Energetické firmy i analytici kritizují cenové stropy. Postup vlády označili za nestandardní
V Česku budou od prosince platit cenové stropy pro výrobní ceny elektřiny. Rozhodla o tom vláda v souvislosti s hledáním peněz na státní kompenzace vysokých cen energií. Částka nad stanovený strop bude podléhat odvodu, ze kterého chce kabinet kompenzace občanům a firmám financovat. Energetické firmy ale varují, že po přijetí daně z neočekávaných zisků jde o jejich další zatížení.
Stropy pro výrobu elektřiny vycházejí z evropského nařízení, které stanovuje hodnotu stropu na 180 eur (4380 korun) za megawatthodinu bez ohledu na typ elektrárny. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) ale zdůraznil, že je to doporučená hodnota a státy mohou samy rozhodnout o konkrétní výši. Česko se rozhodlo stropy rozlišovat podle jednotlivých výrobních technologií.
„Hranici jsme zvolili v adekvátní výši se zohledněním na aktuální situaci. Například u jádra bude 70 euro za megawatthodinu, u uhlí bude hranice kvůli emisním povolenkám vyšší a stejně tak u dalších zdrojů,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Opatření by mělo začít fungovat od letošního prosince, platit bude do konce roku 2023. Firmy ale upozorňují, že jde o další zatížení, které může zastavit investice v energetice a vést k odchodu některých společností do zahraničí. Před několika dny totiž Sněmovna schválila 60 procentní daň z neočekávaných zisků, neboli windfall tax, která dopadne i na energetické firmy.
Nejde o dvojí zdanění
Premiér Petr Fiala (ODS) ale zdůraznil, že odvod nepředstavuje dvojí zdanění pro firmy, které podléhají i windfall tax. „Chtěl bych vyvrátit názory, že se jedná o dvojí zdanění. Toto opatření a válečná daň se doplňují,“ zdůraznil s tím, že vláda dále nechce zvyšovat daňovou zátěž a přijalo se jen dočasné opatření.
Bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ale upozorňuje, že sektorová daň v kombinaci s evropským zastropováním elektřiny může narazit jak v Evropské unii, tak i u Ústavního soudu. „Vláda se dostává do konfliktu s evropským právem a my jsme přesvědčeni o tom, že i s českou ústavou," řekl. „Proč nikdo panu premiérovi nevysvětlí, že daleko jistější je cesta přes dividendy a nerozdělený zisk z ČEZ?“ napsal na twitteru.
Výhrady k zavedení stropů na tržby energetických firem mají i někteří analytici. Postup vlády označili za nestandardní. Podobný přístup je podle nich navíc ojedinělý i v EU. Podle Hospodářské komory ČR je zastropování tržeb energetických firem morální hazard, když stát uvaluje na výrobce elektřiny jak odvodovou, tak daňovou povinnost.
Podle ministerstva financí by windfall tax společně s cenovými stropy měla příští rok přinést do rozpočtu 100 miliard korun. Premiér přitom ale nevyloučil, že by zastropování cen energií mohlo platit i v roce 2024, pokud to bude třeba. Ministr Síkela řekl, že věří tomu, že vláda najde řešení pomoci za horizont příštího roku, pokud by napjatá situace pokračovala. "Dostupnost energií za přijatelné ceny pro domácnosti a průmysl je klíčová," poznamenal.
Plynu je dost
Síkela také informoval že české domácnosti ani firmy v zimě nedostatek plynu nečeká. Zásobníky plynu jsou naplněny z 99 procent. „Na tuhle zimu jsme připraveni nejlépe, jak jsme mohli,“ řekl. Česko má podle něj nyní historicky nejvyšší zásoby zemního plynu.
„Nenašli jsme den, kdy byly zásoby větší,“ uvedl. „Můžeme říct, že nás čeká celkem normální zima. Budeme možná trochu méně topit a nakupovat méně dárků,“ doplnil ministr. Ocenil také, že se v Česku zatím podařilo ušetřit 250 milionů kubíků plynu, spotřeba tak meziročně klesla o 28 procent. „To jsou úžasná čísla. Spousta lidí si uvědomila, jak je šetření důležité,“ doplnil. Ideálně by podle něj měla klesnout spotřeba do konce března oproti loňskému roku celkově asi o 800 milionů kubíků. To znamená snížení spotřeby zhruba o 15 procent.
Síkela také připomněl, že se výrazně snížila česká závislost na plynu z Ruska. Zatímco v únoru, v době začátku ruské agrese vůči Ukrajině, byla 98 procent, od září podle ministerstva průmyslu do Česka žádný ruský plyn nepřichází. Většina dodávek je z Norska, kromě nich Česko nakupuje i zkapalněný zemní plyn (LNG) zejména z USA.
