Ekonomika
Škody, které po celém světě působí počítačové viry nebo tzv. hackeři, stále rostou. Je to prostě žhavý problém doby, vyvolaný obrovským rozmachem informačních technologií v uplynulém desetiletí. Česká republika samozřejmě vletěla v tomto ohledu do ringu zároveň s ostatními vyspělými zeměmi světa.
Škody, které po celém světě působí počítačové viry nebo tzv. hackeři, stále rostou. Je to prostě žhavý problém doby, vyvolaný obrovským rozmachem informačních technologií v uplynulém desetiletí. Česká republika samozřejmě vletěla v tomto ohledu do ringu zároveň s ostatními vyspělými zeměmi světa. Úkolem číslo jedna se stává ochrana jednotlivých počítačů i systémů před útoky zvenčí. Jak uvádí Pavel Baudyš, ředitel společnosti Alwil Software, především firmy a instituce už přestaly nebezpečí podceňovat.
"Já si myslím, že ten stav je obdobný jako v okolních zemích. Obecně jsou počítače ve firmách a institucích na tom rozhodně lépe než domácí počítače, protože pro firmy a instituce začal už být stav až kritický. A tak se administrátoři sítí začali problémem zabývat víc než před několika lety."
Jak známo z třetího Newtonova zákona, akce a reakce jsou síly stejné, ale opačného směru. Sofistikovaní útočníci mají ovšem pořád jistý náskok. Obránci, tedy tvůrci antivirových programů, různých firewallů a jiných zabezpečovacích systémů, musejí tento náskok neméně sofistikovaně dohánět. Vyčíslit vznikající škody přesnou částkou ale není podle Pavla Baudyše možné.
"Škody se vyčíslují velice špatně. Jednak to mohou být přímé škody, které spočívají ve smazání nějakých souborů. Daleko horší ale mohou být škody, které jsou způsobeny třeba únikem nějakých dat, popřípadě ztrátou důvěryhodnosti firmy či instituce."
Pojišťovny se krytí tzv. kybernetických událostí vesměs zdaleka vyhýbají. Kvůli vysoké rizikovosti a složitosti prokazování výše škody neuvažuje o změně postoje Česká pojišťovna a jak potvrdil mluvčí Alianz Milan Káňa ani mezi službami této pojišťovny taková nabídka není.
"Jedná se o oblast, která je velmi málo prozkoumaná a také málo ovlivnitelná. V tuto chvíli neexistují ještě naprosto dokonalé antivirové programy apod."
Je zřejmé, že české firmy se budou muset i nadále chránit před škodami výhradně vlastními silami. Otázkou nicméně zůstává, zda je dražší platit za zdokonalování bezpečnostních systémů ve firmě nebo zda platit případné enormně vysoké pojistné.
Škody ale vznikají i jinak. Mohou je totiž způsobit nevyžádané, nechtěné e-maily, čili spamy. A nejen proto, že v sobě mohou skrývat viry nebo různé špionážní prográmky. Ředitel internetové firmy Globe Internet Jakub Ditrich říká, že spam je v Česku problém jako jinde ve světě. Největší škody podle něj vznikají v Česku kvůli zatím nejrozšířenějšímu způsobu připojení k internetu.
"Ty škody se většinou odhadují podle toho, kolik stojí příjemce nevyžádané pošty vlastně její fyzické přijetí. Vyčíslit se to rozhodně nedá. Na tak tenký led bych se nepouštěl. Ale rozhodně to jsou statisíce minut měsíčně, kdy uživatelé, kteří používají modem pro připojení k internetu - což je stále nejčastější metoda připojení v České republice - zaplatí při stahování telekomunikační poplatky za zprávy či přílohy, které si nevyžádali."
Firmy ovšem mohou přicházet o peníze, i když mají pevné připojení k internetu. Jejich zaměstnanci v pracovní době spamy čtou či vymazávají. Nemluvě o tom, že přehršle spamů dokáže pěkně znepřehlednit orientaci v došlé poště. Je rovněž nutné vydávat další prostředky na programy, které nevyžádanou poštu automaticky vytřídí. Nechtěných e-mailů přitom každoročně rychle přibývá, a úměrně tomu, jak uvádí Jakub Ditrich, se zvyšuje i potřeba ochrany.
"Konkrétně v naší společnosti, která provozuje asi půl miliónu mailových stránek pro své klienty, zavádíme na poštovním serveru opatření, která se snaží minimalizovat počet nevyžádaných zpráv, které lidi dostanou. To znamená, že tam jsou nějaké inteligentní filtry, které už podle hlavičky zprávy dokáží s velkou pravděpodobností odhadnout, že se jedná o spam. Pokud si zákazníci zapnou tuto ochranu, měl by být počet nechtěných zpráv radikálně nižší."
Mnohý Čech z vlastní zkušenosti potvrdí, že drtivá většina spamů přichází ze zahraničí. Jakub Ditrich ale oponuje.
"To není vůbec pravda. Existuje spousta českých subjektů, které tuto formu využívají. Naopak, tím že Česká republika je trochu pozadu například za Spojenými státy, dá se říci, že úspěch těch spamů je vyšší. Zvláště u uživatelů-začátečníků, kteří klikají na všechno, co dostanou."
V Česku stejně jako ve světě je zasílání spamů nelegální. V této souvislosti vyvstává například choulostivá otázka, jakým způsobem se e-mailová adresa dostala do databáze odesílatele. Na druhé straně ale leckterý adresát asi potvrdí, že není spam jako spam. Některý může být třeba pro příjemce skutečně velmi zajímavý, užitečný či nějak inspirující. Neškodí ovšem si také připomínat, že podle americké poradenské firmy Ferris Research působí spamy celosvětově škody asi za na patnáct miliard dolarů, jakkoli můžeme brát toto číslo s rezervou.
