Ekonomická část hodnotící zprávy Evropské komise českou politickou špičku zklamala

Hodnotící zpráva o stavu připravenosti České republiky na vstup do Evropské unie se setkala s ostrými reakcemi českých politiků. Připomenu, že Česko skončilo v hodnocení kandidátských zemí až ve třetí skupině, i když letošní zpráva Evropské komise vyzněla podle očekávání mnohem lépe, než loni. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.

vlajka EU a ČR

Ze skupiny kandidátských zemí jsou nejlépe hodnoceny Kypr a Malta, ve druhé je Polsko, Maďarsko a Estonsko, ve třetí Česko a Slovinsko. Toto pořadí zarazilo i komisaře pro rozšíření Evropské unie Güntera Verheugena. Experti, kteří pořadí vypracovali, se podle něj u ČR obávají zejména dopadu dřívějších špatných bankovních úvěrů na veřejné finance. Vidí hospodářské oživení, ale přesto neoznačují Česko za tak silnou tržní ekonomiku, aby mohla snést nápor jednotného trhu Evropské unie.

Premiér Miloš Zeman i předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus shodně kritizovali především ekonomickou část zprávy. Ta pro ně byla zklamáním. Miloš Zeman se podivoval nad tím, že podle stupně vývoje tržního hospodářství se Česko zařadilo až do třetí skupiny.

"Jestliže u nás v podstatě již od roku 1996 vypukla ekonomická krize a jestliže jsme dokázali tuto krizi vyrovnat, to znamená, dosáhli nulového růstu v roce 1999 a teprve v prvním pololetí tohoto roku bylo dosaženo ekonomického oživení, měřeného 3procentním růstem HDP, pak si dokáži, přesto, že tuto větu pokládám za podivnou a trochu komickou, představit jisté časové zpoždění mezi vnímáním ekonomické dynamiky a mezi reálným stavem."

Václav Klaus si rozhodně nemyslí, že by pro Česko zpráva vyznívala příznivě. Naopak se obává, že může zhoršit jeho mezinárodní pověst. Jako příklad uvedl způsob kritiky novely zákona o centrální bance.

" Novela zákona o centrální bance je jedno z klasických nedorozumnění. Já si myslím, že tato zpráva více odráží vnitrostátní politické půtky, než skutečnou analýzu situace v České republice. A já myslím, že půtka o Českou národní banku je klasickou politickou půtkou v zemi, ale myslím, že nepatří do takovéto neutrální zprávy."

Proti této novele vystupuje již dlouho opozice. Vytýká jí, že omezuje nezávislost centrální banky a je protiústavní. Místopředseda lidovců Cyril Svoboda právě na tomto příkladu dokumentoval objektivitu zprávy.

"Čím má být Česká národní banka chráněna, přece především svým ústavním postavením, aby bylo jisté, že bude vždycky nezávislá. S tím nemá nic společného žádné lobování do Bruselu. Já kdybych seděl v Bruselu a viděl totéž, tak bych byl velmi kritický také."

Ministr zahraničí Jan Kavan kritikům oponoval. Upozornil, že zpráva se musí hodnotit jako celek.

"Pro posouzení takovéhoto stupně připravenosti je třeba brát v potaz všechny aspekty, to znamená plnění politických kritérií, ekonomických kritérií i naší schopnosti převzít a plnit závazky vyplývající z členství. Nelze tedy jednoduše vytrhnout jednu kategorii nebo dokonce jednu subkategorii z celkového kontextu."

Negativní reakce na zprávu z české strany jsou pro komisaře Güntera Verheugena nepochopitelné. Uvedl, že ve srovnání s posudky na ostatní kandidáty je Česko letos v čele. Má všechny předpoklady pro vstup do Evropské unie po roce 2002. Zvýšila se makroekonomická stabilita, roste výkonnost hospodářství i příliv zahraničních investic. Experti podle jeho slov upozorňují, že vláda musí dokončit privatizaci velkých průmyslových podniků a bank, které jsou odkázané na státní pomoc. Až se tohle dodělá, česká ekonomika bude patřit mezi nejlepší v celé střední a východní Evropě, řekl Vergeugen.