava
Ve věku 88 let zemřel biochemik Emil Paleček. Ve svém profesním životě přispěl ke vzniku nové oblasti výzkumu DNA pomáhající zjistit genetické kořeny nemocí.
Emil Paleček, který je autorem tří stovek vědeckých prací, dlouhá léta působil v Biofyzikálním ústavu Akademie věd v Brně a spolupracoval také s Masarykovým onkologickým ústavem. Byl držitelem ocenění Česká hlava i Ceny Neuron za přínos světové vědě.
K výročí státu lidé vysadili 2200 stromů svobody ve 13 zemích
Na oslavu stého výročí vzniku Československa lidí vysadili víc než 2200 stromů svobody ve 13 zemích. ČTK to sdělila Nadace Partnerství, která kampaň Stromy svobody 1918-2018 pořádala. Do výsadby jubilejních stromů se podle nadace zapojily tisíce lidí.
V zahraničí bylo nejvíc stromů svobody vysazeno na Slovensku, kde společné výročí budou nově připomínat v Považské Bystrici nebo Levici, rovnou stovku jubilejních lip postupně sázejí v Trnavském kraji. "Popularitě se kampaň těší i mezi komunitami ve Spojených státech," uvedli organizátoři. Československé výročí tak budou připomínat stromy poblíž sochy Antonína Dvořáka na newyorském Manhattanu, vedle monumentu Tomáše Garrigua Masaryka v chicagském Hyde Parku, v Atlantě nebo Pittsburghu.
Noc na úterý byla rekordně teplá
Mimořádně teplou noc zaznamenali přístroje meteorologů v Moravskoslezském kraji. Na mnoha místech překročily teploty i 20 stupňů Celsia, v Mošnově bylo dokonce hodinu po půlnoci i ráno 21,4 stupně Celsia. ČTK to řekl pracovník ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Noční teplota překonala i dosavadní rekord pro 30. říjen. Ten, 21,1 stupně Celsia, meteorologové naměřili v roce 2004. Na rozdíl od tohoto týdne ale v odpoledních hodinách. "Bylo enormně teplo. Podmínky pro tropickou noc ale splněny nebyly," uvedl meteorolog. V případě tropické noci nesmí teplota během celé noci poklesnout pod 20 stupňů Celsia.
Počasí ve středu
Polojasno až skoro jasno, zpočátku ojediněle mlhy, na Moravě a ve Slezsku místy i nízká oblačnost. Nejvyšší teploty 11 až 15 °C.
