Do programu Erasmus se zapojilo už 300 tisíc Čechů

Program Erasmus patří k velmi úspěšným programům Evropské unie. Česko se do něj zapojilo v roce 1998. Kolik studentů se do něj zapojilo? Na to se Magda Hrozínková zeptala Michala Uhla, náměstka ředitelky Domu zahraniční spolupráce, který se zabývá mezinárodními aktivitami v oblasti vzdělávání.

Zdroj: Evropská komise

Michal Uhl, archiv ČRo - Radia Praha

"Tento program má velký úspěch. Za dobu jeho fungování vycestovalo více než 300.000 lidí z České republiky. V případě vysokoškoláků bylo vloni více než 7000 studentů a studentek na zahraničním pobytu v jiné zemi. Erasmus se netýká pouze vysokoškoláků, ale je to pět sektorů. Kromě vysokoškoláků jsou to ještě mateřské, základní a střední školy. Pak je to odborná příprava - učni a odborné školy, dále již zmínění vysokoškoláci, potom je to vzdělávání dospělých, což mohou být třeba jazykovky nebo knihovny a poslední sektor je mládež, to znamená, že to jsou nějaké neformální aktivity, které se týkají mladých lidí 13-30 let."

Ale to tak vždycky nebylo, vlastně ten program Erasmus plus existuje od roku 2014. Co se tam změnilo?

"Počátky programu sahají do konce osmdesátých let. To znamená, že Evropa nebo Evropská unie slavila 30 let Erasmu s tím, že on se postupně různě přejmenovával, různě se slučoval, až po ten finální název Erasmus plus. Česká republika přistoupila až v roce 1998. V České republice slavíme dvacet let, respektive dneska už 21 let. V roce 1998 vyjížděli nejčastěji studenti inženýrství, obchodu, administrativ, jazyky, filologie a podobně. Dnes ta skladba je spíš příprava a vzdělávání učitelů, znovu obchod a administrativa. Ale nově i humanitní vědy."

A které země jsou mezi českými studenty nejoblíbenější? A naopak, z jakých zemí k nám přijíždějí studenti Erasmu?

Foto: ralmonline alm, CC BY 2.0

"Nejoblíbenější je Německo pro naše studenty, ale i řada Němců jezdí do České republiky, protože naše školy jsou kvalitní, a ta vzdálenost také hraje roli. Mohou se vracet na víkendy a podobně. To znamená: pro české studenty a studentky je nejoblíbenější Německo, následuje Francie, Španělsko, Velká Británie a Finsko. To jsou země, které jsou tradičně oblíbené. A zase z těchto zemí studenti jezdí i do České republiky. Řada studentů přijíždí i z Polska do České republiky."

Evropská unie má na studentské výměně v rámci programu Erasmus zájem a schválila mu zvýšení dotací. O jakou částku by mělo jít?

"Máme návrh rozpočtu na roky 2021 až 2027. Je to návrh Evropské komise. Ten počítá se zdvojnásobením rozpočtu. To znamená: dnes máme 14,5 miliardy euro pro celou Evropu na současný programový rámec a v novém návrhu se hovoří o třiceti miliardách euro. Evropský parlament má usnesení, že si přeje trojnásobný rozpočet na 45 miliard euro. Ten důvod je jednoduchý. Je to velký úspěch. Europoslanci jsou si vědomi toho, že to je něco, co za málo peněz dělá hodně muziky, že to přináší kvalitu do vzdělávání širokým skupinám obyvatel. A proto ten důraz je jak ze strany Evropské komise, tak ze strany Evropského parlamentu na tento program."

Foto: Tiago Pereira, Flickr, CC BY-NC 2.0

Existují také nějaké nevýhody, spojené s programem Erasmus pro studenty, pro fakulty? Mluví se ještě o tom, že české vysoké školy někdy nechtějí uznávat kredity ze zahraničí a tím pádem se studentům studium prodlužuje, a třeba studenti medicíny údajně z tohoto důvodu nechtějí moc vyjíždět, protože studium medicíny, už tak dlouhé a náročné, by se jim ještě prodloužilo. Je to pravda? Řeší se nějak tenhle problém?

"Určitě řeší. Pokud bychom se podívali na samotný program a přínosy, tak jsme dělali řadu výzkumů. Já se domnívám, že ty přínosy jsou jednoznačné a spíš bychom mohli mluvit o nějakých průvodních jevech té zahraniční zkušenosti, například odloučení, nebo ten moment vůbec se rozhodnout vyjet. To může být pro někoho trochu náročnější. V tom bych viděl nevýhody toho programu. Zároveň nevýhodou může být nějaká finanční bariéra, protože řada studentů si neuvědomuje, že to stipendium jim pokrývá ty vícenáklady. Když si třeba chtějí zvolit zemi, která je přeci jenom o něco dražší, musí mít něco málo naspořeno. Co se týče uznávání, tak si myslím, že v této oblasti školy udělaly obrovský pokrok. Je pravda, že v minulosti to problém byl, ale školy se k tomu staví čelem. Je to tedy otázka vysokých škol. Dům zahraniční spolupráce je monitoruje, audituje. Ve spolupráci s nimi pracujeme na nápravě a ten pokrok je znatelný."