Dohoda o umoření podstatné části ruského dluhu

Dohoda o umoření podstatné části ruského dluhu, která byla podepsána minulý týden během návštěvy ruského premiéra Michaila Kasjanova v Praze, je považována přes některé výhrady opozičních politiků za velký úspěch. Dostat něco z Ruska se totiž někomu jen tak nepodaří. Ani ne tak proto, že by Rusko ze zásady nechtělo, jako proto, že jeho celkový dluh 140 miliard dolarů je prostě obrovský. Po setkání premiérů obou zemí ale zaznělo ještě něco. Oba zdůraznili, že mrazivé období mezi Českem a Ruskem je minulostí a projevili především zájem o rozšíření ekonomických styků. Michail Kasjanov řekl, že jeho vláda vyzvala ruské podnikatele k větší aktivitě na společných projektech v Ruské federaci i v Česku.

"Rusko má především zájem na zlepšení své dopravní infrastruktury v nejširším slova smyslu, tedy nejen železnic, automobilové dopravy, ale i v systémech plynovodů a ropovodů. Z naší strany máme zájem o příliv investičního zahraničního kapitálu, včetně českého do ruské ekonomiky. Některé projekty jsme nyní detailně posuzovali v Praze. Jde například o společnou výrobu dopravní techniky. Nyní už v Rusku probíhá modernizace lokomotiv české výroby, existuje slibná perspektiva společné výroby trolejbusů. Možnosti jsou ale i v jiných oblastech, třeba při společné výrobě soustruhů, po kterých je poptávka nejen v obou zemích, ale i jinde ve světě," uvedl ruský premiér. Na druhé straně rovněž připomněl zájem ruských podnikatelů o privatizaci české energetiky.

"Mnozí ruští podnikatelé projevují velký zájem o účast v privatizačních tendrech v Česku. Jmenovitě je zajímá koncern Unipetrol a společnost Transgaz," řekl Michail Kasjanov a zároveň dodal, že v tomto ohledu vychází ze signálů, které dostává z podnikatelské sféry, protože sama ruská vláda do toho nezasahuje. Na další možnosti rozvoje hospodářských styků s Ruskem upozornil rovněž premiér Miloš Zeman.

Poslech v RealAudio

Miloš Zeman po jednání s ruským premiérem k rozšíření hospodářských styků by mohl přispět i způsob splácení zbytku ruského dluhu. Mimo jiné připomenul svou červnovou návštěvu v Rusku, po níž se objevily spekulace, že by Česká republika mohla opět vytvořit vlastní námořní plavbu, o kterou přišla před čtyřmi roky v důsledku čachrů Viktora Koženého.

Poslech v RealAudio

---

Od 11. září se zvyšují náklady na bezpečnostní opatření v České republice. V této souvislosti se hovoří o tom, že státní rozpočet na příští rok, který začala projednávat sněmovna, možná dozná změn. Něco už naznačil šéf sněmovny Václav Klaus, když po nedávném jednání s premiérem Milošem Zemanem řekl, že nová situace vyžaduje poněkud jinou formu spolupráce vlády a parlamentu a také vlády a opozice. O více peněz už si řeklo například ministerstvo zahraničí. Většina ekonomů si nicméně myslí, že zvýšené náklady na bezpečnostní opatření by se do státního rozpočtu neměly výrazně promítnout. Analytik Miroslav Singer si myslí, že dva zásadní resorty, kterých se zvýšené výdaje týkají, tedy vnitro a obrana, mají samy o sobě tak velké rozpočty, že si mohou dovolit mírně přerozdělit vlastní prostředky. Jako příklad rozumného uvažování uvádí Singer ministerstvo obrany.

Poslech v RealAudio

Miroslav Brabec, analytik Societé Génerale, zase upozorňuje na to, že bezpečnostní opatření přijaly v mnoha případech jednotlivé podniky a ty také zvýšené náklady samy uhradí.

Poslech v RealAudio

---

A na závěr ještě pravidelný pohled do kursovního lístku České národní banky na čtvrtek 18. října. Euro 33 korun, 46 haléřů. Dolar 37 korun.