Kniha brněnských historiků přináší nová fakta o podílu krajanů v USA na vzniku samostatného Československa

Vznik samostatného Československa v roce 1918 bereme už dávno jako historický fakt. Zdánlivě tak samozřejmý, že o něm není třeba nijak zvlášť přemýšlet. Přesto se i po devadesáti letech objevují nová fakta a souvislosti. Dokazuje to i kniha Krajané v USA a vznik ČSR v dokumentech a fotografiích. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Ctěný pane Šindelář,

ač nemám žádnou sběrací listinu, ani žádný do našich domovů nezavítal vybírat Národní daň, vzal jsem na sebe ten úkol a jako Čech sám dávám pět dolarů, Frank Břeska dvacet dolarů a Josef Kotrba pět dolarů. Dohromady zasílám vcelku třicet dolarů. Račte kvitovat a zaslat na patřičné místo. Nebejt té nemoci, bylo by se sebralo mnohem více.

Ve vší úctě John Kubeš, jednatel Katolíka.

Olivia, Minnessotta, 30. listopadu 1918

František Hanzlík (vlevo) a Václav Vondráček, foto: autorka

I takový rukou psaný lístek se podařilo najít v archivu univerzity v Chicagu. Jako stovky dalších dokumentů, fotografií a knih ho tam objevili František Hanzlík a Václav Vondráček z brněnské Univerzity obrany. Vojenští historici tu v rámci svého vědeckého výzkumu hledali doklady o tom, jak čeští krajané ve Spojených státech pomáhali ke vzniku samostatného Československa. Doc. Hanzlík říká, že tato pomoc rozhodně nebyla malá:

"Přesvědčili jsme se o tom při svém pobytu v Archivu Čechů a Slováků v zahraničí, který je na univerzitě v Chicagu. O tom archivu málokdo ví, i podle knihy jsme byli jediní návštěvníci, kteří v tomto archivu byli. A tam se nám podařilo nalézt nové dokumenty o pomoci našich krajanů ve Spojených státech amerických po celou dobu první světové války, ale i po první světové válce, a dokonce i v období války druhé."

Podle sčítání lidu žilo na počátku 20. století ve Spojených státech kolem půl milionu českých krajanů. V samotném Chicagu, které bylo po Praze považováno za druhé největší české město, jich bylo více než sto tisíc. Už v 19. století se sdružovali v krajanských spolcích a naděje na vznik samostatného českého státu vedla ke vzniku dalších organizací.

"Na počátku války vzniklo České národní sdružení, což byla organizace, která svým způsobem zastřešovala pomoc, která byla získávána po Spojených státech amerických. Byly to zejména finanční prostředky, kterými byla podporována hlavně československá zahraniční akce v čele s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem. Na počátku války Masaryk požadoval po krajanech částku asi padesát tisíc dolarů. Podle jejich tehdejších vyjádření to byla částka, kterou nemohou nikdy sehnat. Realita byla nakonec taková, že v letech 1916, 1917 a 1918 se ty částky pohybovaly do sto tisíc dolarů, potom přes sto tisíc dolarů, a celková částka, která je na jednom dokumentu Českého národního sdružení, byla milion sto osmdesát sedm tisíc dolarů. To je obrovská částka, protože jsme našli jiný dokument, kde za tři sta šedesát dolarů bylo vytištěno deset tisíc knih."

Finanční příspěvky na podporu československé zahraniční akce posílali krajané z celých Spojených států. "Obětujte cent na osvobození staré vlasti z drápů Rakouska! Kupte si Národní kolek" - vyzývalo je Národní sdružení v Americe. Češi pořádali i dobročinné bazary, přednášky a koncerty. Jejich výtěžek byl také využit k propagaci vzniku samostatného Československa:

"Značné částky stálo vydávání časopisu Le Nation Tchèque ve Francii a další propagační akce. V desetitisícových nákladech byly například vydávány známé Preissigovy válečné plakáty. Dále pak byly tyto částky použity na pomoc našim zajatcům v Rusku, v Srbsku i v jiných oblastech ve světě."

Právě pomoc českých krajanů válečným zajatcům, z nichž se později vytvořily Československé legie, patří k méně známým kapitolám vzniku samostatného Československa. Organizovala ji národně socialistická Beseda J. V. Frič. Češi v Americe zajatcům posílali peníze, krajanské tiskoviny, ale i tabák a oblečení. Sami také do legií jako dobrovolníci vstupovali. Hlásili se do nich hlavně členové Sokola. Vojenský výcvik přitom získávali v československém vojenském táboře ve Stamfordu. Zde také vznikla první vlajka budoucího československého státu - čevenomodrobíle pruhovaná se čtyřmi hvězdami, které znamenaly Čechy, Moravu, Slezsko a Slovensko. Za vůdce tohoto státu byl od počátku ve Spojených státech považován T. G. Masaryk:

"Ještě v době, kdy nebyla vyhlášena válka, ale schylovalo se k ní, se už ti krajané aktivizovali, zejména v New Yorku a Chicagu. A tam jsme našli dokumenty a doklady o tom, že jednoznačně a bez jakýchkoliv pochybností byl už tehdy Masaryk uznán za vůdce zahraničního odboje. A v době, kdy se dostal do Spojených států amerických, v květnu r. 1918, ho vítalo - to je na dnešní dobu téměř nepředstavitelé - na dvě stě tisíc lidí."

Politické uspořádání v Americe zřejmě také Masaryka ovlivnilo v úvahách, jak by měl budoucí československý stát vypadat:

"Na začátku války si kladl otázku jak dál. A na začátku války pouze on a Karel Kramář dospěli k názoru, že další vývoj našeho národa v rámci Rakouska-Uherska možný není. A proto se postavili na pozice jeho rozbití, ale každý z jiné polohy. Kramář uvažoval o vytvoření známé Slovanské říše, kdežto Masaryk uvažoval nejdříve o vytvoření království. Až někdy kolem r. 1915 se začalo uvažovat o jiné možné variantě. Dokonce jsem viděl dokumenty o jednání v Ženevě v říjnu /1915/, když se jednalo o tom, zda to bude království. A teď nevím, jestli to byl Kramář nebo kdo - říkal, že kdybychom měli dostat samostatnost, tak spolknou i toho krále. Že by přistoupili eventuálně i na tu monarchii."

Křest knihy, foto: autorka

Na to, že Československo bude republikou, měli podle historiků vliv hlavně Češi žijící ve Spojených státech. Nabízí se samozřejmě otázka, zda by samostatné Československo vůbec vzniklo, nebýt pomoci ze zahraničí a zejména z USA:

"Podle mého odhadu by Československo bez americké pomoci asi velice těžko vznikalo, protože tato pomoc byla jen jedna část působení krajanů. Ovšem další, a myslím, že stejně podstatná, bylo působení na americkou vládu. Naši krajané tam měli velmi propracovaný systém, kde i pomocí tiskovin byli vyzýváni všichni krajané, kteří znají svého senátora a někoho, kdo působí ve vládě, aby jejich prostřednictvím lobbovali za to, aby se Spojené státy americké přiklonily k rozbití Rakouska-Uherska a ke vzniku republiky. A to se už v létě 1918 fakticky podařilo."

Výsledkem bádání Františka Hanzlíka a Václava Vondráčka v amerických archivech je nová kniha Krajané v USA a vznik ČSR. V těchto dnech ji doplňuje i výstava, kterou uspořádalo Americké centrum v Praze.

---