Dlužník si může i při insolvenci zachránit svůj dům nebo byt
Novela insolvenčního zákona, která je účinná od června, stanoví, že dlužník v oddlužení nemusí za určitých podmínek vydat k prodeji svůj dům či byt. Novela však nestanovila způsob určení hodnoty obydlí, které podléhá této ochraně. Výpočet nyní schválila vláda a její nařízení je platné od srpna.
Takzvaná ochrana přiměřeného obydlí dlužníka se týká případů, kdy dlužník plní oddlužení pravidelnými měsíčními splátkami věřitelům podle splátkového kalendáře a zároveň prodejem svého majetku. Takový dlužník nemusí vydat insolvenčnímu správci k prodeji své obydlí, jestliže jeho reálná hodnota nepřesáhne srovnávací hodnotu stanovenou v nařízení vlády.
Kabinet argumentuje tím, že když dlužníkovi zůstanou sociální vazby a určité materiální zázemí, má větší šanci vrátit se do normálního života. Vlastní bydlení mu navíc umožní i více splácet, protože snižuje jeho životní náklady. Chráněným obydlím nemusí být jen nemovitost, tedy byt či dům, ale například i hausbót nebo karavan, jestliže dlužníkovi slouží k bydlení. Dlužník každopádně musí dané obydlí vlastnit už před zahájením insolvenčního řízení.
Výpočet hodnoty chráněného obydlí zohledňuje odlišnosti v regionech
Výpočet hodnoty chráněného obydlí zohledňuje regionální odlišnosti, velikost dlužníkovy domácnosti i vliv času na cenu obydlí, uvedla ministryně spravedlnosti za hnutí ANO Marie Benešová:
"Bude rozlišené, jestli se jedná o byt v Praze nebo někde na vesnici. Bude se stanovovat druh obydlí, rozsah ochrany obydlí, nebude to hodnota nepřiměřená, musí být obydlí přiměřené. Výslovně je upraveno, že v rámci obydlí je chráněn i pozemek."
Ochrana se bude vztahovat pouze na dlužníky s nanejvýš průměrnými majetkovými poměry, co se obydlí týče. Nikoliv tedy na dlužníky s rozsáhlejším majetkem, u nichž zpeněžením hodnotného obydlí zpravidla dojde k významnému nebo i úplnému uspokojení pohledávek věřitelů. Přiměřenost se bude posuzovat podle několika parametrů, které vychází z dat Českého statistického úřadu.
Ochrana obydlí se však nevztahuje na případy tzv. zajištěných věřitelů, tedy třeba bank, u kterých má dlužník hypotéku.
