Emil Holub se vrací do Afriky

r_2100x1400_radio_praha.png

Cestovatel Emil Holub se po více než 115 letech vrací zpátky na černý kontinent. V zambijské Lusace byla minulý týden otevřena výstava "Emil Holub - česko-rakouský cestovatel jižní a střední Afrikou 19. století". Zná ale vůbec někdo Emila Holuba, kterému objevování černého kontinentu bylo největší vášní, v dnešní Africe? Nebo je pro současné Afričany zcela zapomenutou postavou? O to se zajímala Martina Lustigová.

Výstava v lusackém Národním muzeu prezentuje život a dílo Emila Holuba, známého českého cestovatele, etnografa a sběratele, který proslul výzkumnými expedicemi do Afriky. Podle organizátorů je Emil Holub v Zambii a Botswaně, kam své výpravy směřoval, poměrně známou postavou. Pokračuje Jaroslav Olša, český velvyslanec v Zambii se sídlem v Zimbabwe: "Pro poznání Království Loziů v západní Zambii jsou jeho díla velmi významná. Holub je znám, bohužel nejsou tolik známa jeho díla. V angličtině vyšly jeho nejznámější cestopisy, to ano, ale jeho vědecká díla, především kulturní a historické popisy Království jsou bohužel dostupná jenom v němčině a specialistů na zambijskou historii, kteří umí německy, je poměrně málo. Ale Holub je samozřejmě znám, ale mohl by být znám více."

Zambijští historikové výstavu o našem cestovateli vítají. Proč? "Na slavnostní otevření výstavy přišla řada zambijských historiků, právě těch, kteří se zabývají předkoloniálními dějinami Zambie, a ti byli velmi rádi, že se opět obnovuje jméno Emil Holub. V Zambii i Zimbabwe se objevuje trochu to, že nejslavnějším a jediným cestovatelem byl David Livingstone. A na ty ostatní se trochu zapomíná. A řada historiků v těchto zemích říká, že taková ta mánie kolem Davida Livingstona je přehnaná a že je dobře, že se připomínají i jiní, kteří v těch dobách cestovali právě v těchto oblastech, například i Emil Holub."

Výstavu zorganizovala velvyslanectví České republiky a Rakouska ve spolupráci se zambijským Národním muzeem. Spolupráce Čechů a Rakušanů na přípravě výstavy není náhodná. Důvody vysvětluje Jaroslav Olša: "Emil Holub byl samozřejmě český cestovatel, ale působil na území Rakousko-Uherska. Když se podíváme třeba na první knihu Emila Holuba - tu nenapsal česky, ale německy, protože jeho čeština tehdy nebyla dostatečně dobrá. Druhou naopak napsal česky a pak si ji zpětně přeložil do němčiny. V Čechách a v české tradici je Emil Holub znám jako takový ten hrdina, známý cestovatel Afrikou, ale v Čechách se historicky a vědecky zabývali Emilem Holubem mnohem méně než třeba v Rakousku. V Rakousku vychází poměrně více odborných pojednání a článků a také více reprintů Holubových děl. Čili Emil Holub je součástí jak české, tak rakouské cestovatelské tradice."

Rakousko si tedy, nikoliv neoprávněně, Emila Holuba přisvojilo podobně jako jiné rakousko-uherské cestovatele, například Maďary Lászlóa Telekyho a Lászlóa Magyara. Česká vědecká obec Holuba dlouho považovala za bezvýznamnou osobu. Uznání se dočkal právě ve Vídni.

Návštěvník si může prohlédnout výtisky prvních vydání Holubových cestopisů nebo nahlédnout do knih o slavném cestovateli. K vidění jsou i původní vydání Holubových map (například okolí Viktoriiných vodopádů a řeky Zambezi) nebo kopie Holubových kreseb z pomezí Zambie, Zimbabwe a Botswany. Expozice bude v lusackém Národním muzeu otevřena do poloviny ledna příštího roku, pak se přesune do Zimbabwe a Botswany. Autoři výstavy si od celého projektu slibují, že se Emil Holub dostane do obecného povědomí tamních obyvatel.