Ekonomika
Léta se o stavu veřejných financí hovořilo jen kriticky, ale v podstatě nikdy nikdo nepřišel s nějakým kloudným návrhem či projektem, co s tím vlastně dělat. Poté, co vláda zveřejnila svou představu o reformě, se ale situace změnila a s různými nápady se roztrhl pytel. Bezesporu největší pozdvižení vyvolala myšlenka předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého na plošnou a rovnou sociální dávku.
Léta se o stavu veřejných financí hovořilo jen kriticky, ale v podstatě nikdy nikdo nepřišel s nějakým kloudným návrhem či projektem, co s tím vlastně dělat. Poté, co vláda zveřejnila svou představu o reformě, se ale situace změnila a s různými nápady se roztrhl pytel. Bezesporu největší pozdvižení vyvolala myšlenka předsedy poslaneckého klubu ODS Vlastimila Tlustého na plošnou a rovnou sociální dávku. Všechny dosavadní sociální dávky - a že jich je celá řada - by byly zrušeny a místo nich by se všem lidem bez ohledu na jejich sociální postavení vyplácel od 18 let až do smrti jeden stejně vysoký příspěvek. Tlustý ho pro současnou dobu vypočítal na zhruba čtyři tisíce korun měsíčně. S touto částkou by lidé mohli nakládat podle vlastního uvážení. Spořit ji pro různé životní situace, jako je nezaměstnanost, nemoc nebo stáří, popřípadě ji hned utratit. Podle Tlustého by výdaje státu na sociální dávky byly stejné jako dnes, ušetřilo by se ale na úřednících, kteří se nyní zabývají rozdělováním různých sociálních dávek. Prý se jedná až o 50 tisíc lidí. Jak ale uvedl Vlastimil Tlustý pro Radio Praha, hlavním smyslem jeho návrhu je motivovat lidi k aktivitě, samostatnému a odpovědnému rozhodování o vlastním osudu.
"Přináší to motivaci k práci, staví to každého do situace, kdy si o svém štěstí rozhoduje sám a důsledky toho také nese sám. Za další, že pro všechny životní situace a pro všechny občany to vlastně vytváří rovné podmínky. To všechno jsou pilíře, na kterých to stojí."
Nápad Vlastimila Tlustého zrušit všechny sociální dávky, důchody a nemocenskou a přenechat plně odpovědnost za vlastní osud jen na občanovi je určitě radikální a neotřelý, a to nejen v českém, ale i světovém kontextu. Zazněly názory, že pokud by vyšel, je na Nobelovu cenu. V opačném případě by prý byl důvodem ke státnímu převratu. Negativní reakce na Tlustého vystoupení jasně převažují. Šéf poslaneckého klubu ODS ale nachází i zastánce. Třeba ředitele Liberálního institutu Miroslava Ševčíka.
Za velmi dobrý považují někteří odborníci nápad sjednotit všechny sociální dávky. Jednodušší systém by preferovala i analytička České spořitelny Helena Horská.
"Myslím si, že by se měl vytvořit jistý balíček sociálních dávek, tedy zreformovat současný systém, který je velmi složitý a administrativně náročný. Pokud bychom sjednotili sociální dávky a převedli jejich správu na obce, ty by byly s to za předem daných podmínek zjistit opravdu ty osoby, které potřebují sociální pomoc. To jest, že sociální dávky by měly zůstat adresné a měly by být určeny pouze pro ty, kdo je potřebují a také, kdo si je zaslouží. Znamenalo by to třeba zavést veřejně prospěšné práce za sociální dávky."
Helena Horská tím ale zároveň ukazuje na jednu zásadní slabinu návrhu Vlastimila Tlustého, totiž, že sociální dávky by měly dostávat pouze potřební lidé.
"Paušální sociální dávky nerespektují základní principy sociální pomoci. Souhlasím s názory ostatních ekonomů, že zavedení plošné dávky by zvýšilo spotřebu a ne úspory."
Jinými slovy řečeno, v té podobě, v jaké byl návrh předložen, nelze zajistit, aby každý příjemce dávky se skutečně snažil si ji uspořit na horší časy či na stáří. Každý peníz navíc je samozřejmě velmi příjemný, zejména pro lidi s nízkými příjmy nebo pro ty, kteří nejsou vůbec ochotni pracovat. A těch je podle sociologů v každé společnosti jedno až dvě procenta. Lidé s průměrnými a vyššími příjmy by určitě spíše uvítali snížení daňového zatížení. Je zde ale i problém s lidmi, kteří by pracovat chtěli, ale prostě nemohou, třeba invalidé. Tlustého návrh zkrátka vyvolává dost otazníků. On sám považuje za důležité, že o návrhu se alespoň diskutuje a že vlastně z ideologického hlediska není extremistický.
"Já jsem rád, že to reakce vyvolalo. Za druhé, něco říkám jenom těm reakcím, které mají racionální jádro a nic neříkám urážkám a nálepkování, kterého se objevilo hodně. Musím přiznat, že jsem čekal těch racionálních reakcí víc a je pro mě trochu překvapivé, že se objevují extrémní reakce z obou konců. To znamená na jedné straně obviňování, že je to příliš pravicové a na druhé straně, že je to příliš levicové. To je sice také nálepkování, ale zároveň to ukazuje, že když je návrh kritizován z takto extrémně protichůdných pozic, tak to dává slušnou naději, že jde ve skutečnosti o návrh ležící dost uprostřed."
Vlastimil Tlustý zároveň připomíná, že probíhající diskuse mu připomíná rok 1996, kdy ODS přišla s návrhem na všeobecnou rovnou daň. Také tehdy zaváněly některé reakce až hysterií. Přitom dnes už je rovná daň zcela seriózní součástí daňové reformy například na Slovensku. Nad myšlenkou rovné sociální dávky asi opravdu není nutné lamentovat či se dokonce posmívat. Je pouze třeba obrazně či doslova vzít tužku do ruky a počítat a zkoumat, co by to koho stálo.
