Domácí násilí se mění: častěji se řeší násilí na seniorech i nepravé oběti

Ilustrační foto: Český rozhlas

Více než 10 700 osob už vykázali policisté z bytu kvůli domácímu násilí, 13 procent pak opakovaně. Zákon, který to umožňuje, vstoupil v platnost v lednu roku 2007. Co se od té doby změnilo? Na to se dnes zaměříme v rubrice Panorama.

Ilustrační foto: Český rozhlas
Za téměř deset let, kdy zákon funguje, zaznamenali lidé, kteří se domácím násilím zabývají, několik trendů a změn. Stává se, že vážné případy jsou bagatelizovány a naopak lehčí přeceňovány. Objevují se také případy falešných obětí nebo obětí nepravých, tedy lidí, kteří jsou přesvědčeni, že je jim ubližováno, ačkoliv to tak ve skutečnosti není. Nově se podle prezidentky Bílého kruhu Petry Vitoušové řeší také případy v romské komunitě, která bývala velmi uzavřená, nebo mezigenerační násilí, například násilí na seniorech. Objevují se také jiné formy násilí, než je brutální fyzický útok.

Policisté prověřují i anonymní oznámení

Odborníci, kteří se případům domácího násilí věnují, se tento týden sešli na semináři na půdě Poslanecké sněmovny. Byla mezi nimi i Alena Skoumalová, vedoucí policejní jednotky proti domácímu násilí z Brna. Upozornila také na problematické případy domácího násilí z hlediska jejich rozpoznání i řešení.

V jaké fázi se na vás nejčastěji obracejí lidé s tím, že by chtěli nahlásit domácí násilí? A jsou to oběti nebo třeba jejich blízcí?

Alena Skoumalová,  foto: ČT
"Nejčastěji se na nás obracejí oběti. Matky, které mají děti, a začne doma docházet k fyzickému násilí před nimi. To násilí může trvat i několik let, protože násilník vidí, že se mu to daří a nátlak zvyšuje, ale jakmile dojde k napadení matky před dětmi nebo násilná osoba napadne i děti, tak pak se na nás matky obracejí. To je jedna věc. Potom se také dozvídáme o případech tak, protože lidé už hodně o domácím násilí vědí, že přicházejí anonymní oznámení. My je ale stejně prověřujeme. Lidé se také obracejí na sociální odbory, pokud probíhá domácí násilí v rodině s dětmi, tak třeba pošlou oznámení třeba sousedé. Pokud je násilí pácháno na seniorovi, obrátí se na nás třeba jeho kamarád. Často nám to někdo oznámí, aniž by o tom člověk, kterého se to týká, věděl. Dost často nás takto kontaktují terénní sociální pracovníci."

Vy jste hovořila o tom, že problematická jsou opakovaná oznámení, která následně oběť odvolá. Předpokládám ale, že policisté za ní vždy jedou jednou, i když je to poněkolikáté. Co můžou takové oběti nabídnout?

Ilustrační foto: Jason Nelson/Stock.XCHNG
"To bývá často tak, že zavolá někdo jiný, než sama oběť a ta vám už na místě říká, že to nechce řešit. Nebo to bývá tak, že oběť zavolá ve chvíli, kdy má z partnera strach, kvůli tomu, že se něco teprve stane. Pak to ale nechce řešit. To bývá tak, že tam jedeme opakovaně, ale v té první chvíli, když jsme se snažili se do problému v rodině vložit, tak se nám to nedaří."

A co může policista udělat proto, aby se mu to podařilo?

"My si pak tu rodinu hlídáme. To znamená, že se spojíme s orgánem sociálně právní ochrany, případně se školou, abychom zjistili, zda děti nemají nějaké problémy. Samozřejmě po tom incidentu, třeba za den nebo dva, tu napadenou osobu kontaktujeme mimo domácí prostředí. Navštívíme ji někde, kde není ta násilná osoba. My samozřejmě hned při příjezdu policie oddělujeme násilnou a ohroženou osobu, ale u obětí, které mají strach řešit problém přes policii, aby se to násilná osoba nedozvěděla, tak to děláme tímto způsobem."

Typická oběť není

Ilustrační foto: YouTube
Kdo jsou vůbec oběti domácího násilí? Podle poslance Zdeňka Ondráčka z KSČM, který spolu s Helenou Válkovou z hnutí ANO, převzal nad seminářem záštitu, typická oběť vlastně neexistuje:

"Typická oběť domácího násilí není, není ani typický pachatel domácího násilí. Nevyhýbá se to žádné věkové skupině, pohlaví, není to rozlišeno vzděláním ani regionem. Predikovat a říci, kdo bude obětí a kdo pachatelem, je velice složité. Máte některé, řekněme profese, u kterých leze očekávat vyšší míru viktimizace, ale u domácího násilí to možné není."

Nynější postupy proti domácímu násilí fungují podle účastníků semináře dobře. Nutné je ale vzdělávání policistů, soudců i zdravotníků, právě oni se často s obětí setkávají jako první a leckdy nevědí, jak s ní pracovat. Kromě policistů se oběti domácího násilí mohou obrátit i na jiné organizace. Bílý kruh bezpečí provozuje i bezplatnou nonstop linku 116 006. Kvůli domácímu násilí na ni v minulém roce volalo více než 1 800 lidí.