Dvě zapomenuté události 14. října 1918

T. G. Masaryk

Se vznikem samostatného Československa si lidé spojují datum 28. října, ale již o čtrnáct dní dříve - 14. října - došlo ke dvěma důležitým událostem, které vznik ČSR ovlivnily a na něž se v této souvislosti spíše zapomíná: ke generální stávce a prohlášení Prozatímní československé vlády v čele s Tomášem Masarykem. O 14. říjnu jsou následující minuty Historických obzorů.

Národní divadlo, 1918
Čtrnáct dní před vyhlášením samostatného Československa bojovalo civilní obyvatelstvo českých zemí s mocným nepřítelem - hladem. Tento válečný fenomén také stál za - podle některých historiků v minulosti přeceňovanou událostí - celonárodní stávkou 14. října, která byla zaměřena proti vývozu obilí a potravin z českých zemí. Co se v tento den stalo přibližuje historik Robert Kvaček:

"Rakouské zázemí se zhroutilo, zásobovací situace byla tristní, hlad všude a zvláště ve Vídni. Hlad je takovou výbušnou látkou revolucí; ve Vídni se obávali, že když se bude ještě více hladovět, bude zle i politicky. Proto se snažili stahovat potraviny z míst, kde ještě nějaké byly. Proti tomu se postavila Socialistická rada, ustavená počátkem září, což byla instituce dvou socialisticky zaměřených stran: sociální demokracie a Českoslovanské socialistické strany. Ve svém vlivu Socialistická rada těžila z dobového sociálního napětí, v němž se to socialistické stávalo velmi módním heslem, které mělo málo konkrétní obsah, ale povzbuzovalo nebo vytvářelo naděje. Situace byla z hlediska zásobování o to vážnější, že Čechy, jakož i jiné části monarchie, trpěly těžkou epidemií chřipky. Denně umíraly stovky lidí a bědná vyživovací situace tomu přispívala."

Socialistická rada se v této situaci rozhodla, že zareaguje stávkou. Tento krok ale nekonzultovala s oficiálním českým politickým orgánem, jímž byl od poloviny července obnovený Národní výbor. Socialistická rada chtěla podle profesora Roberta Kvačka upevnit své postavení a zároveň dát najevo, že má v českých zemích velmi silný politický vliv:

"A tak rozhodla uspořádat generální stávku, do níž vložila i jistý politický obsah. Ty proklamace - zprvu oběžníky -, které byly pro tuto stávku vypracovány, obsahovaly i myšlenku proklamace nezávislého českého státu. Ta proklamace pak ještě byla korigována, stát byl zaměněn za pojem republika a proklamace, definitivně hotová 12. října, měla velmi patetický tón, o což se zasloužil František Soukup, který ovšem v akčním výboru, který stávku připravoval, nebyl. Jinak to byl jednatel Národního výboru. Jak to pak dopadlo? 14. října byla stávka proti vývozu potravin úspěšná. Téměř všude se zastavila práce, téměř ve všech podnicích v českých zemích a nemálo i na Moravě, Slezska se to příliš nedotklo, a protestovalo se. Jinak to ovšem vypadalo s politickou částí stávky. V Praze se socialistickým předákům nepodařilo ovládnout střed města, protože na to byla policie spolu s vojskem připravená, obsadila Václavské i Staroměstské náměstí, takže politicky se řečnilo, sice velmi radikálně, ale bez oné proklamace se řečnilo na okraji Prahy: na Vinohradech, v Nuslích apod.,"

říká Robert Kvaček s tím, že bychom ale neměli zapomínat na druhý - mezinárodní - aspekt 14. října:

"14. října byla především prohlášena Prozatímní československá vláda. to se stalo z toho důvodu - Beneš se kvůli tomu dokonce vrátil předčasně z jednání v Itálii -, že v Paříži vznikla obava, že mírová jednání, která vede Wilson s Ústředními mocnostmi, mohou ještě zachovat při životě Rakousko. Wilson totiž neodpovídal Rakousku na mírové nabídky a korespondovat si pouze s Německem. Obava, že tady na západě jsou stále ještě vlivní protektoři Rakouska vedla české politiky v Paříži k apelu na Beneše, aby se rychle vrátil z Říma a něco udělal. A on zařídil, to je taková dost zajímavá epizoda, tou vás nebudu zdržovat, že československá vláda, která měla tři lidi, dohoda o ní byla již ze 26. září mezi Masarykem a Benešem, že ta vláda byla uznána Francií. Beneš v noci na 14. října přinesl francouzskému státnímu tajemníkovi Barthelotovi, po dohodě s ním, návrh této vlády a tato byla uznána. Ačkoliv se původně počítalo s tím, že bude vyhlášena až na výročí Bílé hory 8. listopadu," uzavírá historik Robert Kvaček.