Ekonomika

Ekonomika

Je známým faktem, že pro každou vyspělou ekonomiku jsou zcela nepostradatelné malé a střední podniky. Například v zemích Evropské unie jejich podíl na tvorbě hrubého domácího produktu přesahuje 60 procent. Česko unii v tomto ohledu rychle dohání. Dnes už malé a střední podniky vytvářejí skoro polovinu hrubého produktu. Z různých stran ale stále znějí nářky, že na rozdíl od západní Evropy je v Česku podpora tohoto podnikatelského stavu hodně mizivá. Tématu malého a středního podnikání bylo věnováno i nedávné sympozium, které pořádala v Královském pivovaru Krušovice nadace Konrad Adenauer Stiftung pod záštitou výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny. Dosti početnou skupinu účastníků tvořili na sympoziu představitelé finančních kruhů. Právě na jejich adresu bývá směrováno nejvíce stížností. Zejména velké banky zachovávají podle kritiků stále velkou, až nepatřičnou opatrnost při poskytování úvěrů a firmy tak nemají možnost opatřit si peníze pro další rozvoj. V bankovním sektoru je přitom v současné době hodně volných finančních prostředků, což potvrzuje i hlavní ekonom České spořitelny Pavel Kysilka, bývalý viceguvernér České národní banky.

zdroj: EK

"Na rozdíl od začátku devadesátých let - a to je určitě velké pozitivum - zde dnes máme silný, zdravý a konsolidovaný bankovní sektor. Banky jsou dnes zdrojově velmi dobře vybaveny. Velikost volné likvidity v českém finančním sektoru, tedy nejen v bankovním, se pohybuje mezi 700 až 800 miliardami korun. To je fascinující číslo. Jsou to ale peníze, které se otáčí na naprosto jiném trhu než je segment malých a středních firem nebo i velkých firem. Jsou to peníze, které se točí v pokladničních poukázkách České národní banky, ministerstva financí, popřípadě ve vládních obligacích. Ukazuje se tedy, že je zde přetlak likvidity, že banky mají velké a silné vybavení a určitě i chuť financovat ekonomiku, ale z nějakých důvodů k tomu nedochází."

Důvodů by se samozřejmě našlo víc. Pavel Němejc z HVB Bank vidí jeden z nich například v nízké věrohodnosti investic menších firem.

"K nám chodí podniky, které ten projekt nemají připravený a my jim říkáme, že ho proto nemůžeme financovat. Pak podniky tvrdí, že nemají podporu."

V tomto ohledu možná také působí jeden velký handicap, který mají české firmy dokonce i vůči firmám v Polsku či Maďarsku. Období komunismu narušilo kontinuitu malého a středního podnikání silněji než jinde, protože režimu se podařilo potlačit téměř stoprocentně jakékoliv aktivity na privátní úrovni. Nedostatek zkušeností je prý stále patrný. Zároveň je ale podle Pavla Kysilky krátká historie malého a středního podnikání z pohledu bank rovněž handicapem.

"Jako bankéř to cítím velmi silně. Pokud přijde firma i se zajímavým projektem a nemá historii, tak určitě její důvěryhodnost v očích bank není tak vysoká, jako ve chvíli, kdy se jedná o firmu, která v daném regionu funguje desetiletí nebo dokonce staletí."

foto: Evropská komise

Účastníci Krušovických rozhovorů se ale v podstatě shodli v názoru, že hlavním problémem středního podnikatelského stavu dnes už není otázka financí. Jak řekl Radiu Praha Jaroslav Zvěřina, místopředseda Výboru pro evropskou integraci Poslanecké sněmovny, rozvoj podnikání brzdí především celkové málo kultivované právní prostředí v zemi.

"Ta podporu musí spočívat v tom, že vytvoříme transparentní hospodářské prostředí, které bude ke všem spravedlivé a které bude hlavně fungovat. Prostředí, ve kterém se podnikatel může spolehnout na výkony státu v těch základních oblastech, jako je vymáhání práva, v řádné funkci ekonomických institucí, které mají dělat podnikatelům servis. A pak je tady otázka rovnosti zacházení. Naši malí a střední si velmi často stěžují, že ti velcí mají daleko lepší podmínky pro svou práci. Mají spoustu daňových a jiných výhod, poskytují se jim všelijaké úlevy, zatímco tomu malému se neposkytne nic. On musí všechno zaplatit. Já bych tedy neviděl řešení v nějakých cílených podporách pro malé a střední podnikatele. Ty jsou jistě také nutné, ale tam je to limitováno výkonností hospodářství. Státní rozpočet prostě není nafukovací."

Také Pavel Hrdina, advokát z Rokycan, považuje za žábu na prameni státní správu. Komplikované už je založení firmy a získání živnostenských oprávnění. Zdlouhavé procedury brání podniku v rychlém startu. Nejhorší je, že se nepředvídatelně mění pravidla hry.

"Úřady, ať jsou to soudy nebo třeba živnostenský úřad, rády tyto podmínky rozšiřují. To znamená, že vy se třeba po půl roce dozvíte, že přibyl další doklad, který ten úřad požaduje. A to je netransparentní. Vy vlastně nemůžete předvídat, na základě jakých pravidel se na hřišti hraje. Rozhodování úředníků se samozřejmě mění také často podle nálady. To už nemá se zákonem co dělat, to jde mimo. Vy jste ten, kdo prosíte. Vy těm podmínkám, které po vás chtějí, i když jsou svévolné, se snažíte vyhovět. A tím se deformuje celý právní řád."

Pavel Hrdina svými slovy vlastně nepřímo naznačuje, jak vzniká korupční prostředí. Mnozí podnikatelé proto doufají, že po vstupu Česka do Evropské unie bude státní správa nucena postupně se přizpůsobit tamnímu standardnímu chování.